Zahraničí chválí české školství. Až na jednu věc

Ve zprávě, která se týká 34 členských zemí OECD, zdůrazňuje organizace u České republiky tři skutečnosti: rostoucí podíl výdajů na vzdělání, stárnoucí učitelé a nejvyšší podíl obyvatelstva s alespoň nějakým dalším dosaženým stupněm vzdělání po povinné školní docházce.

OECD si všímá, že Česká republika už několik let usiluje o konsolidaci rozpočtů, a přesto pokračuje ve zvyšování výdajů na vzdělání. V letech 2005 až 2010 byla ČR mezi osmi zeměmi OECD s nejvyšším nárůstem výdajů na žáka či studenta na základních a středních školách.

Ve vysokém školství je celkový růst výdajů v Česku druhý nejvyšší v OECD - o 40 procent, což je dvojnásobek oproti průměru. Celkově ČR vynakládá na školství 4,7 procenta HDP, přičemž průměr OECD je 6,3 procenta.

Kvůli klesajícímu počtu žáků a studentů na školách je podle OECD v Česku malá motivace zaměstnávat nové učitele. Česko je tak jednou z deseti zemí OECD, v níž je více než 40 procent učitelů ve středním vzdělávání starších 50 let.

Za posledních osm let u nás vysoké školy vyprodukovaly celkem 68 362 kantorů. Tedy skoro polovinu všech učitelů, co na českých školách pracují. Jenže podle analýz se průměrný věk učitelů v České republice neustále zvyšuje a mladých pedagogů ubývá. Přibližně polovině učitelů je 46 let nebo více a v současné době nejvíce roste počet učitelek ve věku 46 až 55 let.

Kam se schovali všichni ti mladí a dynamičtí učitelé, kteří měli být připraveni skočit rovnýma nohama do učebního procesu? Inu, neschovali se. Odešli. Odhaduje se, že téměř polovina absolventů pedagogických oborů vysokých škol do pěti let po nástupu školství opouští. Často proto, že ani nikdy neměli v úmyslu do nějakého učebního procesu nastupovat a pedagogická fakulta pro ně byla jen relativně jednoduchou cestou k získání vysokoškolského titulu.

Česká republika je v čele zemí OECD, pokud jde o podíl dospělé populace (25-64 let) alespoň s ukončeným učebním oborem. Naopak má nejnižší podíl těch, kteří vychodili pouze základní školu, tedy zbývajících osm procent, přičemž v zemích OECD je průměr 25 procent.