Církev má peněz dost, ať si školy financuje sama. Bělobrádek ostře proti

Praha - Lidovci chtějí na pondělní koaliční radě otevřít debatu o financování soukromých a církevních škol. Nelíbí se jim totiž plány ministerstva školství, podle kterých by se měly příspěvky státu na soukromé a církevní školy v příštích letech omezit. Podle vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka by se školy mohly dostat do velký potíží.

"Problém je v tom, že u některých soukromých škol jsou to často neziskovky, které je provozují," řekl ČTK a Českému rozhlasu po středečním jednání vlády Bělobrádek. Jako příklad uvedl pardubickou základní a praktickou školu Svítání pro děti s mentálním a kombinovaným postižením, kterou provozuje obecně prospěšná společnost. Dlouholetou ředitelkou této školy je místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.

"Takovéto organizace se mohou dostat do těžkých potíží. Nahrazují síť, kterou neumí stát zajistit. Navíc jsou ještě levnější," uvedl vicepremiér.

Podle návrhu ministerstva školství by církevní školy měly za dva roky, tedy od začátku školního roku 2016/2017, přijít o státní dotaci na provoz. V rámci církevních restitucí totiž církve podle ministerstva získaly peníze na to, aby jako zřizovatel mohly tyto náklady hradit samy. Církve s omezením nesouhlasí.

Připravovaná novela se dotkne i soukromých škol. Výdaje na ně budou omezeny o rok dříve než u škol církevních, tedy od 1. září 2015.

Církevní školství má dlouhou tradici. Již ve středověku patřila církev k nejvýznamnějším nositelům vzdělanosti a první hlasatelé křesťanství byli zároveň i prvními učiteli. Legendy uvádějí, že první latinskou školou v naší zemi byla škola v Budči, která údajně poskytla vzdělání i sv. Václavovi. Máme doloženou první zprávu o latinské škole v Praze u sv. Víta z roku 1068, která pravděpodobně existovala již před tímto datem. První doložená světská škola přitom existovala až okolo roku 1270 v Praze. Klášterní školy zůstaly několik staletí jediným zdrojem vzdělání pro široké vrstvy obyvatelstva. V dobách, kdy se školství teprve konstituovalo a kdy ještě zdaleka nebyla zavedena povinná školní docházka, měly v otázkách vzdělávání zcela mimořádný význam a postavení některé církevní řády.

Po roce 1989 začalo docházet k obnově a zakládání církevních škol a tato obnova byla provázena argumentací, že jde o opětovnou renesanci školství, jehož existence byla násilně přerušena totalitním systémem po roce 1948. Církevní školy a školská zřízení jsou otevřeny všem, bez ohledu na jejich náboženské přesvědčení. Rozhodující je pouze úspěšné splnění podmínek přijímacího řízení. Studovat na těchto školách mohou i ti, kteří nemají žádné náboženské povědomí, ale jsou ochotni přijmout jejich duchovní rozměr. Církevní školy nabízejí nejen vzdělání a výchovu k obecně platným zásadám civilizované společnosti, ale navíc ještě umožňují svým žákům vzdělání a výchovu v křesťanském duchu, informuje cirkev.cz.

Ve školním roce 2007/2008 bylo registrováno Ministerstvem školství České republiky celkem 138 církevních škol a školských zařízení, 99 katolických a 39 nekatolických. Z toho římskokatolické církvi patří: 14 mateřských škol, 21 základních škol, 2 základní umělecké školy, 19 gymnázií, 13 odborných škol, 6 vyšších odborných škol, 10 školských zařízení (mezi nimi je i křesťanská pedagogicko-psychologická poradna) a 14 center volného času. Českobratrská církev evangelická má celkem 16 škol a zařízení, počet církevních škol a zařízení jiných zřizovatelů je 23. Zřizovateli jsou jednotlivá biskupství katolické církve, některé řády katolické církve a další církve. Např.: Českobratrská církev evangelická, Církev adventistů sedmého dne, Bratrská jednota baptistů, Židovská obec v Praze atd.

Související

Martin Exner Původní zpráva

Každá země EU je sama slabší než Rusko. Česko nemá alternativu k NATO, shodli se politici v anketě EZ

EuroZprávy.cz zjišťovaly, jak se čeští politici staví k závazkům v rámci NATO a k otázce možné obrany proti Rusku. Kandidáti do Sněmovny se shodují, že Česko nemá alternativu k členství v Alianci a musí pomáhat spojencům, liší se ale v pohledu na konkrétní kroky, například při sestřelování ruských dronů či posilování protivzdušné obrany. Do debaty se zapojil i vojenský analytik Tomáš Řepa, podle něhož je klíčové, aby Rusko čelilo jasné a silné reakci, protože právě síle historicky nejlépe rozumí.

Více souvisejících

Pavel Bělobrádek církevní restituce Školství

Aktuálně se děje

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice

Podzimní část fotbalové Chance ligy sice skončila poslední víkend před Vánocemi, ale už během nich první kluby hlásí své první zimní posily. Jako první tak učinila Viktoria Plzeň, která oznámila příchod slovenského obránce Dávida Krčíka. Západočechy v tomto směru následovala Olomouc, která pro změnu do svých řad přivítala zahraniční posilu ze slovinského Celje, tedy z týmu jejího soupeře v Konferenční lize, křídelníka Danijela Šturma. Přímo na Štědrý den pak do Pardubic z Liberce přišel jejich bývalý hráč Michal Hlavatý.

včera

včera

Zdeněk Hřib

Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy

Leden bude v české politice důležitým měsícem. Nového předsedu si zvolí občanští demokraté, vedení si vyberou i Piráti jako další opoziční strana. Nejvyšší funkci bude obhajovat Zdeněk Hřib, který bude mít nejméně jednoho vyzyvatele. Je také několik uchazečů o pozice místopředsedů. 

včera

Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

včera

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil

Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou

Ukrajina jedná neustále. Zelenského čeká další setkání s Trumpem

Američané i o Vánocích pokračují v diplomatických jednáních o míru na Ukrajině. Potvrzují to slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve čtvrtek mluvil s americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem. Zelenskyj oznámil, že by se měl brzy opět setkat s Donaldem Trumpem. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Dívka z Olomoucka zastřelila matku. Hrozí jí až výjimečný trest

Z případu vraždy v Bohuňovicích v Olomouckém kraji je nevídaná rodinná tragédie. Teenagerka podle závěrů vyšetřování zastřelila matku a postřelila otce, přičemž čin kvůli majetkovému prospěchu naplánovala se svým partnerem. Oběma hrozí až výjimečný trest. 

včera

25. prosince 2025 21:05

Volodymyr Zelenskyj

Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém vánočním projevu vyslal světu i Kremlu velmi silný vzkaz, ve kterém se zdánlivě vyjádřil k osudu Vladimira Putina. V emotivním videu Zelenskyj prohlásil, že i když Rusko přineslo Ukrajině nesmírné utrpení, nedokázalo zlomit jednotu ani víru ukrajinského národa. V narážce na ruského vůdce uvedl, že v myslích mnoha lidí dnes rezonuje jediné přání, aby onen původce zla zahynul, ačkoliv v modlitbách k Bohu Ukrajinci žádají o něco vyššího – o mír, za který bojují a který si zaslouží.

25. prosince 2025 19:48

Donald Trump

Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček

Prestižní magazín Politico zveřejnil novou edici svého tradičního seznamu POLITICO 28, který predikuje, kdo bude mít v roce 2026 největší slovo v evropském politickém prostoru. Žebříčku letos dominuje postava, která nepůsobí přímo v Evropě, ale její kroky mají na kontinent zásadní dopad. První místo obsadil americký prezident Donald Trump, jehož vliv autoři přirovnávají k „transatlantické rázové vlně“, schopné okamžitě změnit politický kurz celého regionu.

25. prosince 2025 18:35

Ukrajinská armáda provedla raketami Storm Shadow masivní úder na ruskou energetickou infrastrukturu

Ukrajinská armáda během čtvrtka podnikla masivní úder na energetickou infrastrukturu hluboko v ruském vnitrozemí. Podle oficiálních informací ukrajinského generálního štábu zasáhly britské střely Storm Shadow ropnou rafinerii v Novošahtinsku v Rostovské oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy