Ministr Štech pro EZ: Od Pilného budu chtít víc peněz pro vysoké školy, pomůže to doktorandům

Praha - Stanislav Štech prožil svůj první týden coby nový ministr školství. S ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) chce jednat o navýšení prostředků pro české vysoké školství. To by mělo pomoci zejména začínajícím doktorandům. Štech doufá také v prosazení kariérního řádu, který Sněmovna tento týden nestihla projednat.

Nový ministr školství Stanislav Štech při svém nástupu představil seznam priorit. Server EuroZprávy.cz vybraly ty největší a ministra se na jeho plány dotázaly. 

Kariérní řád učitelů - jedna z priorit bývalé ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD), prosazení není jednoduché. Senátoři mají k původnímu návrhu výtky, nelíbí se jim zejména přebujelá administrativa, zvýšili by příplatky učitelům za třídnictví. Pozměněný návrh však Sněmovna tuto středu nestihla odhlasovat a není zatím jasné, kdy přijde tento bod znovu na jednání. 

Kariérní řád přichází s konceptem tří kariérních stupňů. Než pedagog na tuto cestu nastoupí, čeká ho jakési adaptační období začínajícího učitele, které potrvá dva roky. Tomu pomůže tzv. uvádějící učitel, kterému bude přináležet příplatek ve výši 3 tisíce korun. Následně se bude učitel moci vyšplhat až do třetího kariérního stupně, v závislosti na svých profesních kompetencích. Řád počítá se zřízením dvou zcela nových školských funkcí: mentora profesního rozvoje a koordinátora vlastního hodnocení školy. 

„Neschválit kariérní řád znamená pokračovat v tom, že učitelé nebudou podporováni na počátku své profesní dráhy, kdy je třeba doplnit praktickými zkušenostmi přípravu z vysoké školy, ani v dalším profesním růstu. Jejich kariéra zůstane i nadále „plochá“ a jejich mzdy se budou zvyšovat pouhým stárnutím. Hlavním účelem kariérního řádu tedy není navyšování platů učitelů, ty musejí být zvyšovány jinými opatřeními, byť postup do vyššího kariérního stupně, případně specializační příplatek plat učitelů zvyšují," uvedl pro EuroZprávy.cz ministr Štech. Podle Ministerstva školství je administrativní zátěž, kterou kritizují senátoři, redukována tím, že návrh nepočítá s uplatněním správního řízení při postupu učitele jednotlivými kariérními stupni.

Přebujelá administrativa a byrokratická zátěž ve školství - jde o další problematiku, kterou chce ministr Štech řešit. Má na to však pouze čtyři měsíce do voleb. Kariérní řád, který čeká na schválení, byl terčem kritiků z toho důvodu, že se očekává nárůst administrativní náročnosti ve věci hodnocení začínajících učitelů. 

"Přípravu kariérního řádu od počátku projednáváme s učiteli a zástupci škol, a proto jsme původně navrhovanou administrativu upravili a výrazně zjednodušili. Začínající učitel sice bude muset k atestačnímu řízení dokládat portfolio své práce, ale toto portfolio si učitelé vytvářejí už nyní," uvádí Ministerstvo školství pro EuroZprávy.cz. Administrativa spojená s hodnocením učitelů bude v gesci ředitelů škol. 

"Je potřeba zásadním způsobem zklidnit učitelskou veřejnost, některé byrokratické zátěže se opravdu pokusit snížit, protože se domnívám, že velký nápor příliš velkého množství změn logicky vyvolává i určitý neklid, byť jsou to změny, které vlastně celá učitelská obec žádala někdy i dlouhá desetiletí," sdělil ministr školství. 

Dotace ve sportu - záležitost, která zlomila vaz ministryni Valachové. Ta dotační toky do sportu zastavila a nyní je Ministerstvo ve velké časové tísni, aby stihlo přerozdělit dotace a vyřešit systém financování z dlouhodobějšího hlediska. 

"Podmínkou rychlého, ale transparentního a rovného přerozdělení jsou stejné žádosti ze strany sportovních organizací a nová metodika rozdělení v některých programech ze strany MŠMT. Nejvyšší prioritou je doručit alokované dotace do sportu, na čemž pracuje prakticky celý odbor sportu," říká Ministerstvo.

Odbor sportu MŠMT zpracuje nový programový dokument pro následující období. "Jedná se o úpravu či významnou úpravu v procesech rozdělování, programové zacílení bude shodné a alokace dotací na jednotlivé programy věříme, že bude na rok 2018 vyšší," upřesňuje Ministerstvo. 

Dodává, že přerozdělování dotací je jasně dáno zákonem. MŠMT se prý snaží, aby bylo veškeré rozdělování transparentní a přijalo opatření, aby se neopakovala podezření z ovlivňování přidělení peněz z dotačních programů. 

Finance ve vysokém školství - financování českého vysokého školství je dlouhodobým problémem a potýkali se s ním snad všichni ministři školství. Málo peněz na českých univerzitách se podle MŠMT projevuje v oblasti personální i materiální. Mohou tak chybět důležité studijní a technické pomůcky a dostatek kvalifikovaných vyučujících, respektive odborníků v daných oborech. To má dopad na celkový stav vědy, kdy tito odborníci mnohdy nemají možnost přinášet nové vědecké poznatky. Některé okrajové obory by kvůli nedostatečnému personálnímu zajištění do budoucna nemusely přežít. 

"Navýšení rozpočtu vysokým školám je jedna z mých priorit, možná v této chvíli velmi významná priorita při vyjednávání rozpočtu. Těch 100 milionů korun skutečně neodpovídá tomu, co vláda deklarovala jako příslib po letech stagnace nebo dokonce poklesu rozpočtu jako potřebné navýšení pro vysoké školy," uvedl pro náš server ministr Štech. 

Ministr si je vědom, že platy vysokoškolských pracovníků se mezi jednotlivými fakultami liší a do platů zaměstnanců se projeví i jejich vědecká a výzkumní činnost. To však neznamená, že některé obory nejsou ohrožené. 

"Nebudu předjímat, jaký bude vývoj vyjednávání s panem ministrem financí. Já s ním o tom chci mluvit, chci předložit také argumenty, a to jak to vidím z hlediska vývoje i z pohledu MŠMT. A já se budu snažit o takové navýšení, které umožní zajistit kvalitu a diferencovat kvalitu VŠ, a které zlepší postavení mladých počínaje doktorandy," dodal k otázce, zda a jak se bude snažit přesvědčit šéfa státní kasy Ivana Pilného (ANO), aby navýšil rozpočet pro vysoké školství.

Související

Více souvisejících

Stanislav Štech ministerstvo školství dotace univerzity Kateřina Valachová Ivan Pilný

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 1 hodinou

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 1 hodinou

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 4 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 5 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

včera

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

včera

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

včera

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy