Růst cen doléhá na každého: Dětem v ústavech se musí zvýšit kapesné

"Současná výše kapesného je dlouhodobě podhodnocená vzhledem k růstu cen, navrhuje se proto zvýšení maximálních částek kapesného poskytovaného dětem měsíčně," stojí v materiálu. Dítě do šesti let by tak mělo dostávat až 60 korun namísto dosavadních 45, dítě na prvním stupni školy pak 180 korun namísto dosavadních 120, žákům ve věku deset až 15 let se kapesné zvýší z 210 na 300 a dětem nad 15 let pak ze 300 na 450 korun.

Zároveň by se ale měl navýšit příspěvek na úhradu péče, který platí rodiče. "Dosavadní způsob stanovení výše příspěvku je komplikovaný a činí v praxi značné problémy," uvedlo ministerstvo. Nově by tak místo výpočtu příspěvku pomocí složitého koeficientu měla být výše poplatku stanovena stejně jako aktuální částka životního a existenčního minima pro danou věkovou kategorii.

V případě dětí do šesti let by se tak částka navýšila z 1098 na 1740 korun, u školáků by pak rodiče platili 2140 korun namísto dosavadních 1263 korun u dětí do deseti let a 1428 Kč u dětí od deseti do 15 let. U dětí starších 15 let by se měla částka zvýšit z 1592 na 2450 korun. Rodičům, kteří už nyní ústavu dluží peníze za péči, se dluhy navýší.

V České republice dosud jednotlivé typy zařízení, ve kterých je prováděn výkon ústavní výchovy, spadají do kompetence tří různých rezortů, píše server nahradnirodina.cz.

Mají odlišnou právní úpravu, různý systém financování, odlišné metodické pokyny, různé požadavky na zaměstnance a jejich kvalifikaci. Zákon o výkonu ústavní výchovy je postaven jako předpis pro školská zařízení a přiměřeně je díky odkazu v zákoně o sociálních službách používán i pro zařízení v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí.

a) Kojenecký ústav a dětský domov pro děti do tří let věku

b) Diagnostický ústav

Do diagnostických ústavů jsou po nařízení ústavní výchovy umístěny děti za účelem komplexního vyšetření. Diagnostický ústav pak děti, na základě komplexního vyšetření zdravotního stavu a volné kapacity jednotlivých zařízení, umísťuje do dětských domovů, dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů. Pobyt v ústavu trvá zpravidla 8 týdnů. Diagnostické ústavy nebo výchovné skupiny diagnostických ústavů jsou členěny podle pohlaví nebo podle věku dítěte.

c) Dětský domov

Do dětského domova mohou být umísťovány děti ve věku zpravidla od 3 do nejvýše 18 let nebo do ukončení přípravy na povolání nejvýše do 26 let. Do dětského domova se rovněž umísťují nezletilé matky spolu s jejich dětmi. Účelem dětského domova je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou bez závažných poruch chování. Tyto děti se vzdělávají ve školách, které nejsou součástí dětského domova.

d) Dětský domov se školou 

Do dětského domova se školou se umísťují děti zpravidla od 6 let do ukončení povinné školní docházky. Účelem dětských domovů se školou je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou se závažnými poruchami chování, vyžadující pro svou přechodnou nebo trvalou duševní poruchu výchovně léčebnou péči nebo mající nařízenou ochrannou výchovu. Tyto děti se většinou vzdělávají ve škole, která je součástí zařízení.

e) Výchovný ústav 

Výchovný ústav pečuje o děti starší 15 let se závažnými poruchami chování, u nichž byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova. Do výchovného ústavu může být umístěno i dítě starší 12 let, má-li uloženu ochrannou výchovu a v jehož chování se projevují tak závažné poruchy, že nemůže být umístěno v dětském domově se školou. Výjimečně, v případech zvláště závažných poruch chování, lze do výchovného ústavu umístit i dítě s nařízenou ústavní výchovou mladší 15 let. Výchovné ústavy se zřizují odděleně pro děti s nařízenou ústavní výchovou a uloženou ochrannou výchovou.

f) Domov pro osoby se zdravotním postižením

Do domovů pro osoby se zdravotním postižením jsou umísťovány děti, jejichž zdravotní handicap vyžaduje zvláštní odbornou péči.