Bylo zřejmé, že budou školy zavřené delší dobu, konstatují jejich zástupci

Současný vývoj kolem epidemie covidu-19, za kterého zřejmě nebude snadné už na začátku listopadu znovu otevřít školy, se dal očekávat, shodli se dnes předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý a předseda spolku Pedagogická komora Radek Sárközi. Slibu ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO), že se první stupně vrátí do škol 2. listopadu, podle svých slov již dříve nevěřili. Podobně se vyjádřila také předsedkyně spolku Učitelská platforma Petra Mazancová.

Školy kromě mateřských a speciálních jsou od 14. října uzavřené a děti se učí na dálku. Prymula dosud tvrdil, že se 2. listopadu bezpodmínečně obnoví prezenční výuka dětí z prvního stupně základních škol. Ministr školství Robert Plaga (ANO) naopak říkal, že pokud by se epidemická situace nelepšila, tak se ani mladší děti do škol vrátit nemusí. Dnes to Prymula připustil také. K prezenční výuce by se podle něj mohli vrátit přednostně třeba jen žáci prvních a druhých tříd.

Podle Černého to vzhledem k vývoji není překvapivé. "Já jsem od začátku spíš měl pocit, že bude velký problém, aby se školy otevřely," řekl. "Já si myslím, že pan ministr Plaga říkal to, co odpovídalo poznatkům a zkušenostem. Myslím si, že pan Prymula z nějakého důvodu pravděpodobně říkal spíš zbožné přání," dodal.

Podle Sárköziho je komunikace vlády směrem ke školám i rodičům stále špatná. "Pomohlo by, kdyby MŠMT zřídilo web pro rodiče s přehlednými informacemi. Ministr Plaga by měl zřídit co nejdříve krizový tým, kde by zasedli zástupci školských spolků," řekl.

Podle něj zůstanou školy zavřené i v listopadu a ředitelé s delším uzavřením počítají. "Je třeba počkat, až výrazně klesne počet nově nakažených. Vláda by měla zvážit zavedení opatření i pro mateřské školy, které byly bohužel přehlíženy už na jaře. Zdraví a život jsou důležitější než prezenční výuka," uvedl.

Podle Mazancové lidi mate, že ministr zdravotnictví slibuje věci, které není reálné dodržet a zároveň jim vyčítá, že sami nedodržují opatření. Podle ní tak ministr ztrácí autoritu. Například střední škola, kde Mazancová učí, podle ní už více méně počítá s tím, že distanční výuka potrvá do Vánoc.

Černý a Mazancová by nicméně považovali za rozumný kompromis, kdyby se do lavic mohli 2. listopadu vrátit aspoň nejmladší školáci. Podle Mazancové by se mělo uvažovat třeba i o rozdělení prvňáků a druháků do menších skupin jako na jaře. "Pokud se nemůže vrátit celý první stupeň, ať se vrátí aspoň první a druhé třídy. Určitě to má větší smysl u těchto dvou ročníků než u těch ostatních," uvedl Černý. "Z pedagogického hlediska je dobře, aby děti přišly do škol co nejdříve," řekl. Dodal, že ale chápe a respektuje, že ze zdravotnického hlediska je třeba hlavně zamezit šíření viru.

Sárközi doplnil, že řada škol se stále potýká s potížemi při výuce na dálku. Chybí jim notebooky a internetové připojení pro žáky ze sociálně slabých rodin. Zhruba 1,3 miliardy korun, které na dovybavení základním školám poslalo ministerstvo školství, podle Sárköziho stačí sotva na techniku pro učitele. Pomoci by školám mělo i ministerstvo práce a sociálních věcí, míní.

Už na jaře vláda kvůli koronaviru zavřela školy 11. března. Na rozdíl od současnosti nebyla výuka na dálku povinná. Školy se začaly postupně v omezeném režimu otevírat v květnu a červnu, ale část dětí se až do konce školního roku učila z domova. Do nového školního roku stát vstupoval s tím, že se školy budou zavírat nanejvýš lokálně podle situace v jednotlivých regionech a podílu nakažených v jednotlivých školách.

Související

Školství

Uzávěra 1. a 2. tříd bude potíž hlavně pro rodiče, míní zástupci škol

Uzavření prvních a druhých tříd bude podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého zřejmě větší problém pro rodiče než pro školy. Pokud potrvá distanční výuka těchto dětí tři týdny, školy to podle něj dobře zvládnou. S uzavřením škol počítá, i když o něm vláda zatím definitivně nerozhodla. Podle vedoucí platformy Ředitelky a ředitelé mateřinek Andrey Benešové měla vláda provoz školek omezit již dříve. Situace se v nich od podzimu nadále zhoršila, řekla.
Jiří Zajíček

Odklad návratu žáků do lavic zástupce škol nepřekvapil

Odložení návratu žáků do lavic v souvislosti se špatnou epidemickou situací zástupce škol moc nepřekvapilo. Současný vývoj epidemie k tomu podle nich směřoval. Podle předsedy Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka a šéfky Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové by otevření škol asi nyní bylo špatné.

Více souvisejících

Michal Černý Radek Sárközi (prezident Pedagogické komory) Školství

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

včera

včera

Aktualizováno včera

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

včera

včera

včera

včera

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

včera

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

včera

včera

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

včera

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy