Romská elita v Česku? To je plán expertů

Podle vládní zprávy o situaci romské menšiny je podíl Romů se středoškolským vzděláním mnohem nižší než podíl středoškoláků mezi ostatními obyvateli. Studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ukázala, že u žáků s horším domácím zázemím je dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít i horší školní výsledky.

Romští školáci ve studiu často po základní škole nepokračují, jdou raději do učení. Školy navíc před dokončením středoškolského vzdělání opouští průměrně pětina mladých, uvádějí výroční zprávy.

Loni od ledna do září uspěly školy se 130 žádostmi o podporu romských žáků. Celkem si rozdělily 2,45 milionu korun. Peníze pomohly 540 Romům a Romkám. Na cestovné se využilo 760.200 korun, na stravu 613.000 a na školní potřeby 569.300 korun. Ubytování vyšlo na 148.300 korun a školné na 356.200 korun. Od září do konce roku uspělo 160 žádostí, školy získaly 3,16 milionu. Podporu mělo 740 romských žáků a studentů. Školní pomůcky stály 970.700 korun, cestovné 881.500 korun, stravování 696.300 korun, školné 425.300 korun a ubytování 186.200.

Podle jedenáctičlenného týmu romských expertů a expertek, který se zaměřuje na problematiku využití evropských peněz, by Česko v příštích letech mělo přímo část financí z fondů EU vyčlenit na integraci Romů. Určitá suma by pak měla putovat do vzdělávání a posílení romské elity.

Na počátku padesátých let vznikaly tzv. „cikánské školy." Jednalo se převážné o různé letní „převýchovné a doučovací" tábory. Dopoledne se děti učily základům společenského chování a odpoledne byl pro ně připraven sportovní a kulturní program. Běžnou praxí se stávalo, že romské děti byly zařazovány do zvláštních škol. Režimu postačovalo, aby Romové dosahovali jen základního vzdělání. Pokud byli v běžných základních školách, většinou seděly v zadní lavici a nedoporučovalo se, aby ve třídě bylo více, jak dvě romské děti, někdy jedno na třídu.

V roce 1970 mělo střední všeobecné vzdělání v ČSSR jen asi 0,5% romských mužů a žen, střední odborné necelé 1 %, vysokoškoláků bylo 39 (26 mužů a 13 žen).

Romští žáci byli demotivováni přístupem učitele a spolužáků. Mnozí z nich tedy nakonec putovali do zvláštních škol. Tak vznikl začarovaný kruh, s kterým se setkáme ještě dnes.

Tento stav totiž přetrval i po revoluci. Učitelé stále přemlouvali rodiče k tomu, aby své děti radši dávali do zvláštních škol, hodně rodičů je poslechlo. Tyto „přesunuté děti" mají dnes potomky, kteří po jejich vzoru končí také ve zvláštní škole, dnes již přejmenované na praktickou.

Vzdělanost Romů pomalu stoupá, ale z následků dědictví komunistického režimu se Romové budou dostávat ještě dlouho, informuje novaskolaops.cz.