Piráti navrhují zrušit zavedení povinné maturity z matematiky

Odstoupit od zavedení povinné maturity z matematiky, kterou by měli středoškoláci skládat nejpozději od jara 2022, navrhují Piráti. Podle nich by vedla k růstu neúspěšnosti maturantů. Chtějí také, aby se střední vzdělání uznávalo i studentům, kteří školu dokončí, ale maturitu nezvládnou. Ústní a písemná část zkoušek by se podle nich měla přesunout na úroveň škol, jak to navrhuje i ministerstvo školství. Poslanecký návrh novely školského zákona dnes ve Sněmovně novinářům představili zástupci strany.

Státní maturita funguje od roku 2011. Skládá se ze dvou předmětů. Povinná je čeština a druhý předmět si žáci mohou vybrat mezi matematikou a cizím jazykem. Většina dává přednost cizímu jazyku, ze kterého jich nepropadá tolik jako z matematiky.

Ministerstvo školství v březnu zveřejnilo návrh, aby se státní maturita za dva roky omezila i u jazyků pouze na didaktické testy. Termín zavedení povinné maturity z matematiky na gymnáziích a lyceích by se podle něj měl sladit s většinou ostatních maturitních oborů na jaro 2022.

Podle Pirátů by nicméně povinná maturita z matematiky vedla ke zvýšení neúspěšnosti u zkoušek. Ze zhruba 60.000 žáků, kteří by maturitu skládali, by podle odhadu strany mohlo neúspěšně skončit kolem 20.000 žáků, řekl poslanec Lukáš Bartoň. Předkládaný návrh ministerstva podle něj řeší jen kosmetické změny, ale nikoli jádro problému. Piráti proto vypracovali vlastní návrh, kterým chtějí mimo jiné zastavit náběh povinné maturity z maturit.

Matematiku si letos na jaře zvolila zhruba pětina maturantů a uspělo 84,5 procenta z nich. Bylo to o 6,3 procentního bodu víc než loni. V předešlých letech ale neúspěšnost v matematice stoupala. Celková neúspěšnost u letošních zkoušek zatím není známá. Loni na jaře činila 25,3 procenta těch, kteří ke zkoušce přišli poprvé.

Předloha počítá také s tím, že by se začalo uznávat střední vzdělání po vystudování čtyřletých oborů i těm studentům, kteří u závěrečných zkoušek neuspěli, uvedli zástupci strany. Maturita by zůstala podmínkou pro přijetí ke studiu na vysoké škole. Pokud by byl zákon schválen, uznávání vysvědčení z posledního ročníku jako dokladu o středním vzdělání by podle Bartoně mělo platit i zpětně.

Zrušení povinné maturity z matematiky! Jako studentka (teď už VŠ) vyjadřuji OBROVSKÝ SOUHLAS s návrhem možnosti volby!?? #maturita #matematika #pravda @PiratskaStrana

— Markéta Salíková (@MarketaSalikova) 6. června 2019

Ústní a písemná část maturit, kterou nyní organizuje Cermat, by se podle Pirátů měla vrátit na úroveň škol. V tomto bodě se shodují se záměrem ministerstva školství. Podle předsedy strany Ivana Bartoše by to mělo vést k posílení role škol a důvěry v ně.

Státní písemné a ústní zkoušky opakovaně kritizovala například Společnosti učitelů českého jazyka a literatury, která proto už dříve uvítala navrhované úpravy ministerstva. Naopak Asociace metodiků cizího jazyka AMATE se postavila proti změnám. V otevřeném dopise na začátku roku upozornila na to, že ke zvládnutí jazyka je třeba i nácvik mluvení a psaní a omezení zkoušky na test by mohlo vést k redukci výuky na procvičování vědomostí k testu, a tím i ke zhoršení jazykových dovedností dětí.

Související

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.
Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

Více souvisejících

Česká pirátská strana státní maturity Školství

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

před 6 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 16 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy