Turci najdou útočiště v Česku? Měli bychom jim hodit záchranné lano, budou pro nás být cenní

Praha/Ankara – Vlny zatýkaní v reakci na pokus o převrat v Turecku pokračují. Mezi těmi, kteří přišli o práci, je i celá řada pedagogů a vysokoškolských pracovníků. Akademici navíc nemohou vycestovat do zahraničí. Na situaci zareagovali i zástupci českých vysokých škol, kteří by svým kolegům chtěli pomoci.

Turecké ministerstvo školství již zavřelo 626 vzdělávacích institucí, z nichž většina jsou soukromé školy. Podle agentury Anadolu ministerstvo oznámilo, že celkem propustilo 21.738 svých zaměstnanců po celé zemi. Turecká vysokoškolská rada (YÖK) také zakázala až do odvolání všem akademickým pracovníkům cestovat do zahraničí. Podle nejvyššího dozorového orgánu nad tureckým vysokým školstvím by měly univerzity okamžitě zpět do vlasti povolat všechny své zaměstnance, kteří v cizině už pobývají.

Perzekuce akademických pracovníků univerzit a vysokých škol znepokojuje i Českou konferenci rektorů. „Podporujeme kolegy a přátele z tureckých univerzit a vysokých škol, se kterými nás pojí solidarita, v jejich těžké situaci ohrožující akademické svobody a autonomii škol. Vyjadřujeme zásadní nesouhlas s perzekucí, kterou v současné době jsou nuceni zažívat," uvedl předseda konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Dodal, že čeští akademici podporují turecké úsilí za práva na svobodný život a demokracii. „Připojujeme se k prohlášení Asociace evropských univerzit (EUA) a vyzýváme všechny lidi dobré vůle a mravů, bez ohledu na jejich vyznáni a politický názor, aby se k našemu prohlášení připojili a podpořili svobodu a demokracii v Turecku," dodal.

Podporu tureckým akademikům vyjádřila také Masarykova univerzita. „Budeme hledat možnosti pro působení pedagogů a vědců, kteří byli tureckým režimem zbaveni možnosti akademického působení. Jsme připraveni spolupracovat při dalších krocích s ostatními českými vysokými školami a vládou tak, abychom našli cestu k co nejrychlejší reálné pomoci tureckým kolegům, pronásledovaným z politických důvodů," cituje rektora Mikuláše Beka univerzitní server online.muni.cz.

Podobně to vidí i český vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace a šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Ten na Twitteru napsal, že kontaktuje české vysoké školy a věděcké instituce, jestli by mohli „tureckým vědcům" hodit záchranné lano.

„Podle posledních zpráv z Turecka Erdogan po neúspěšném puči utahuje šrouby i v univerzitním prostředí. Podle Guardianu vyhodil 15.000 zaměstnanců Ministerstva školství a 1500 děkanů dostalo žádost, aby rezignovalo. Budu kontaktovat naše VŠ a vědecké instituce, zda nenabídnout některým špičkám místo na našich univerzitách, podobně jako to udělala Masarykova Univerzita se Zubovem. Mohli by to být cení odborníci na blízkovýchodní studia, islamismu, ale i v technických oborech." dodal Bělobrádek na Facebooku.

K problému se vyjádřil i bývalý rektor Masarykovy univerzity a poslanec hnutí ANO Jiří Zlatuška. „S vyhlášením tříměsíčního výjimečného stavu Erdogan také zakázal cesty tureckých akademiků do zahraničí. Zbývá jen doufat, že mu naše ministerstvo vnitra nebude případné uprchlé akademiky po pobytu v detenci vracet zpět, pokud se někdo z nich odhodlá k útěku do Česka," dodal na sociálních sítích.

Související

Vojenský převrat v Turecku (16.7.2016).

Turecko obvinilo USA z organizace puče v roce 2016

Turecký ministr vnitra obvinil Spojené státy, že v roce 2016 zorganizovaly nakonec neúspěšný pokus o státní převrat, který podle Ankary provedli příznivci hnutí islámského duchovního Fethullaha Gülena. S odvoláním na turecký list Hürriyet o tom dnes napsala agentura Reuters. Americké ministerstvo zahraničí obvinění odmítlo jako "nepodložené a nezodpovědné".
Vojenský převrat v Turecku (16.7.2016), vážná situace před Bosporským mostem.

Turecko stále řeší pokus o puč, padlo 70 doživotních trestů

Soud v Istanbulu dnes vynesl doživotní tresty vězení nad 70 bývalými studenty vojenské akademie, které uznal vinnými z účasti na pokusu části armády o převrat z roku 2016. Napsal to deník Daily Sabah. Kadeti vinu odmítají. Netušili prý, že jsou součástí vojenského puče. Domnívali se tehdy, že je vezou do Istanbulu na vojenské cvičení.

Více souvisejících

vojenský převrat v Turecku (15. července 2016) ,  Vysoké školy ,  Tomáš Zima

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

včera

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

včera

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

včera

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

včera

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

včera

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

včera

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

včera

7. října 2026 21:57

7. října 2026 21:04

7. října 2026 20:00

7. října 2026 19:13

Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté

Kriminalisté z Královéhradeckého kraje od noci z úterý na středu vyšetřují násilný trestný čin. Bodné poranění vedlo ke smrti třicetiletého muže. Policisté zadrželi jednu osobu, nikomu by tak nemělo hrozit nebezpečí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy