Maturitu už nebude mít kdekdo? Zvažuje se radikální zásah do přijímaček na SŠ

Ačkoli uchazeči skládají v ČR od loňského roku na všechny maturitní obory jednotné přijímací zkoušky, které organizuje Cermat, o podmínkách přijetí žáků stále rozhoduje každý ředitel střední školy. To se krajům nelíbí. Podle jejich asociace to umožňuje i přijímání žáků, kteří nemají pro studium maturitního oboru předpoklady, a snižuje to celkovou úroveň vzdělávání.

"Zejména na některé typy škol jsou přijímáni i žáci s nedostatečnými studijními předpoklady, což se odráží v přecházení studentů mezi školami a následně ve špatných výsledcích maturitních zkoušek," uvedla předsedkyně Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Jednotná bodová hranice by podle hejtmanů odstranila mimo jiné i rozdíly v přijímání uchazečů do soukromých a krajem zřizovaných škol.

Ministerstvo školství zavedení takzvaného cut-off score, tedy bodové hranice pro úspěšné složení zkoušky, nevylučuje. Je připraveno o něm diskutovat, sdělilo dnes ČTK tiskové oddělení úřadu. "Na začátek však budeme od krajů chtít slyšet, co přesně si od zavedení tohoto nástroje slibují a jak si jeho fungování v praxi představují," uvedlo ministerstvo. Bude chtít znát i názory ředitelů škol, učitelů a dalších odborníků na vzdělávání.

Chybějící jednotnou hranici potřebných bodů kritizovala již dříve i Česká školní inspekce. Ve své zprávě k tomuto tématu uvedla, že na některých školách vede k vyššímu podílu neúspěšných studentů u maturit.

Podle bývalé ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD), která zavedení jednotných přijímacích zkoušek prosadila, měly jednotné testy právě toto řešit. Nepodařilo se jí ale najít podporu pro minimální nutný výsledek přijímací zkoušky. Mnoho ředitelů škol tvrdí, že jsou jednotné přijímací zkoušky administrativně velmi náročné a bez centrálně stanovené hranice minima bodů pro přijetí nemají smysl.