Úroveň vzdělání v Česku: Čtěte, které školy to odskákaly

Čeští občané hodnotí kvalitu vzdělávání na vybraných typech škol poměrně příznivě. Více než polovina lidí je přesvědčena o (spíše nebo velmi) dobré kvalitě výuky na všech typech škol a kladné hodnocení vždy převažuje nad záporným.

Nejlépe je vnímáno vzdělávání na základních školách, u nichž podíl kladných odpovědí sahá téměř ke třem čtvrtinám (72 %). Podobně příznivě jsou pak hodnocena gymnázia (70 %) a střední odborné školy s maturitou (62 %). V případě gymnázií stojí za pozornost i relativně vysoce zastoupená varianta odpovědi „velmi dobrá" (23 %), která signalizuje přesvědčení o vysoké kvalitě výuky na tomto typu škol, napsal server cas.cz.

Nejhorší školy: Učiliště

Kritičtější jsou občané k vysokým i vyšším odborným školám. Výuku na vysokých školách hodnotilo kladně 61 % respondentů, výuku na vyšších odborných školách 55 % respondentů. Je ovšem důležité upozornit, že u terciárního stupně vzdělávání (VŠ, VOŠ) si zhruba pětina lidí (26 %, 27 %) není jistá, jak úroveň vzdělávání hodnotit. Proto je zde podíl záporných výpovědí nízký a výrazně převažuje pozitivní náhled.

Za nejhorší považuje česká veřejnost kvalitu výuky na středních odborných učilištích, soudě podle nejvyššího podílu negativních odpovědí (31 %).

Od minulého šetření v září 2012 došlo k mírnému poklesu podílu pozitivních odpovědí v případě vyšších odborných a vysokých škol, jejichž hodnocení se tak vrátilo na úroveň z let 2010 a 2011. U základních a středních škol (s maturitou i učilišť) je vývoj opačný, jejich hodnocení se po poklesu v loňském roce zlepšilo a vrátilo na úroveň z předchozích let.

Druhá otázka z tematického bloku o vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice každému umožněno dosáhnout vzdělání odpovídajícího jeho schopnostem. Dlouhodobě převažuje mínění, že tomu tak je. Podle aktuálních výsledků jsou o tom přesvědčeny téměř dvě třetiny veřejnosti (64 %), z toho 20 % „rozhodně" a 44 % „spíše".

Naproti tomu opačný názor, tedy že ne každý člověk v České republice může dosáhnout vzdělání podle svých schopností, zastává necelá třetina lidí (32 %), 10 % si to myslí „rozhodně" a 22 % „spíše". Ve srovnání s předešlým šetřením posílil výhradní souhlas s možností dosáhnout vzdělání adekvátní schopnostem jedince (o 5 % vzrostl podíl odpovědí „rozhodně ano"), naopak o 5 % se snížil podíl negativních odpovědí „spíše ne". Celkově se tak hodnocení vrátilo na úroveň z let 2009 a 2010.

Jasné "ne" školnému

Poslední otázka na téma vzdělávání se týkala placení školného na veřejných vysokých školách. K tomuto opatření je postoj české veřejnosti setrvale převážně odmítavý. V aktuálním výzkumu se pro placení školného vyslovila jen pětina dotázaných (20 %), přičemž pouze 5 % tuto možnost preferuje „rozhodně", zatímco 15 % zvolilo variantu „spíše". Téměř tři čtvrtiny obyvatel (74 %) pak se školným na veřejných vysokých školách nesouhlasí, přičemž 41 % s tím nesouhlasí „rozhodně" a 33 % „spíše". 6 % dotázaných nemá v otázce školného jasno a uvedlo odpověď „nevím".

Od roku 2009, kdy podpora školného dosahovala 29 %, došlo k postupnému poklesu této menšinové podpory (i v předchozích letech se pohybovala v úzkém rozmezí od 26 % do 29 %). Nesouhlas se zavedením školného naopak posílil, což se projevilo nejen celkovým zvýšením podílu nesouhlasících, ale i poměrně výrazným nárůstem podílu těch, kdo školné na veřejných vysokých školách „rozhodně" odmítají.

Podrobnější analýza ukázala, že relativně vyšší podporu má zavedení školného mezi dotázanými s dobrou životní úrovní, lidmi, kteří se hlásí k pravici, voliči ODS, lidmi s vysokoškolským vzděláním a obyvateli Prahy. Ve zvýšené míře proti školnému pak jsou stoupenci KSČM, ti, kdo se politicky hlásí k levici, lidé se špatnou životní úrovní, lidé se základním vzděláním nebo středním vzděláním bez maturity a respondenti starší 60 let.