Studenti pomaturitních jazykových kurzů by nemuseli odvádět sociální pojištění

Jazykové schopnosti studentů, kteří vyjdou ze středních škol, nedokážou podle předkládajících poslanců obstát na trhu práce. "I přes délku výuky cizích jazyků na základních a středních školách a výši nákladů na tuto výuku, jsou jazykové schopnosti absolventů nízké," poznamenávají v důvodové zprávě k novele zákona o státní sociální podpoře.

Maturanti jsou podle poslanců většinou na úrovni začátečníků, roční pomaturnitní studium jazyka je dostane alespoň na stupeň B1, tedy středně pokročilé. Lidé, kteří tyto kurzy po maturitě navštěvují, by měli podle zákonodárců mít stále statut studenta, nemuseli by například platit sociální a zdravotní pojištění.

"Zachování statusu studenta pro studenty jednoletých jazykových kurzů je ve veřejném zájmu a v zájmu státu, a to jak v oblasti rozpočtové, tak i z hlediska konkurenceschopnosti absolventů na trhu práce," apelují na vládu většinou opoziční poslanci. Výjimkou, která potvrzuje pravidlo, je například pod novelou podepsaná liberální demokratka Dagmar Navrátilová.

Návštěvníci ročních jazykových kurzů statut "studenta" měli, tento stav ale zrušila vyhláška ministerstva školství z loňského roku. Nyní běží přechodné období, děti by tento statut neměly mít od příštího školního roku. Podobně jako u jazykových kurzů by mohli dostat podle novely zákona statut studenta i lidé, kteří po maturitní zkoušce navštěvují konzervatoř.

Vláda s návrhem nejspíš souhlasit nebude, jak napovídají stanoviska jednotlivých ministerstev. Například rezortu vnitra pod vedením Jana Kubiceho (nez.) se nelíbí, že poslanci nepodložili svá tvrzení o nedostatečnosti jazykové přípravy na středních školách žádnou analýzou. Podle Úřadu vlády navíc novela neodpovídá evropskému právu, protože nepočítá s možností studia v zahraničí.

Vzhledem k tomu, že jde o poslanecký návrh, i přes možné negativní stanovisko kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS), se předloha dostane do Poslanecké sněmovny, kde ji zákonodárci projednají.