Praha - V září 2013 byl do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazen blok tří otázek týkajících se vzdělávání. Otázky zjišťovaly názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol, hodnocení otevřenosti vzdělávacího systému z hlediska možnosti získat vzdělání odpovídající individuálním schopnostem každého jedince a také mínění o otázce zavedení školného na vysokých školách.
Čeští občané hodnotí kvalitu vzdělávání na vybraných typech škol poměrně příznivě. Více než polovina lidí je přesvědčena o (spíše nebo velmi) dobré kvalitě výuky na všech typech škol a kladné hodnocení vždy převažuje nad záporným.
Nejlépe je vnímáno vzdělávání na základních školách, u nichž podíl kladných odpovědí sahá téměř ke třem čtvrtinám (72 %). Podobně příznivě jsou pak hodnocena gymnázia (70 %) a střední odborné školy s maturitou (62 %). V případě gymnázií stojí za pozornost i relativně vysoce zastoupená varianta odpovědi „velmi dobrá" (23 %), která signalizuje přesvědčení o vysoké kvalitě výuky na tomto typu škol, napsal server cas.cz.
Nejhorší školy: Učiliště
Kritičtější jsou občané k vysokým i vyšším odborným školám. Výuku na vysokých školách hodnotilo kladně 61 % respondentů, výuku na vyšších odborných školách 55 % respondentů. Je ovšem důležité upozornit, že u terciárního stupně vzdělávání (VŠ, VOŠ) si zhruba pětina lidí (26 %, 27 %) není jistá, jak úroveň vzdělávání hodnotit. Proto je zde podíl záporných výpovědí nízký a výrazně převažuje pozitivní náhled.
Za nejhorší považuje česká veřejnost kvalitu výuky na středních odborných učilištích, soudě podle nejvyššího podílu negativních odpovědí (31 %).
Od minulého šetření v září 2012 došlo k mírnému poklesu podílu pozitivních odpovědí v případě vyšších odborných a vysokých škol, jejichž hodnocení se tak vrátilo na úroveň z let 2010 a 2011. U základních a středních škol (s maturitou i učilišť) je vývoj opačný, jejich hodnocení se po poklesu v loňském roce zlepšilo a vrátilo na úroveň z předchozích let.
Druhá otázka z tematického bloku o vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice každému umožněno dosáhnout vzdělání odpovídajícího jeho schopnostem. Dlouhodobě převažuje mínění, že tomu tak je. Podle aktuálních výsledků jsou o tom přesvědčeny téměř dvě třetiny veřejnosti (64 %), z toho 20 % „rozhodně" a 44 % „spíše".
Naproti tomu opačný názor, tedy že ne každý člověk v České republice může dosáhnout vzdělání podle svých schopností, zastává necelá třetina lidí (32 %), 10 % si to myslí „rozhodně" a 22 % „spíše". Ve srovnání s předešlým šetřením posílil výhradní souhlas s možností dosáhnout vzdělání adekvátní schopnostem jedince (o 5 % vzrostl podíl odpovědí „rozhodně ano"), naopak o 5 % se snížil podíl negativních odpovědí „spíše ne". Celkově se tak hodnocení vrátilo na úroveň z let 2009 a 2010.
Jasné "ne" školnému
Poslední otázka na téma vzdělávání se týkala placení školného na veřejných vysokých školách. K tomuto opatření je postoj české veřejnosti setrvale převážně odmítavý. V aktuálním výzkumu se pro placení školného vyslovila jen pětina dotázaných (20 %), přičemž pouze 5 % tuto možnost preferuje „rozhodně", zatímco 15 % zvolilo variantu „spíše". Téměř tři čtvrtiny obyvatel (74 %) pak se školným na veřejných vysokých školách nesouhlasí, přičemž 41 % s tím nesouhlasí „rozhodně" a 33 % „spíše". 6 % dotázaných nemá v otázce školného jasno a uvedlo odpověď „nevím".
Od roku 2009, kdy podpora školného dosahovala 29 %, došlo k postupnému poklesu této menšinové podpory (i v předchozích letech se pohybovala v úzkém rozmezí od 26 % do 29 %). Nesouhlas se zavedením školného naopak posílil, což se projevilo nejen celkovým zvýšením podílu nesouhlasících, ale i poměrně výrazným nárůstem podílu těch, kdo školné na veřejných vysokých školách „rozhodně" odmítají.
Podrobnější analýza ukázala, že relativně vyšší podporu má zavedení školného mezi dotázanými s dobrou životní úrovní, lidmi, kteří se hlásí k pravici, voliči ODS, lidmi s vysokoškolským vzděláním a obyvateli Prahy. Ve zvýšené míře proti školnému pak jsou stoupenci KSČM, ti, kdo se politicky hlásí k levici, lidé se špatnou životní úrovní, lidé se základním vzděláním nebo středním vzděláním bez maturity a respondenti starší 60 let.
Související
Nový průzkum: Biden začíná na Trumpa ztrácet, jeho podpora stále klesá
ANO by v březnu vyhrálo volby. Ze Sněmovny by vypadly dvě vládní strany
Aktuálně se děje
před 5 hodinami
Vítězem Eurovision Song Contest 2024 se stal švýcarský nebinární zpěvák Nemo
včera
Češi slaví druhou výhru. K obratu proti tvrdým Norům zavelel jubilant Červenka, jenž vyrovnal Jágra
včera
Vlna veder decimuje Mexiko. Rekordy pokořeny v 10 městech, včetně Mexico City
včera
Kolika let se dožívají lidé v EU? Česko je na tom výrazně lépe než Slovensko
včera
Ukrajina posílí své vojáky v Charkovské oblasti, kde ruské invazní síly zahájily ofenzivu
včera
Hamás: Rukojmí Nadav Popplewell zemřel na zranění, která utrpěl při izraelském náletu
včera
Kim Čong-un má novou zbraň. Dohlížel na ostrý test
včera
WHO: Globální pandemickou dohodu se nepodařilo uzavřít
včera
Budou Češi volit poštou? Návrh je těsně před hlasováním
včera
Potvrzeno daty: přes 200 tisíc Čechů nemá problém s pitím během pracovní doby
včera
Rafah opouští kvůli invazi statisíce lidí
včera
MS v ledním hokeji 2024: Policie odhalila stovky falešných vstupenek
včera
Británie si připsala nejtěsnější prohru s Kanadou v historii MS, Kazaši přehráli Francii
včera
Pavel: Rusko bude pořád představovat hrozbu. Nespokojí se jen s částí Ukrajiny
včera
Švédové si v bitvě gigantů ostravské skupiny poradili s Američany, porazili je 5:2
včera
Izrael zřejmě využil americké zbraně k porušování mezinárodního práva
včera
Osa zla chce změnit současný světový řád. Evropa podceňuje ruské vlivové operace, varuje poslanec Exner
včera
Nizozemský zpěvák Joost Klein byl vyhozen z Eurovize pár hodin před finálovým večerem
včera
Největší solární bouře za 20 let narušila funkci družic Starlink
včera
Rusko tvrdí, že na Ukrajině obsadilo šest dalších vesnic
Ruské ministerstvo obrany v sobotu oznámilo převzetí kontroly nad pěti obcemi v ukrajinské Charkovské oblasti a jednou v Doněcké oblasti. Ukrajinské úřady hlásí po ruských útocích oběti na životech i zraněných, uvedla agentura AP.
Zdroj: Libor Novák