Historik Zubov získal čestný doktorát Masarykovy univerzity, kritizoval poměry v Rusku

"Je důležité, že v případě profesora Zubova získává čestný doktorát osobnost, která sdílí základní hodnoty vnitřní kultury Masarykovy univerzity, jako jsou demokracie, svoboda, úcta k pravidlům a společenská odpovědnost," řekl rektor univerzity Mikuláš Bek. Zubov se v projevu věnoval myšlenkám Tomáše Garrigua Masaryka.

Zubov je absolventem Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů (MGIMO). Nenastoupil však do diplomacie, nebyl totiž ochoten vstoupit do komunistické strany. Věnoval se historickému bádání. Podílel se například na knize Dějiny Ruska 20. století, která vyvolala velký ohlas a řadu polemik.

V Moskvě zatracován, v Brně vítán se všemi poctami. Ruskému historikovi, kritikovi Kremlu a ruského vpádu na Ukrajinu Andreji Borisovičovi Zubovovi uděluje @muni_cz čestný doktorát - za mimořádné vědecké zásluhy i společenskou angažovanost pic.twitter.com/yrtA6P0zTt

Od roku 2001 Zubov působil v MGIMO na vedoucí pozici. V roce 2014 byl odvolán z funkce a propuštěn poté, co vyjádřil nesouhlas s moskevskou politikou vůči Ukrajině a na Krymu, která vyústila v připojení poloostrova k Rusku. Dnes se věnuje hlavně přednáškové činnosti.

V roce 2014 Zubov dostal od Beka nabídku působení na Masarykově univerzitě. Tehdy možnost přesídlení do Brna odmítl s vysvětlením, že chce pokračovat ve své práci v Rusku. V Brně však alespoň přednášel. Podle Beka je Zubov výjimečnou osobností v oboru historických věd a oprávněně získal uznání mezinárodní vědecké komunity.

Rusko se podle Zubova vrátilo k autoritářství

Rusko a Bělorusko prošly podle Zubova po pádu komunismu smutnou cestu od budování tržní demokracie zpět k autoritářskému despotismu, kde není chráněn život a majetek člověka, ani jeho politická a občanská práva. Podobně jako kdysi v Sovětském svazu, i nyní podle Zubova vládne svévole lidí, kteří se náhodně chopili "pák bohatství a moci".

V projevu se Zubov zamýšlel nad tím, jak překonat "regres svobody", vrátit na evropskou cestu Rusko a Bělorusko a pomoci rozvrácené Ukrajině.

"Češi a Slováci se sami na sobě přesvědčili, že bez Ruska, které respektuje principy mezinárodních vztahů, demokratického a s tržní ekonomikou, je existence demokratické státnosti nejistá i u jejich národů. To se stalo po Mnichovské dohodě a paktu Molotov-Ribbentrop a to se děje i nyní," uvedl Zubov.

Podle Zubova jde o příležitost k uplatnění moderní formy slovanské solidarity. Připomněl takzvanou ruskou akci prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Prvorepublikové Československo v jejím rámci financovalo vzdělávání ruských emigrantů s nenaplněnou nadějí, že se po pádu bolševického režimu vrátí do vlasti a vytvoří základ pro demokratické liberální Rusko.

Zubov naznačil možnost podobných vzdělávacích aktivit v současnosti. "Je nezbytné učit budoucí občany demokratického Ruska, Ukrajiny, Běloruska takovým základům svobodného občanství, bez nichž se totalitní minulost ještě dlouhou dobu nepodaří překonat," uvedl.

"Měli bychom společně rozvíjet vhodné vzdělávací programy a najít finanční prostředky pro jejich realizaci. Možná, že velká část těchto programů by měla být nabízena na internetu, realizována dálkově, zaměřena konkrétně na Rusy, Ukrajince, Bělorusy a jiné národy, které dosud zcela nepřekonaly bláznivou nostalgii po totalitní minulosti," popsal Zubov.

Výuka dějin musí podle historika vymýtit "kořeny starých komunistických mýtů a bludů," výuka práva, politických věd, teorie administrativní a státní správy zase položit základy budoucích vztahů. "Tak vidím slovanskou solidaritu ve 21. století," uzavřel Zubov. Nemá to být podle něj solidarita geopolitických snah ani velmocenský program, ale "solidarita ve svobodě a blahobytu, kdy svoboda, důstojnost a blahobyt jednoho národa jsou zárukou a podporou svobody, důstojnosti a blahobytu jiného, jemu příbuzného a blízkého duchem, jazykem a kulturou".