Odborník z Linky bezpečí: Takhle poznáte, že je dítě obětí šikany

Může se zdát, že v dnešním, stresem nabitém, světě, kdy rostou nároky i na děti, bude počet hovorů na Linku bezpečí růst. Opak je ale pravdou. Díky demograficky slabším ročníkům dětí je hovorů v poslední době naopak méně. "Za poslední rok jsme měli počet dovolání nejmenší za posledních pět let," popisuje situaci vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský. Naopak ale stoupá počet kontaktování prostřednictvím e-mailu či internetového chatu.

A co děti, které na Linku bezpečí volají, nejčastěji trápí? "Jsou to témata, která se týkají vztahů. Buď v rodině nebo ve vztahu s vrstevníky nebo i ve vztahu partnerských," popisuje Peter Porubský. Časté jsou ale i osobní problémy jako různé strachy, úzkosti a deprese. V těžkých případech se jedná i o sebepoškozování nebo sebevražedné tendence.

V průběhu roku přijme Linka bezpečí nejvíce hovorů v létě. Děti totiž mají prázdniny a tím i více volného času na kontaktování linky. Celkově volají nejčastěji odpoledne mezi 13. a 20. hodinou. Pracovníci linky se vždy snaží najít pro dítě konkrétní a na míru šité řešení jeho problémů. "Můžeme poskytnout kontakt na další instituce, které se tím jeho problémem zabývají," vysvětluje Porubský.

Jak ale jako rodič poznám, že s mým dítětem není něco v pořádku? Jedním z problémů může být třeba šikana ve škole, kterou někdy, zejména při velké pracovní vytíženosti rodičů, není jednoduché doma rozpoznat. "Na šikanu by měl být rodič pozorný zejména, pokud dítě začne chodit domů v roztrhaných šatech, zraněné nebo když dítě nechce chodit do školy," vyjmenovává nejčastější symptomy šikany Peter Porubský.

U šikanovaných dětí jsou časté snahy vyhnout se škole, ráno si stěžují na bolesti břicha nebo dokonce zvrací. Alarmujícím signálem by mělo být i náhlé zhoršení prospěchu ve škole. Rodič by si v takové situaci měl především najít na dítě čas a v klidu s ním situaci probrat. "Ten čas by měl být takový, aby nás nic nerušilo, skutečně odložit mobil a doptat se, co se děje," radí Porubský. Je nutné dát dítěti podporu a problém řešit. A to samé chtít i po škole.