Testy 5. a 9. tříd: Děti neumějí samostatně myslet a odpovídat

"Žáci ve všech testech plnili úlohy v několika obtížnostech. Některé výsledky lehkých úloh potřebovali k vyřešení otázek těžších, což někde způsobilo snížení úspěšnosti," uvádí závěrečná zpráva inspekce. Žáci se podle analytiků s tímto způsobem testování nesetkali, proto tak špatné výsledky.

V pátých třídách dělaly dětem největší problémy v matematických testech úlohy s tvorbou odpovědí a také jednoduché praktické úkoly. V češtině zase si zřídka poradili s úlohou, v níž měli vybrat větu zadané větné stavby a také v úlohách s tvorbou odpovědi. Naopak děti dobře umísťovaly spojky mezi dvě věty.

V angličtině se úspěšněji řešily poslechové úlohy a úlohy na jednoduchou slovní zásobu. Děti opět propadly v úlohách s tvorbou odpovědí. Problémové také byly úkoly s podmiňovacím způsobem. K testu z angličtiny měli nejvíce připomínek jak odborníci, tak učitelé.

Deváťákům obecně nedělaly problémy žádné úlohy v testech z českého jazyka. Nejméně správných odpovědí volili v úlohách, kde vybírali význam citace ze slovníku spisovné češtiny. V matematice zase málo žáků správně odpovědělo v úlohách s měřítkem mapy nebo úlohy s výběrem více platících tvrzení na geometrická témata. "Lehce se vyrovnávali naopak s úlohami na jednoduché 'kupecké' počty a překvapivě také velmi často vyřešili úlohy s drobnými chytáky," uvedli inspektoři.

V testech z angličtiny měli žáci v posledních ročnících základních škol stejné problémy jako jejich mladší spolužáci. V nízkém procentu si poradili s úlohami s tvorbou odpovědí. Dařil se jim naopak poslech a také úlohy na jednoduchou slovní zásobu. V testech z němčiny se jim nedařilo splnit úlohy, v nichž měli vybrat místo, kde se nejpravděpodobněji setkají s nabídnutým nápisem. Test francouzštiny pro 9. ročník byl nejúspěšnějším testem vůbec. Přispěl k tomu zcela jistě významnou měrou fakt, že jej řešili převážně žáci gymnázií. Inspekce také analyzovala výsledky žáků z hlediska velikosti škol, kterou navštěvují. U žáků pátých tříd byli v průměru nejúspěšnější žáci nejmenších škol. S narůstající velikostí školy dosažená průměrná úspěšnost klesala, aby ve skupině největších škol opět mírně vzrostla. Inspektoři jsou přesvědčeni, že za úspěšností malých škol je individuální přístup, v případě velkých to může být fakt, že většina z nich se nachází ve velkých městech, kde výsledky žáků významně ovlivňuje ekonomicko-sociální rodinné zázemí.

Dívky byly obecně úspěšnější než chlapci, a to nejvíce v českém jazyce a německém jazyce. Pouze v matematice v pátých třídách byli chlapci v obou úrovních obtížnosti úloh úspěšnější než dívky. Zajímavý je fakt, že ve francouzském jazyce byli chlapci úspěšnější v úlohách základní úrovně, ale v úlohách vyšší úrovně už měly navrch dívky.

Pokud by se vzalo v úvahu pořadí krajů v jednotlivých předmětech, mezi třemi nejlépe umísťovanými kraji byly Praha, Jihomoravský kraj a Zlínský kraj. Nejhorší výsledky měli žáci v Libereckém, Karlovarském a Ústeckém kraji.

Celoplošné testování trvalo tři týdny a konalo se elektronickou formou. Žáci pátých tříd vyplňovali testy z českého jazyka, matematiky a angličtiny. V devátých třídách si mohli vybrat testy z němčiny a francouzštiny.

Do celostátního testování bylo zapojeno 3658 škol, což je 99,8 procenta všech škol, pro které byla generální zkouška určena. Více než 160 tisíc žáků těchto škol vypracovalo téměř půl milionů testů a použili přitom více než 70 tisíc počítačů. Projekt, který kromě testování zahrnuje i vytvoření systému pro inspekční hodnocení školních vzdělávacích programů a uživatelské platformy, byl z 85 procent hrazen Evropskou unií a jeho celkový rozpočet byl 296 milionů korun.