Na rozvoj VŠ půjde 12,5 miliardy. Opraví se menzy a koleje, budou nové posluchárny

Praha - Vláda chce dát do roku 2027 na investice veřejných vysokých škol ze státního rozpočtu přibližně 12,5 miliardy korun. Kabinet dnes schválil návrh programu na rozvoj a obnovu jejich infrastruktury, informovalo ministerstvo školství. Z peněz by se měly financovat rekonstrukce starých budov, stavby nových nebo nákupy vybavení. Celkové náklady škol na investice v tomto období by mohly dosáhnout 15,9 miliardy korun.

"Program byl připravován ve spolupráci s vysokými školami a na základě jejich investičních a rozvojových potřeb. Jeho cílem je zkvalitnění a modernizace studijního a akademického zázemí pro studenty a jejich učitele," uvedl ministr školství Robert Plaga (ANO). Podle něj program otevře i cestu ke zlepšení stavu studentských kolejí a menz.

Na podporu vysokoškolských kolejí a menz bude z programu vyčleněno 2,5 miliardy korun a veřejné vysoké školy budou o tyto finanční prostředky soutěžit v postupně vyhlašovaných výzvách. První z nich lze podle ministerstva očekávat koncem letošního roku.

Dotace by měly směřovat zejména na rekonstrukci budov a na stavbu a nákup nových prostor univerzit. Použít se budou moct také na opatření, která mají vést k úsporám energií, a na zavádění nových informačních a komunikačních technologií, nákup přístrojů a dalšího vybavení.

Předseda České konference rektorů Tomáš Zima, který stojí v čele Univerzity Karlovy, rozhodnutí vlády o investičním programu uvítal. "Je to poprvé po mnoha mnoha letech, kdy bude možné ze státního rozpočtu čerpat prostředky na rekonstrukce kolejí, a věřím, že to je další prvek, který umožní zkvalitnit průběh studia," řekl ČTK. Podotkl, že v současnosti jsou koleje na řadě škol v nedobrém technickém stavu. "Samozřejmě obecně by investiční prostředky mohly být vyšší a budou jistě další jednání třeba pro nějaké specifické programy do budoucna," dodal.

Nový dotační program má navázat na současný koncept rozvoje terciárního vzdělávání pro roky 2015 až 2020. Ministerstvo počítá s tím, že do něj půjdou peníze od státu i z vlastních zdrojů vysokých škol. Předpokládané náklady do roku 2027 by měly činit přibližně 15,9 miliardy korun, z toho asi 12,5 miliardy ze státního rozpočtu.

Podle ministerstva má být program pro školy zárukou, že budou moci uskutečnit plánované investice. Zapojit se by se do něj mohlo všech 26 veřejných vysokých škol. Pro každou univerzitu ministerstvo stanovilo limity výdajů pro dané období. Projekty na obnovu studentských kolejí a menz se mají hodnotit zvlášť.

Peníze z programu se mají rozdělovat ve čtyřech etapách. U žádostí o dotace se bude hodnotit mimo jiné současný stav majetku veřejných vysokých škol. Zohledňovat se bude také to, zda je plánovaný projekt v souladu se strategickými záměry konkrétní školy.

Do rekonstrukcí a staveb investují vysoké školy po celé ČR miliardy korun. Jen Univerzita Karlova za ně letos zaplatí zhruba 1,7 miliardy korun z rozpočtu a další zhruba dvě miliardy z evropských dotací. Masarykova univerzita v Brně si naplánovala investice za asi 1,4 miliardy korun. Nové budovy se letos rozhodla stavět také Česká zemědělská univerzita v Praze, a to za více než 900 milionů korun.

Související

Harvardova univerzita

Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí

Mezi nejprestižnější univerzity nejen v Americe, ale také ve světě, patří Harvardova a Yaleova univerzita. A ty jsou zároveň těmi nejstaršími na americkém kontinentu. Na měsíc říjen tohoto roku připadají i dvě významná výročí: Harvard slaví 390 let od svého vzniku, Yale byl založen před rovnými 325 lety. Za tak dlouhou historii prošla těmito školami řada významných osobností.
Poslanecká sněmovna

Nová poslankyně za SPD přitahuje pozornost. Kvůli diplomové práci

V říjnových volbách zvolení poslanci se v pondělí ujali mandátu, když na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny složili slib. Učinila tak i nová poslankyně za SPD Irena Němcová, která má však po nástupu do funkce co vysvětlovat. Řeší se v jejím případě okolnosti zisku vysokoškolského titulu. 

Více souvisejících

Vysoké školy ,  Vláda ČR ,  Školství ,  Univerzita Karlova ,  Masarykova univerzita Brno ,  Zima

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 56 minutami

Klimatická konference COP31

Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce

Čína po měsících vnitřních debat definitivně vyloučila možnost, že by v roce 2028 hostila třiatřicátou konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu známou jako COP33. Toto rozhodnutí podle webu The Guardian zklamalo řadu mezinárodních odborníků a klimatických expertů, kteří doufali, že největší světový znečišťovatel ovzduší převezme vůdčí úlohu v globálním úsilí o ochranu klimatu v době, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ustupují od veškeré mezinárodní spolupráce v této oblasti.

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá

Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí. Írán jakékoliv zapojení do útoků popírá.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 6 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 7 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy