Učitelům opět vzrostou mzdy? Musí platit i papír do kopírky, stěžuje si odborář

Praha - Průměrné platy učitelů by letos podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka měly vzrůst o více než deset procent oproti loňsku. Pedagogové by si tak na konci roku mohli polepšit o zhruba 3500 korun.

Hrubý plat učitelů loni vzrostl na 31.632 korun. Proti roku 2016 se podle statistik ministerstva školství zvýšil o 7,3 procenta, což je nejrychlejší tempo růstu za poslední roky. 

Pokračování tohoto trendu by podle Dobšíka mohlo nalákat do škol více absolventů pedagogických fakult, kteří se často uplatňují i v jiných povoláních. Společně s ministerstvem proto odbory chtějí usilovat o navýšení rozpočtu na platy učitelů o zhruba 17 miliard korun v příštím roce, o 14,5 miliardy v dalším roce a více než čtyři miliardy v roce 2021.

Cílem je, aby se průměrné platy pedagogů po roce 2020 přiblížily 50.000 korun. Rozpočet na platy nepedagogů by se v následujících třech letech měl každoročně zvednout o 1,3 miliardy korun, řekl Dobšík.

Podle odboráře má mnoho ředitelů škol obavy z toho, že bude čím dál méně učitelů. Již nyní mají často potíže sehnat pedagogy na některé předměty, jako je fyzika, matematika, chemie či informatika. Odrazují je nejen platy, ale celkové podmínky ve školách, myslí si Dobšík. "Leckde nosí a kopírují papíry pro děti ze svého," popsal. Stát by podle něj měl finančně zajišťovat i tyto věci.

Dobšík proto doufá, že resort nebude muset odložit reformu financování regionálního školství o rok, jak to navrhl ministr v demisi Robert Plaga (ANO) pro případ, že by se na ni nepodařilo získat potřebných deset miliard korun.

"Platy jsou pro nás velmi důležité, ale ta reforma svým způsobem taky, protože nastavuje lepší podmínky pro školy," vysvětlil. Měla by podle něj například zaplatit část dne, kdy jsou ve školce dvě učitelky zároveň. Stát by to přišlo na zhruba dvě miliardy korun, vyčíslil. Nyní to údajně školky platí z netarifní složky platu, tedy peněz určených na odměny.

Související

Ilustrační foto Původní zpráva

Proč slovenští studenti migrují na české vysoké školy? Vidí v tom víc než jen příležitost

Slovenské studenty láká studium v zahraničí, přičemž nejčastější volbou je právě Česká republika. Důvody zahrnují lepší uplatnění na trhu práce, vyšší kvalitu vzdělávání nebo širší nabídku studijních oborů, které na Slovensku často chybí. Kromě akademických výhod vidí také přínos v možnosti vyzkoušet si život v jiném prostředí.
Kapesní nůž, kterým muž ohrožoval školní personál. (23.9.2024)

Policie řešila drama ve škole v Ostravě. Rodič vyhrožoval učitelce

Policie řešila na začátku nového školního týdne dramatické chvíle v jedné ze škol v Ostravě. Rodič jednoho z dětí si zřejmě přišel vyřizovat účty s učiteli, přičemž se vybavil kapesním nožem. Strážci zákona ho nakonec zadrželi mimo školní budovu, aniž by se někomu něco stalo.

Více souvisejících

Školství učitelé Odbory mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Antony Blinken

Svět je bezpečnější po smrti vůdce Hizballáhu Nasralláha, prohlásil Blinken

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí uvedl, že svět je nyní bezpečnější po zabití vůdce libanonského militantního hnutí Hizballáh, Hasana Nasralláha, izraelskými silami. Nasralláha označil za "brutálního teroristu" a zdůraznil, že nejlepší cestou k dosažení stability na Blízkém východě je diplomacie. 

před 2 hodinami

Jens Stoltenberg

Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem

Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Írán, ilustrační foto

Budete toho litovat, vyhrožuje Írán Izraeli

Teherán zareaguje na každý z "zločinů" Izraele, oznámilo v pondělí íránské ministerstvo zahraničních věcí v reakci na zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha a zástupce velitele íránských Revolučních gard Abbáse Nilforušana. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO bude mít novou základnu ve Finsku. Založí ji vedle hranic s Ruskem

Ve Finsku příští rok vznikne nové severoevropské velitelství pozemních sil Severoatlantické aliance. Podle sdělení různých zdrojů z finské armády bude fungovat pod velením švédských důstojníků a vyšle Rusku „jednoznačný signál“. Velitelství se bude nacházet necelých sto kilometrů od rusko-finské hranice.

před 7 hodinami

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali

V armádách na celém světě jsou dynamicky rozvíjeny a využívány drony, které šetří lidskou sílu a náklady na vojenské operace. Masivně byly použity i během konfliktu na Ukrajině oběma stranami. Zvláště Ukrajina se přitom snaží jejich schopnosti dále vylepšovat, protože je to pro ni v této fázi konfliktu maximálně výhodné. Kde se však drony vůbec vzaly a za jakých okolností a s jakými výsledky byly v minulosti využívány?

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

MZV: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody

Mnichovská dohoda je ukázkovým příkladem, jak pokusy o ustupování agresorovi v zájmu zachování míru nepřinesly kýžený výsledek. Naopak vedly k největšímu válečnému konfliktu 20. století. Na výročí jejího podpisu to uvedl vedoucí oddělení pro zahraniční spolupráci na českém ministerstvu zahraničí Ivan Dubovický. 

před 12 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Pro předčasný důchod se od úterý mění podmínky. ČSSZ upozornila na novinku

Od 1. října se upravuje jen jedna podmínka pro odchod do předčasného starobního důchodu, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nově bude pro předčasný důchod nutné získat alespoň 40 let pojistných dob. Tyto doby zahrnují nejen výdělečnou činnost, ale i náhradní doby pojištění. V průměru přitom mají důchodci, kteří odcházejí do předčasného starobního důchodu, 45 let důchodového pojištění.

včera

Povodně, ilustrační fotografie.

Ničivé povodně v našich zemích napříč historií

Naše země v historii zasáhlo mnoho přírodních katastrof včetně ničivých povodní. O těchto tragédiích nám zanechali podrobná svědectví doboví kronikáři. Kdy se Česko ocitlo pod vodou, jaké povodně byly nejničivější a jak se s nimi naši předci vypořádali?

včera

Rakouské volby poprvé vyhraje FPÖ, ukazuje exit poll. Kickl má šanci být kancléřem

Parlamentní volby v Rakousku poprvé vyhraje Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se ziskem přes 29 procent. Druzí skončí lidovci kancléře Karla Nehammera, třetí se umístí sociální demokraté. Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany. Vyplývá to z průzkumu veřejnoprávní televize ORF, který byl zveřejněn po uzavření volebních místností. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy