MŠMT chce upravit inkluzi: Pro doučování by nemělo být nutné doporučení z poradny

Původní návrh úpravy počítal s tím, že se kromě toho také zúží možnost využití asistentů pedagoga jen pro některé druhy handicapů. Ministerstvo od toho ale nyní ustoupilo.

Úřad zveřejnil původní návrh vyhlášky na začátku září. Podle něj se měl zrušit nárok na asistenta pedagoga například u dětí s tělesným postižením, chronickým onemocněním, závažnými vadami řeči či poruchami učení. Ministerstvo argumentovalo tím, že v jejich případě jsou asistenti neúčelní. Proti se ale zvedla vlna kritiky ze strany školských poraden, učitelů i organizací zastupujících znevýhodněné žáky.

Po vypořádání připomínek tak nyní ministerstvo návrh omezilo na část, která se týká doučování. Zatímco dosud na něj mají žáci nárok jen s doporučením z poradny, nově by ho škola mohla nabízet i bez něj. O organizaci a zajištění by rozhodoval ředitel. Kdy a v jakém rozsahu by se mělo doučování poskytovat, přislíbilo ministerstvo upřesnit v metodice pro školy. Možnost doporučit doučování by přitom podle návrhu neměly ztratit ani poradny.

Cílem úpravy je podle úřadu zefektivnit doučování tak, aby mohlo rychle reagovat na výsledky žáků a snížila se administrativní zátěž škol, rodičů i poraden. Návrh podle ministerstva odráží také změnu financování škol od letošního ledna, růst platů učitelů a zvyšování počtu školských nepedagogických pracovníků.

Pro pedagogy, kteří budou žáky doučovat od 1. února 2021 ve veřejných základních školách, se má podle návrhu posílit normativ na nenárokové složky platu. Peníze se rozdělí podle průměrného počtu žáků ve třídách k letošnímu 30. září a budou součástí rozpočtu každé školy. Další úprava podle naplněnosti tříd by měla být k 30. září 2021. Soukromým základním školám půjdou peníze do normativu na mzdy, uvedlo ministerstvo v návrhu. Dosud se podle něj státní peníze na doučování nevázaly účelově, ale byly součástí balíku na takzvané přímé výdaje na vzdělávání.

Doučování je podle ministerstva nejvíce využívaným podpůrným opatřením pro znevýhodněné školáky. Na konci loňského září na něj chodilo zhruba 16.250 žáků. Nejčastěji jsou to děti rodičů, kteří se svým potomkům dost nevěnují, žáci po návratu ze zahraničí, s odlišným mateřským jazykem, častými změnami bydliště, poruchami učení nebo poruchami chování. V základních školách v ČR je kolem 950.000 dětí.

S předkládanou novelou nesouhlasí ministerstvo zdravotnictví, se kterým se ministerstvu školství nepodařilo při vypořádávání připomínek dosáhnout souladu. Podle ministerstva zdravotnictví novela povede k omezení jednoho z nejúčinnějších opatření pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Vyhláška by podle návrhu měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2021.