Rodiče nadávají: Testování žáků na ZŠ je opět tady

Zhruba tisícovka rodičů ale se zkouškami nesouhlasí a dětem píší omluvenky, informuje rozhlas.cz.

„Proč ne plošné testy? Doteď testovali moje děti jen učitelé. A teď testuje a zkouší moje děti nějaká instituce, kterou já jsem vždy vnímala, že má být podpora učitelů. A najednou testuje moje dítě, pak o něm bude mít ty informace," říká maminka loňského páťáka Hana Chalušová z iniciativy Stop Plošnému testování.

„Trochu se bojíme, že škola může být tlačená k tomu, aby se vzdala toho, čím je výjimečná, a byla standardní, připravovala děti na testy. Nikdo mi nezaručí, že se s těmi daty o mých dětech nebude nějak zacházet," dodává.

Asociace ředitelů základních škol už v roce 2011 poukazovala na nutnost právně ukotvit celý systém testování. „K tomu doposud nedošlo, takže opora v zákoně není a testování není povinné. Česká školní inspekce píše, že jde o součást vyučování," říká viceprezident Asociace ředitelů základních škol Pravoslav Němeček.

Navíc podle něj žáci nejsou motivováni napsat testy odpovědně. „Oni když si řeknou, že to budou bojkotovat nebo tam zaškrtají něco od boku, tak se to může učiteli nebo škole vymstít. Tam ta motivace není, žádná návaznost," dodává Němeček.

Příští rok už by testy měla probíhat naostro.

V loňských testech dopadly nejhůře školy s vysokým podílem problémových žáků, s nekvalifikovanými kantory a celkově nepříliš dobrým prostředím. Analýza ale také ukázala, že velká část žáků základních škol uspěla v úlohách společné části testu českého jazyka lépe než jejich vrstevníci z víceletých gymnázií. Česká školní inspekce proto navrhuje legislativně zpřísnit přijímání žáků do víceletých gymnázií, popřípadě zvážit zkrácení délky vzdělávacího programu na šest let.

Inspekce také uvedla, že českým dětem dělá největší problémy matematika. Jen polovina z nich se dostala do vyšší úrovně. Žáci měli problémy i s úlohami, kde nevybírali z předem daných odpovědí. Ukázalo se také, že rozdíl mezi gymnázii a základní školou sice je, ale ne tak veliký, jak se předpokládalo.

Nejlépe loni skončily školy z Prahy, Jihomoravského a Zlínského kraje, nejhůř z Libereckého, Karlovarského a Ústeckého, píše web ČT. Školy s podprůměrnými výsledky v testech měly vysoký podíl žáků ze sociálně vyloučených oblastí a dětí s poruchami učení a dalšími specifickými potřebami. Více než čtvrtině kantorů v těchto školách navíc chyběla požadovaná odborná kvalifikace, menší podíl vyučujících byl také zkušený v práci s počítači. Až čtvrtina pedagogů vyučujících na rizikových školách pak patřila mezi začínající.