Chládek chce překopat školství, potřebuje miliardy navíc

Senátor a odborník ČSSD na školství Chládek patřil v posledních letech k nejhlasitějším kritikům českého školství. Pokud by mu měl nyní začít šéfovat, označil za jeden z nejtěžších úkolů změnu financování škol. "U základního školství je důležitá stejná úroveň kvality a dostupnosti té kvality, nějakého standardu. U střední školy to bude naopak podpora oborů, které stát potřebuje," uvedl Chládek s tím, že by se musela vytvořit analýza potřeb trhu práce s výhledem až na 20 let.

Sjednotit úroveň škol ale nechce prostřednictvím plošného testování znalostí žáků. "Teď momentálně já nevidím prospěšnost v tom, proč by se plošně mělo testovat jednou za čtyři roky," řekl. 

Dále by chtěl do tří až čtyř let vyřešit nedostatek míst v mateřských školách díky financování z EU a státního fondu. Poté by mohl být poslední ročník školky povinný.

Pro Chládkův původní záměr posunout povinnou školní docházku až od sedmi let věku prý ale zatím "není vhodná půda". Nevzdává se však myšlenky začít s jazykovým vzděláváním dětí co nejdřív. "Mým cílem je posunout to z toho třetího ročníku do druhého, do prvního, postupně, a když už budeme mít vytvořený ten jazykový systém vzdělávání od první třídy, tak pak můžeme (s výukou jazyků) přejít do toho posledního roku mateřské školy," sdělil. Tento záměr prý ale přesahuje jedno volební období.

Peníze na změny by kandidát na ministra chtěl získat jednat navýšením rozpočtu školství, ale i hledáním úspor, například ve státních maturitách. Zefektivnit chce také čerpání z evropských fondů, o spolufinancování některých oblastí školství chce jednat také třeba s velkými firmami.

Úroveň českého školství? Průměr

Společnost Eduin na začátku školního roku 2013/14 zveřejnila výstupy sociologického šetření, které se zabývalo postojem veřejnosti k rozličným aspektům vzdělávacího systému, uvedl denikreferendum.cz.

Celkově hodnotí veřejnost kvalitu našeho školství jako průměrnou. Polovina ho oznámkovala trojkou, třetina dvojkou. Deset procent respondentů je ještě kritičtější (4 nebo 5). Ženy jsou v hodnocení mírnější. S vyšším vzděláním respondentů roste tendence k negativnímu hodnocení (4 nebo 5).

Kritici (deset procent) jako hlavní důvody svého postoje uvádějí zejména kvalitu (přístup a schopnosti učitelů, problém s autoritou). Dále vidí respondenti problémy v metodě učení a známkování, v zastaralých osnovách, ale také v nižší motivaci a finančnímu ohodnocení učitelů. Vnímají ale také, že na situaci má podíl i nezájem dětí a rodičů o školu.

Více než polovina dotázaných si současně myslí, že dnešní školy jsou technicky dobře vybavené a rozvíjejí své žáky prostřednictvím předmětů a kroužků. Už mnohem méně souhlasí s výroky, že stát aktivně pomáhá a usiluje zvyšovat kvalitu vzdělávání nebo že školství směřuje pozitivním směrem (souhlasí třetina, nesouhlasí 42 % dotázaných).