Vzorem našeho školství by mělo být Finsko, naznačil ministr Plaga

"My jsme takový skeptičtější národ a hledáme spíše problémy, ale to, co bychom mohli bez problému přejmout z Finska, to je stupeň kooperace, spolupráce a tak dále," uvedl Drahoš. Právě důvěra ve státní orgány a ve veřejné instituce ve Finsku je podle něj jedním z hlavních důvodů úspěchu finského školství.

"To klíčové, co neleží v rukou ministerstva, ale v rukou české společnosti, a na to tu dnes lék nenajdeme, je důvěra v (český vzdělávací) systém od rodičů," doplnil ho ministr. I on poznamenal, že není možné přebrat finský systém do Česka a myslet si, že bude fungovat. "S českou povahou je to o něco obtížnější než se severskou povahou," poznamenal.

Podle obou politiků je důležité dále zvyšovat platy učitelů, aby se navýšila atraktivita a prestiž jejich povolání. Vláda se podle Plagy v současnosti snaží dohnat v tomto dlouhodobý dluh, který stát vůči pedagogům má. Ve svém programu slíbila do roku 2021 navýšit průměrné platy pedagogů na zhruba 45.000 korun. Loňský průměrný plat učitelů byl podle ministerstva 35.089 korun. Průměrná mzda v Česku loni stoupla o 8,1 procenta na 31.885 korun hrubého měsíčně.

Drahoš upozornil na to, že je třeba se zaměřit také na zvyšování pravomocí ředitelů, kteří by měli být spíše pedagogickými lídry, než správci budov. Vyslovil se také pro posílení praxe učitelů na pedagogických fakultách a pro modernizaci učebních plánů. "Učíme mnohdy příliš mnoho a je tam málo souvislostí," podotkl.

Plaga vidí problém také ve velké autonomii českých škol, které podle nedávno zveřejněné analýzy Nadačního fondu Eduzměna často nemají zřizovatele kvalifikovaného ve vzdělávání. "Pokud ta autonomie není doprovázena podporou, tak z té autonomie se stává izolace jednotlivých škol a stává se z toho pocit osamění jednotlivých pedagogů," řekl. Tuto skutečnost by podle něj měla řešit Národní strategie vzdělávání do roku 2030, která se nyní připravuje.

Zástupci finského vzdělávacího systému dnes seznámili účastníky konference v Senátu s tím, jak školství ve Finsku funguje. Zdůraznili, že učitelé jsou v této zemi třetí nejprestižnější povolání po právnících a lékařích. Na pedagogické fakulty se tak dostane zhruba každý desátý uchazeč.

Učitelé ve Finsku pracují zpravidla vždy alespoň dva v jedné třídě. K dispozici mají ve školách také množství asistentů, speciálních pedagogů nebo i sociálních pracovníků, a díky tomu bezproblémově funguje i začleňování různě handicapovaných dětí. Existují i speciální školy, které ovšem úzce spolupracují s těmi běžnými. Při vytváření učebních plánů spolupracují školy mimo jiné i s vlastními žáky a jejich rodiči.

Školy jsou velmi dobře vybavené, děti například běžně pracují s tablety. Neexistují víceletá gymnázia ani přijímací zkoušky. Navzdory tomu, co se někdy v Česku tvrdí, se rozvrh ve většině škol skládá z vyučovacích předmětů. Nerozlišují se ale podle důležitosti. Třeba na prvním stupni základních škol tak mají děti velké množství hodin pracovní a výtvarné výchovy.