Praha - Lidovci chtějí na pondělní koaliční radě otevřít debatu o financování soukromých a církevních škol. Nelíbí se jim totiž plány ministerstva školství, podle kterých by se měly příspěvky státu na soukromé a církevní školy v příštích letech omezit. Podle vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka by se školy mohly dostat do velký potíží.
"Problém je v tom, že u některých soukromých škol jsou to často neziskovky, které je provozují," řekl ČTK a Českému rozhlasu po středečním jednání vlády Bělobrádek. Jako příklad uvedl pardubickou základní a praktickou školu Svítání pro děti s mentálním a kombinovaným postižením, kterou provozuje obecně prospěšná společnost. Dlouholetou ředitelkou této školy je místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.
"Takovéto organizace se mohou dostat do těžkých potíží. Nahrazují síť, kterou neumí stát zajistit. Navíc jsou ještě levnější," uvedl vicepremiér.
Podle návrhu ministerstva školství by církevní školy měly za dva roky, tedy od začátku školního roku 2016/2017, přijít o státní dotaci na provoz. V rámci církevních restitucí totiž církve podle ministerstva získaly peníze na to, aby jako zřizovatel mohly tyto náklady hradit samy. Církve s omezením nesouhlasí.
Připravovaná novela se dotkne i soukromých škol. Výdaje na ně budou omezeny o rok dříve než u škol církevních, tedy od 1. září 2015.
Církevní školství má dlouhou tradici. Již ve středověku patřila církev k nejvýznamnějším nositelům vzdělanosti a první hlasatelé křesťanství byli zároveň i prvními učiteli. Legendy uvádějí, že první latinskou školou v naší zemi byla škola v Budči, která údajně poskytla vzdělání i sv. Václavovi. Máme doloženou první zprávu o latinské škole v Praze u sv. Víta z roku 1068, která pravděpodobně existovala již před tímto datem. První doložená světská škola přitom existovala až okolo roku 1270 v Praze. Klášterní školy zůstaly několik staletí jediným zdrojem vzdělání pro široké vrstvy obyvatelstva. V dobách, kdy se školství teprve konstituovalo a kdy ještě zdaleka nebyla zavedena povinná školní docházka, měly v otázkách vzdělávání zcela mimořádný význam a postavení některé církevní řády.
Po roce 1989 začalo docházet k obnově a zakládání církevních škol a tato obnova byla provázena argumentací, že jde o opětovnou renesanci školství, jehož existence byla násilně přerušena totalitním systémem po roce 1948. Církevní školy a školská zřízení jsou otevřeny všem, bez ohledu na jejich náboženské přesvědčení. Rozhodující je pouze úspěšné splnění podmínek přijímacího řízení. Studovat na těchto školách mohou i ti, kteří nemají žádné náboženské povědomí, ale jsou ochotni přijmout jejich duchovní rozměr. Církevní školy nabízejí nejen vzdělání a výchovu k obecně platným zásadám civilizované společnosti, ale navíc ještě umožňují svým žákům vzdělání a výchovu v křesťanském duchu, informuje cirkev.cz.
Ve školním roce 2007/2008 bylo registrováno Ministerstvem školství České republiky celkem 138 církevních škol a školských zařízení, 99 katolických a 39 nekatolických. Z toho římskokatolické církvi patří: 14 mateřských škol, 21 základních škol, 2 základní umělecké školy, 19 gymnázií, 13 odborných škol, 6 vyšších odborných škol, 10 školských zařízení (mezi nimi je i křesťanská pedagogicko-psychologická poradna) a 14 center volného času. Českobratrská církev evangelická má celkem 16 škol a zařízení, počet církevních škol a zařízení jiných zřizovatelů je 23. Zřizovateli jsou jednotlivá biskupství katolické církve, některé řády katolické církve a další církve. Např.: Českobratrská církev evangelická, Církev adventistů sedmého dne, Bratrská jednota baptistů, Židovská obec v Praze atd.
17. prosince 2025 13:07
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Související
Každá země EU je sama slabší než Rusko. Česko nemá alternativu k NATO, shodli se politici v anketě EZ
Jurečka je stále v ohrožení. Změna je nutná, míní bývalý předseda lidovců
Pavel Bělobrádek , církevní restituce , Školství
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 1 hodinou
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 2 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 2 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 4 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
včera
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
včera
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
včera
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
včera
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
včera
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
včera
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.
Zdroj: Libor Novák