Praha - Odboráři a zástupci asociací ve školství trvají na tom, aby vláda zajistila změnu financování škol. Návrh na postupný náběh reformy placení regionálního školství se jim příliš nelíbí, připouští ale, že by s ním souhlasili, pokud by školy dostávaly peníze podle nového systému financování od 1. září 2019, tedy o devět měsíců později než nyní předpokládá zákon. Zástupci odborů a školských asociací to dnes řekli ČTK.
Ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) ve středu školské tripartitě představil pozměňovací návrh poslance Ivo Vondráka (ANO), podle kterého by reforma mohla být rozložena do dvou let. Od ledna 2019 by se měly vyrovnat regionální rozdíly v platech, od září 2019 by potom začala výuka fungovat podle nového způsobu financování. Plně by reforma fungovala od ledna 2020. Podle Plagy by se díky tomu školy mohly lépe seznámit se změnami a sestavit podle nich rozvrhy od začátku školního roku 2019.
"Nejsme z toho nadšeni, ale vnímáme, že pro zklidnění terénu je lepší, když se to rozplánuje, aby ředitelé mohli záměr a změny lépe vstřebat," řekl dnes ČTK předseda školských odborů František Dobšík. Podle něj měla většina učitelů obavy zejména z toho, aby se na reformu nepřesouvaly peníze určené na platy.
Z možnosti postupného zavádění změny placení škol není nadšený ani předseda Unie školských asociací ČR CZESHA Jiří Zajíček. "Dovedu si představit, že by to mohlo fungovat, nicméně nemůžu říct, že bych tuto variantu podporoval," řekl Zajíček. Připomněl, že unie školských asociací v květnu vydala stanovisko, ve kterém trvá na spuštění reformy od ledna 2019 s tím, že musí být plně finančně pokryta.
Podle viceprezidenta Asociace ředitelů základních škol Pravoslava Němečka nabízí reforma šanci, jak zkvalitnit školství a měla by začít fungovat co nejdřív. "Na druhou stranu návrh na postupný náběh zní docela logicky a nezatracoval bych ho, pokud to bude naplněno, jak pan ministr slíbil," podotkl.
Regionální školy by podle nového systému financování měly od státu dostávat peníze podle počtu odučených hodin na základě vzdělávacích programů, nikoli pouze podle počtu žáků jako nyní. Reforma placení škol bude podle ministerstva stát víc než 11 miliard korun.
Podle Dobšíka by vláda v následujícím roce chtěla vypsat zřejmě tři rozvojové programy k dofinancování regionálního školství. Měly by být určeny na dorovnání regionálních rozdílů mezi školami, překrývání směn učitelek v mateřských školách a na podporu výuky ve třídách rozdělených do menších kolektivů. Pokud by se reforma zaváděla postupně, nebylo by zřejmě na financování vyššího počtu hodin v příštím roce potřeba tolik peněz, protože by se proplácely od září do prosince, nikoli už od ledna 2019.
Kolik peněz by vláda na rozvojové programy vyčlenila, zatím podle Dobšíka její zástupci neupřesnili. Konkrétní částky se podle něj budou teprve dojednávat. "Paní (Marie) Bílková, která tam byla za ministerstvo financí, nás ale ujistila, že se s tím počítá a že to v rozpočtu nějakým způsobem bude," řekl Dobšík.
Plaga již v březnu navrhoval odklad reformy o dva roky, potom od toho ustoupil, protože dostal příslib od premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO), že na změnu financování peníze budou. Reformu chce odložit také poslanec Václav Klaus mladší (ODS). Jeho návrh na posunutí o deset let Sněmovna neschválila, poslanci budou ale ještě rozhodovat o jeho návrhu na odložení o dva roky, který podpořil sněmovní školský výbor.
Související
Mladík napsal spolužačce, že bude střílet. Policie zasahovala ve škole
Revoluce ve školství: V Česku vzniknou středoškolská lycea
Aktuálně se děje
včera
Americká noční můra pro Německo. Ze zvolení Trumpa nejásají ani Švédové
včera
Ochrana prince Williama a jeho rodiny selhala. Ve Windsoru se loupilo
včera
RECENZE: Ze striptérky princeznou? Anora je nekonvenční černou komedií
včera
Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku
včera
Počasí v Česku se ochladí. Pocit zimy umocní i vítr, uvedli meteorologové
včera
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
včera
Podezřelý incident v Baltském moři. Podmořský kabel je mimo provoz
včera
Fico se čertí kvůli rozhodnutí Bidena. Jde o militantní krok USA, prohlásil
včera
Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu
včera
Střely jen do břevna. Bezbranková remíza z Albánie je ale pro Čechy nadějí na první místo
včera
Svět reaguje na rozhodnutí USA o úderech v Rusku. První státy jej uvítaly
včera
Rusko rozpoutalo masakr v Oděse. Zaútočilo na bytovku i univerzitu, 10 mrtvých a desítky zraněných
včera
Nasazení ATACMS proti Rusku: Média odhalila, co bude jejich první cíl
včera
Kreml poprvé zareagoval na možnost použití ATACMS v Rusku
včera
Počasí se zklidnilo, ceny začnu klesat? Potravinářský gigant popsal, co se dnes děje
včera
Počasí: Meteorologové varují před větrem. Pocitovou teplotu srazí dolů
včera
Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi
včera
Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ
včera
Záhada, nad kterou si láme hlavu celý svět. Co zničilo nejmodernější ruskou zbraň na Ukrajině?
včera
Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina
Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.
Zdroj: Libor Novák