Na integraci uprchlíků do škol bude do srpna potřeba 5,2 miliardy, řekl Gazdík

Gazdík již dříve uvedl, že pro integraci uprchlíků bude zapotřebí asi 17 miliard korun. Tato suma podle něj vychází ze současných průměrných nákladů na jednoho žáka a z předpokladu, že by do českých škol nastoupilo 120.000 uprchlíků. Podle posledních odhadů je v ČR asi 300.000 běženců, z toho asi polovina jsou děti. Ministr upozornil, že teď ale není možné odhadnout, jak se situace bude vyvíjet dál. "Jaká bude situace v květnu, nikdo neví. V červnu tu může být uprchlíků už jen polovina, nebo jich může být dvojnásobek," řekl. Schválený rozpočet ministerstva je 249,6 miliardy korun.

"V tuto chvíli víme, že do konce srpna potřebujeme částku 5,2 miliardy korun," uvedl. Jde podle něj o peníze pro adaptační kurzy, asistenty pedagoga a další pracovníky nebo výuku češtiny pro cizince. Pro financování adaptačních skupin chce ministerstvo využít zjednodušených žádostí o dotace, takzvaných šablon. Vláda by o nich měla jednat příští týden. "V tuto chvíli to musí být národní peníze (nikoli evropské dotace). Jestli nám je v budoucnu Evropská unie proplatí, to je možné, ale my musíme reagovat rychle. Evropské mechanismy jsou přece jen poněkud pomalejší," řekl. Z rezerv krajů by se podle ministra měli platit dodateční asistenti pedagoga nebo ukrajinští učitelé.

Na kurzy češtiny nebo prázdninové volnočasové aktivity pro uprchlíky by ministr chtěl využít i peněz ze zahraničí. "Třeba norský velvyslanec mně při schůzce nabídl pomoc z norských fondů v tomto směru v řádu milionů eur. Zároveň vyjednáváme v Bruselu," uvedl Gazdík. Za jakých podmínek by se mohly konat letní jazykové kurzy pro běžence, by se podle něj mohlo vyjasnit v květnu.

Připomněl, že ministerstvo také na konci března bude zjišťovat, jak se ve školách změnil počet žáků. Statistikám chce přizpůsobit financování škol. Podobný sběr dat se podle Gazdíka pravděpodobně bude opakovat ještě v květnu. "Způsob řešení dlouhodobého začlenění ukrajinských dětí do českých škol v září budeme řešit v květnu a červnu podle situace, která se bude vyvíjet," dodal.

Jak avizoval před vypuknutím války na Ukrajině, chtěl by ještě letos jednat i o možnosti přidání peněz pro nepedagogy ve školství. Zda se to podaří, si ale není jistý. "Státní rozpočet jsme skutečně zdědili ve vybrakovaném stavu a do toho v těch časech hojnosti jsme nešetřili ani na špatné časy. A my teď nejsme ve špatných časech, my jsme v extrémně špatných časech," uzavřel.

Gazdík: Na slíbené platy pro učitele musí být peníze i při uprchlické krizi

Na udržení platů učitelů na 130 procentech průměrné mzdy musí být podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) peníze i při řešení situace se stovkami tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Chce dodržet sliby vlády, která se ve svém programu zavázala mimo jiné k navyšování výdajů na vzdělávání na 5,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ministr to řekl v rozhovoru s ČTK ke 100 dnům od svého jmenování do funkce. Začátek svého mandátu označil za velmi drsný. Řešení komplikací spojených s příchodem válečných utečenců mu ubírá čas, který by chtěl věnovat reformě českého školství.

Vláda v programovém prohlášení pro školství vyzdvihla jako hlavní cíle modernizaci vzdělávání a potřebu získat pro něj víc peněz. V souladu s koaličním programem slíbila mimo jiné udržení platů pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy, úpravy v učivu do konce roku 2023 nebo přípravu změn v přijímacích i maturitních zkouškách. Avizovala rovněž podporu vzdělávání znevýhodněných dětí, rozvoj digitalizace a spolupráce škol s firmami či změnu financování vysokých škol.

I když po invazi Ruska na Ukrajině přišla do ČR za čtyři týdny zhruba 300.000 válečných utečenců, peníze podle Gazdíka "musí být" i na sliby z programového prohlášení. Připomněl, že vláda se kromě udržování platů učitelů na 130 procentech průměrné mzdy zavázala také k tomu, že pětinu platů bude tvořit nadtarifní složka a výdaje na školství budou směřovat k 5,2 procentům HDP, tedy průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V ČR se rozpočet na vzdělávání v minulých letech pohyboval kolem čtyř procent HDP.

"Uznávám, že žijeme a budeme žít v příštích měsících v nelehké době. Nicméně mojí snahou bude prosazovat na vládě, aby tato tři čísla byla dodržena," řekl. Doplnil, že to ale neznamená, že každý učitel bude mít tabulkový plat ve výši 130 procent průměrné mzdy. "Těch 130 procent bude z predikce, která bude v červnu, a bude to objem mezd," vysvětlil. S udržováním platů v této výši podle něj počítá také návrh zákona o pedagogických pracovnících, který ministerstvo připravilo.

Začátek svého působení ve funkci zhodnotil jako "velmi drsný". "Po covidové vlně přišly obstrukce ve Sněmovně, mezitím sestavování státního rozpočtu, pak pandemický zákon a další obstrukce. No, a teď tu máme válku," popsal. "Přestože se fakt snažím, přestože pracuji denně 12 a víc hodin, tak přesto dostat se k těm věcem, které bych měl dělat jako zásadní, a to je změna a reforma českého školství, tak na to je toho času méně, než by ho bylo za standardních okolností," doplnil.

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí přes čtyři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.