Skončí rozbroje mezi Zemanem a akademiky? Šéf konference rektorů to vidí bledě

Nově zvolený předseda České konference rektorů (ČKR) Petr Sklenička je otevřen diskusi s prezidentem Milošem Zemanem, bude ale vyčkávat na jeho kroky. Další vývoj vzájemného vztahu rektorů vysokých škol a prezidenta, který byl v posledních letech napjatý, by podle něj mohlo ukázat výročí 30 let od sametové revoluce. ČKR hodnotí kriticky hlavně pokračování kauzy tří nejmenovaných profesorů a to, že se prezident v uplynulé době stavěl odmítavě k některým rektorům.

"Myslím si, že vztah současného prezidenta a České konference rektorů je tu už několik let nějakým způsobem nastaven a že nové předsednictvo v tomto asi nic zásadního nezmění," uvedl Sklenička v rozhovoru pro ČTK. "Samozřejmě diskuzi jsem velmi otevřen, ale určitě budeme vyčkávat na kroky (prezidenta)," řekl.

Zástupci vysokých škol měli v posledních letech se Zemanem napjaté vztahy. V roce 2014 se přestali účastnit slavnostního ceremoniálu 28. října, protože se jim nelíbilo, že prezident odmítl podepsat jmenovací dekrety tří navržených profesorů a že kvůli osobním sporům nepozval na předávání vyznamenání na Pražský hrad rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka a tehdejšího rektora Jihočeské univerzity Libora Grubhoffera. Minulý rok většina z nich nebyla ani na inauguraci znovuzvoleného prezidenta, ačkoli s výjimkou Beka pozvání na slavnostní akt rektoři dostali.

Podle Skleničky bude Česká konference rektorů dál sledovat a vyhodnocovat, jak bude Zeman v různých situacích a při různých událostech postupovat. "Myslím si, že zrovna letošní rok, který je významný výročím 30 let od sametové revoluce, že může některé věci v tomto smyslu ukázat, potvrdit nebo zvýraznit některé tendence vysokých škol," řekl.

Akademici podle něj v současnosti vnímají negativně hlavně pokračování kauzy s nejmenováním tří navržených profesorů - Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Prezident odmítnutí na jaře 2015 zdůvodnil prohřešky kandidátů z minulosti. Všichni dotčení se proti jednání hlavy státu bránili žalobou. Eichler ji později stáhl. Zeman na svém postoji trvá i po vynesení loňského verdiktu Městského soudu v Praze, podle kterého měl o návrzích rozhodnout znovu. Univerzita Karlova proto letos v únoru podala k pražskému městskému soudu dvě správní žaloby.

Podle Skleničky hodnotí vysoké školy tento postup prezidenta jako omezování akademických svobod. Podotkl, že také vyčkávají, zda již bude ochoten jednat se všemi rektory, nebo si mezi nimi bude nadále vybírat. Bek letos ve své funkci končí.

Jak Sklenička řekl, v minulém roce se již někteří rektoři různých ceremoniálů na pozvání prezidenta účastnili. Na loňské oslavy 100. výročí od založení Československa tak na Hrad dorazil například dosavadní předseda ČKR a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo rektor Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěch Petráček. Podle Skleničky to možná lze považovat i za výraz určitého uklidnění situace.

Sklenička je rektorem České zemědělské univerzity v Praze. Při poslední prezidentské volbě byl členem volebního týmu Zemanova protikandidáta Jiřího Drahoše. Zástupci České konference rektorů zvolili Skleničku svým novým předsedou minulý týden. Funkci by měl zastávat od 1. srpna do 31. července 2021.

Související

Petr Fiala

Fiala zdůraznil roli konference rektorů na formování vzdělávací politiky

Soulad státní politiky a politiky České konference rektorů (ČKR) je podle premiéra Petra Fialy (ODS) nezbytná pro uskutečnění jakékoliv významnější změny ve vysokém školství. Organizace se podle něj po celou dobu svého působení významně podílí na formování vzdělávací politiky v Česku. Předseda vlády to dnes řekl na slavnostním shromážděním k 30. výročí založení vysokoškolské reprezentace. 

Více souvisejících

Česká konference rektorů Petr Sklenička (rektor) Miloš Zeman Vysoké školy prezident čr

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 2 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy