Senátor útočí: Dobeš rozhazoval, teď na vysoké školy chybí 1,3 miliardy!

Praha - ROZHOVOR - „Napočítal bych téměř miliardu korun, kterou mohl ministr školství Dobeš uspořit, kdyby nedělal neadekvátní kroky. Nyní na vysoké školy v rozpočtu chybí téměř 1,3 miliardy,“ uvedl pro EuroZprávy.cz stínový ministr školství ČSSD, senátor Marcel Chládek.

Jak jste spokojen s návrhem rozpočtu pro vysoké školy na příští rok, který je oproti loňskému roku snížen o více než 1,2 miliardy korun?Spokojen nejsem. Vzhledem k tomu, že pan ministr školství Dobeš nikdy nepřišel na náš školský senátní výbor, nechali jsme mu volný termín, který si paradoxně zvolil na Mikuláše. Zajímá nás, jakým způsobem chce vysoké školství řešit. Chceme se bavit právě o jeho rozhodnutí škrtnout z rozpočtu téměř 1,3 miliardy korun na vysoké školství. Jsem zásadně proti tomuto záměru. Už nyní je vysoké školství podfinancované, pokud bude současné vedení ministerstva pokračovat započatým směrem, sociální demokracie to nemůže podpořit.Jak to myslíte?Pan ministr učinil několik kroků, kdy byly zbůhdarma vyházeny finanční prostředky, které mohly být ušetřeny. Odmítám i argumentaci, že pan ministr dá vysokým školám další finanční prostředky z evropských fondů. Za prvé to jsou evropské fondy, takže to nedává ministr. Za druhé jsou tyto fondy přesně účelově vázány, nedá se z nich suplovat činnost, na kterou má přispívat český stát.Z jakých peněz byste v rámci rozpočtu navrhovali oněch více než 1,2 miliardy korun přesunout na vysoké školy? Školský sněmovní výbor navrhoval přesun ze státní rozpočtové rezervy, což nešlo, protože by tak její výše klesla pod zákonnou hranici… Když pan ministr vstupoval do vlády, oznámil nápad, že do školství přivede navíc čtyři miliardy korun na platy učitelů. Řekl tedy, že to není možné vzít to na úkor někoho jiného. S tím bych souhlasil. Už v létě tohoto roku ale začal hrát takovou hru, že peníze sebere na platech nepedagogických pracovníků. To jsme v ČSSD důrazně odmítli. Vyvolali jsme jednání v Senátu, po tlaku odborů a veřejnosti od toho ministr nakonec ustoupil. Následně se chlubil tím, že ušetřil vyhozením úředníků a zavřením některých úřadů, které byly ministerstvu školství podřízené. Službu, kterou dělalo ministerstvo školství, zadal ale outsorcingem soukromým firmám.Takže se to prodražilo? Bylo by dobré, aby úspory pan ministr porovnal s částkou, kterou poté vyhodil z okna ven do soukromých kapes. Téměř rozložil jeden odbor na strukturální fondy, na činnost, kterou měl dělat tento odbor, vyhlásil veřejnou zakázku ve výši 99 milionů korun, tedy aby práci vykonávaly externí právní služby. Mohl bych pokračovat: zadávání různých studií tu za 10, tu za 100, tu za 250 milionů na inkluzívní vzdělávání, které ministr asi rok nechal ladem, a až když se téměř rozpadlo, začal se mu věnovat. Napočítal bych téměř miliardu korun, kterou mohl ministr uspořit, kdyby nedělal neadekvátní kroky.Na co, v rámci vysokého školství, budou nyní peníze chybět?Problém bude už se samotným provozem, už dnes je vysoké školství podfinancováno. Úspory nesprávným směrem půjdou na úkor kvality. Už v současnosti jsou platy vysokoškolských učitelů poměrně nízké - a pokud chcete získat větší kapacitu a kvalitu odborníků, kteří by přednášeli na plný úvazek, musíte je adekvátně zaplatit. Důležitá je i vybavenost škol, ale finanční prostředky na moderní vybavení chybí. Je vůbec otázkou, zda bude tento stav nadále udržitelný. Přitom vzdělání je jediná oblast, která v rámci konkurenceschopnosti může Českou republiku posunout mezi vyspělé státy celého světa.Ministr, potažmo vláda, chce finanční situaci vysokého školství řešit takzvaným odloženým školným. Odmítáte ho. Proč?Školné je výrazná sociální bariéra, i lidé, kteří v minulosti školné podporovali, se na základě zkušeností ze zahraničí dnes staví proti němu. Systémem odloženého školství bude - na základě úroků - bohatnout pouze privátní bankovní sektor, pro vysoké školy to bude k ničemu. Obávám se, že to nebudou peníze takzvaně navíc, ale na lepení záplat ve státním rozpočtu. Signál škrtu téměř 1,3 miliardy korun, o čemž jsme hovořili na začátku rozhovoru, je ukázkou toho, kam vše bude směřovat. Mám obavu, že po zavedení školného, byť odloženého, nastane ještě větší tlak, aby se příspěvek státu do rozpočtu na veřejné vysoké školy výrazně snížil.

Související

Více souvisejících

Marcel Chládek ,  Josef Dobeš ,  Školství

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

před 2 hodinami

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

před 5 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

před 6 hodinami

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

před 7 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

před 8 hodinami

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

před 10 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

před 11 hodinami

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

před 12 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

před 13 hodinami

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

před 16 hodinami

včera

včera

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy