Praha - ROZHOVOR - „Napočítal bych téměř miliardu korun, kterou mohl ministr školství Dobeš uspořit, kdyby nedělal neadekvátní kroky. Nyní na vysoké školy v rozpočtu chybí téměř 1,3 miliardy,“ uvedl pro EuroZprávy.cz stínový ministr školství ČSSD, senátor Marcel Chládek.
Jak jste spokojen s návrhem rozpočtu pro vysoké školy na příští rok, který je oproti loňskému roku snížen o více než 1,2 miliardy korun?Spokojen nejsem. Vzhledem k tomu, že pan ministr školství Dobeš nikdy nepřišel na náš školský senátní výbor, nechali jsme mu volný termín, který si paradoxně zvolil na Mikuláše. Zajímá nás, jakým způsobem chce vysoké školství řešit. Chceme se bavit právě o jeho rozhodnutí škrtnout z rozpočtu téměř 1,3 miliardy korun na vysoké školství. Jsem zásadně proti tomuto záměru. Už nyní je vysoké školství podfinancované, pokud bude současné vedení ministerstva pokračovat započatým směrem, sociální demokracie to nemůže podpořit.Jak to myslíte?Pan ministr učinil několik kroků, kdy byly zbůhdarma vyházeny finanční prostředky, které mohly být ušetřeny. Odmítám i argumentaci, že pan ministr dá vysokým školám další finanční prostředky z evropských fondů. Za prvé to jsou evropské fondy, takže to nedává ministr. Za druhé jsou tyto fondy přesně účelově vázány, nedá se z nich suplovat činnost, na kterou má přispívat český stát.Z jakých peněz byste v rámci rozpočtu navrhovali oněch více než 1,2 miliardy korun přesunout na vysoké školy? Školský sněmovní výbor navrhoval přesun ze státní rozpočtové rezervy, což nešlo, protože by tak její výše klesla pod zákonnou hranici… Když pan ministr vstupoval do vlády, oznámil nápad, že do školství přivede navíc čtyři miliardy korun na platy učitelů. Řekl tedy, že to není možné vzít to na úkor někoho jiného. S tím bych souhlasil. Už v létě tohoto roku ale začal hrát takovou hru, že peníze sebere na platech nepedagogických pracovníků. To jsme v ČSSD důrazně odmítli. Vyvolali jsme jednání v Senátu, po tlaku odborů a veřejnosti od toho ministr nakonec ustoupil. Následně se chlubil tím, že ušetřil vyhozením úředníků a zavřením některých úřadů, které byly ministerstvu školství podřízené. Službu, kterou dělalo ministerstvo školství, zadal ale outsorcingem soukromým firmám.Takže se to prodražilo? Bylo by dobré, aby úspory pan ministr porovnal s částkou, kterou poté vyhodil z okna ven do soukromých kapes. Téměř rozložil jeden odbor na strukturální fondy, na činnost, kterou měl dělat tento odbor, vyhlásil veřejnou zakázku ve výši 99 milionů korun, tedy aby práci vykonávaly externí právní služby. Mohl bych pokračovat: zadávání různých studií tu za 10, tu za 100, tu za 250 milionů na inkluzívní vzdělávání, které ministr asi rok nechal ladem, a až když se téměř rozpadlo, začal se mu věnovat. Napočítal bych téměř miliardu korun, kterou mohl ministr uspořit, kdyby nedělal neadekvátní kroky.Na co, v rámci vysokého školství, budou nyní peníze chybět?Problém bude už se samotným provozem, už dnes je vysoké školství podfinancováno. Úspory nesprávným směrem půjdou na úkor kvality. Už v současnosti jsou platy vysokoškolských učitelů poměrně nízké - a pokud chcete získat větší kapacitu a kvalitu odborníků, kteří by přednášeli na plný úvazek, musíte je adekvátně zaplatit. Důležitá je i vybavenost škol, ale finanční prostředky na moderní vybavení chybí. Je vůbec otázkou, zda bude tento stav nadále udržitelný. Přitom vzdělání je jediná oblast, která v rámci konkurenceschopnosti může Českou republiku posunout mezi vyspělé státy celého světa.Ministr, potažmo vláda, chce finanční situaci vysokého školství řešit takzvaným odloženým školným. Odmítáte ho. Proč?Školné je výrazná sociální bariéra, i lidé, kteří v minulosti školné podporovali, se na základě zkušeností ze zahraničí dnes staví proti němu. Systémem odloženého školství bude - na základě úroků - bohatnout pouze privátní bankovní sektor, pro vysoké školy to bude k ničemu. Obávám se, že to nebudou peníze takzvaně navíc, ale na lepení záplat ve státním rozpočtu. Signál škrtu téměř 1,3 miliardy korun, o čemž jsme hovořili na začátku rozhovoru, je ukázkou toho, kam vše bude směřovat. Mám obavu, že po zavedení školného, byť odloženého, nastane ještě větší tlak, aby se příspěvek státu do rozpočtu na veřejné vysoké školy výrazně snížil.
Související
Senát nestačí? Rath kandiduje v komunálních volbách, zpět do politiky chce i Chládek
Fotbalová asociace ČR potvrdila zadržení předsedy Pelty
Marcel Chládek , Josef Dobeš , Školství
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák