Kolik dalo Česko na Komenského školu ve Vídni? Ministerstvo zveřejnilo částku

Česká vláda poskytla na českojazyčnou Komenského školu ve Vídni mezi roky 2014 a 2018 celkem 6,2 milionu korun z rozpočtu ministerstva školství. Další desetitisíce korun šly na školu z programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí. Vyplývá to z informací, které na dotaz ČTK sdělilo tiskové oddělení ministerstva školství a ministerstva zahraničí. Od hlavního města Rakouska získala škola podle informací vídeňské radnice desítky milionů korun.

O financování Komenského školy ve Vídni se začalo hovořit při návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Rakousku. Zeman při ní kritizoval bývalého vídeňského starostu Michaela Häupla za to, že českojazyčná škola za jeho úřadování od Vídně nedostala žádné peníze. Mylnou informaci podle něho poskytla česká velvyslankyně ve Vídni Ivana Červenková, za své výroky se později Zeman omluvil.

Z informací ministerstva školství a vídeňské radnice vyplývá, že Vídeň v posledních letech na školu přispěla více než český stát. České ministerstvo školství poskytlo na vídeňskou školu v letech 2014 až 2017 celkem 2,9 milionu korun. Z toho odešly škole dva miliony korun v roce 2014 a 300.000 korun posílalo ministerstvo do Vídně každoročně v letech 2015 až 2017. Dalších zhruba 3,3 milionu korun na vrub rozpočtu ministerstva školství poskytlo Komenského škole ve Vídni ministerstvo zahraničí v letech 2016 až 2018.

Podle Michala Bucháčka z tiskového odboru ministerstva zahraničí dostává vídeňská škola peníze z ČR od roku 1993. Od roku 2006 je podpora spolků součástí dlouhodobého vládního programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí. Z něho si zhruba 360 krajanských spolků z asi 50 zemí rozdělí každý rok kolem 21 milionů korun. "Školský spolek Komenský dostává každoročně z tohoto programu peněžní dar na školní časopis, případně školní ročenku - na rok 2019 to bylo 25.000 Kč, za posledních 15 let to bylo souhrnem 618.850 Kč," uvedl Bucháček.

Mimo tento program obdržela Komenského škola v letech 1997 a 1998 od ČR 15 milionů Kč na generální opravu své budovy, což byla vůbec nejvyšší částka poskytnutá na opravu jednotlivého krajanského objektu v zahraničí, řekl. V roce 2015 a 2018 poskytl peníze škole také Jihomoravský kraj, a to pokaždé jeden milion korun, dodal Bucháček.

Velvyslankyně ČR v Rakousku I. Červenková se veřejně omluvila panu prezidentovi:Omlouvám se panu prezidentovi ještě jednou, učinila jsem to už i při obědě s panem starostou Vídně Ludwigem, že jsem mu opravdu dala nepřesné informace, pokud jde o financování české školy ve Vídni. pic.twitter.com/jtdSBqVYDT

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 4. dubna 2019

Vídeňská radnice ve čtvrtek informovala, že Komenského škola získala od města v roce 2009 jednorázový stavební příspěvek jeden milion eur (25,6 milionu korun). Vedle této sumy Vídeň v letech 2014 až 2017, tedy během Häuplova mandátu, poskytla Školskému spolku Komenský na denní provoz vzdělávacích institucí 550.000 eur (14 milionů korun).

Město podle Deníku N dotuje také provozní náklady mateřské školky Školského spolku Komenský. Podle jeho ředitele Karla Hanzla jde v posledních třech letech zhruba o 40.000 eur (asi jeden milion korun) měsíčně, uvedl Deník N. Kromě peněz z rozpočtu Vídně hradí podle něj rakouský stát škole i náklady na platy učitelů. Spolek pak podle Hanzla platí provozní náklady, které ho v současnosti vyjdou asi na dva miliony eur (51,3 milionu korun) ročně.

Spolek ve Vídni působí od roku 1872 a provozuje školku, obecnou školu a reálné gymnázium. Letos je v těchto zařízeních zapsáno 539 dětí.

Související

Více souvisejících

ministerstvo školství ,  Miloš Zeman ,  Vídeň, Rakousko ,  ministerstvo zahraničí ,  Školství

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 1 hodinou

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 1 hodinou

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 3 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 3 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 4 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice

Pražský hrad čelí další kritice. Tentokrát není jejím cílem jen prezident Petr Pavel, ale i první dáma Eva Pavlová, která se snažila manžela zastat. Podle některých politiků z jinak soupeřících bloků v Poslanecké sněmovně je však se svými argumenty úplně mimo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy