Církev má peněz dost, ať si školy financuje sama. Bělobrádek ostře proti

Praha - Lidovci chtějí na pondělní koaliční radě otevřít debatu o financování soukromých a církevních škol. Nelíbí se jim totiž plány ministerstva školství, podle kterých by se měly příspěvky státu na soukromé a církevní školy v příštích letech omezit. Podle vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka by se školy mohly dostat do velký potíží.

"Problém je v tom, že u některých soukromých škol jsou to často neziskovky, které je provozují," řekl ČTK a Českému rozhlasu po středečním jednání vlády Bělobrádek. Jako příklad uvedl pardubickou základní a praktickou školu Svítání pro děti s mentálním a kombinovaným postižením, kterou provozuje obecně prospěšná společnost. Dlouholetou ředitelkou této školy je místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.

"Takovéto organizace se mohou dostat do těžkých potíží. Nahrazují síť, kterou neumí stát zajistit. Navíc jsou ještě levnější," uvedl vicepremiér.

Podle návrhu ministerstva školství by církevní školy měly za dva roky, tedy od začátku školního roku 2016/2017, přijít o státní dotaci na provoz. V rámci církevních restitucí totiž církve podle ministerstva získaly peníze na to, aby jako zřizovatel mohly tyto náklady hradit samy. Církve s omezením nesouhlasí.

Připravovaná novela se dotkne i soukromých škol. Výdaje na ně budou omezeny o rok dříve než u škol církevních, tedy od 1. září 2015.

Církevní školství má dlouhou tradici. Již ve středověku patřila církev k nejvýznamnějším nositelům vzdělanosti a první hlasatelé křesťanství byli zároveň i prvními učiteli. Legendy uvádějí, že první latinskou školou v naší zemi byla škola v Budči, která údajně poskytla vzdělání i sv. Václavovi. Máme doloženou první zprávu o latinské škole v Praze u sv. Víta z roku 1068, která pravděpodobně existovala již před tímto datem. První doložená světská škola přitom existovala až okolo roku 1270 v Praze. Klášterní školy zůstaly několik staletí jediným zdrojem vzdělání pro široké vrstvy obyvatelstva. V dobách, kdy se školství teprve konstituovalo a kdy ještě zdaleka nebyla zavedena povinná školní docházka, měly v otázkách vzdělávání zcela mimořádný význam a postavení některé církevní řády.

Po roce 1989 začalo docházet k obnově a zakládání církevních škol a tato obnova byla provázena argumentací, že jde o opětovnou renesanci školství, jehož existence byla násilně přerušena totalitním systémem po roce 1948. Církevní školy a školská zřízení jsou otevřeny všem, bez ohledu na jejich náboženské přesvědčení. Rozhodující je pouze úspěšné splnění podmínek přijímacího řízení. Studovat na těchto školách mohou i ti, kteří nemají žádné náboženské povědomí, ale jsou ochotni přijmout jejich duchovní rozměr. Církevní školy nabízejí nejen vzdělání a výchovu k obecně platným zásadám civilizované společnosti, ale navíc ještě umožňují svým žákům vzdělání a výchovu v křesťanském duchu, informuje cirkev.cz.

Ve školním roce 2007/2008 bylo registrováno Ministerstvem školství České republiky celkem 138 církevních škol a školských zařízení, 99 katolických a 39 nekatolických. Z toho římskokatolické církvi patří: 14 mateřských škol, 21 základních škol, 2 základní umělecké školy, 19 gymnázií, 13 odborných škol, 6 vyšších odborných škol, 10 školských zařízení (mezi nimi je i křesťanská pedagogicko-psychologická poradna) a 14 center volného času. Českobratrská církev evangelická má celkem 16 škol a zařízení, počet církevních škol a zařízení jiných zřizovatelů je 23. Zřizovateli jsou jednotlivá biskupství katolické církve, některé řády katolické církve a další církve. Např.: Českobratrská církev evangelická, Církev adventistů sedmého dne, Bratrská jednota baptistů, Židovská obec v Praze atd.

Související

Martin Exner Původní zpráva

Každá země EU je sama slabší než Rusko. Česko nemá alternativu k NATO, shodli se politici v anketě EZ

EuroZprávy.cz zjišťovaly, jak se čeští politici staví k závazkům v rámci NATO a k otázce možné obrany proti Rusku. Kandidáti do Sněmovny se shodují, že Česko nemá alternativu k členství v Alianci a musí pomáhat spojencům, liší se ale v pohledu na konkrétní kroky, například při sestřelování ruských dronů či posilování protivzdušné obrany. Do debaty se zapojil i vojenský analytik Tomáš Řepa, podle něhož je klíčové, aby Rusko čelilo jasné a silné reakci, protože právě síle historicky nejlépe rozumí.

Více souvisejících

Pavel Bělobrádek církevní restituce Školství

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

včera

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

včera

včera

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

včera

včera

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.

včera

Horké letní počasí má úřadovat i po víkendu, naznačuje výhled

V Česku dnes vyvrcholí aktuální vlna veder. Poměrně vysoké teploty se nicméně očekávají i v úvodu příštího srpnového týdne. Nejvyšší teploty vystoupají až na 35 stupňů, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy