Od pondělí se vrací do škol část žáků. Rotační výuka se dotkne zhruba půl milionu dětí

V celém Česku s výjimkou Děčínska se v pondělí vrátí do lavic zhruba polovina žáků prvního stupně základních škol. Začnou mít takzvanou rotační výuku, při které se třídy budou střídat po týdnu ve výuce doma a ve škole. Druhá polovina nastoupí do školy v dalším týdnu.

Běžná prezenční výuka se obnoví ve speciálních školách a v malotřídkách. Znovu se otevřou i školky, do kterých nastoupí předškoláci a mladší děti zdravotníků či dalších vybraných profesí. Návrat do škol se v pondělí může týkat přibližně 432.000 dětí, plyne ze statistik ministerstva školství. Od loňského vypuknutí epidemie půjde o třetí znovuotevírání škol. Nově se žáci budou povinně testovat na koronavirus.

Všechny školy se kvůli epidemii zavřely od 1. března. Výjimkou byly školy určené pro děti zdravotníků, hasičů či třeba policistů. Část žáků se podle úterního rozhodnutí vlády vrátí do lavic od 12. dubna. Při rotační výuce na prvním stupni základních škol se bude doma a ve škole střídat zhruba 523.300 dětí. Pro dalších 22.600 handicapovaných se obnoví prezenční výuka ve speciálních školách. K běžné výuce bez rotací se vrátí i všechny děti, které chodí do škol s prvním stupněm do 75 žáků. Takových škol je v Česku několik stovek a podle ředitele školy v Branticích na Bruntálsku Adama Šimůnka evidují kolem 20.000 dětí.

Školky se od pondělí znovuotevřou pro zhruba 106.300 pětiletých až šestiletých a asi 21.000 dětí s odkladem školní docházky. Vrátit se do nich ale budou moct i mladší děti, jejichž rodiče předloží potvrzení, že pracují jako zdravotníci, učitelé nebo třeba hasiči. Potomci rodičů těchto profesí budou mít výjimku i při rotační výuce na prvním stupni. V týdnu distanční výuky své třídy budou moct chodit na celý den do školní družiny a pobývat tam v neměnné skupině pro nejvýše 30 dětí.

V pondělí a ve čtvrtek se ve školách bude povinně testovat neinvazivními antigenními samotesty na covid-19. Týkat se to nebude těch, kteří v posledních 90 dnech covid-19 prodělali, nebo jsou proti nemoci očkováni. Testy se rozvážely do škol tento týden. Z manuálů ministerstva školství vyplývá, že pokud bude mít někdo pozitivní test v pondělí, bude muset domů a na přesnější PCR test. Pokud mu pozitivní test vyjde ve škole ve čtvrtek, bude muset do karantény celá jeho třída. Pokud PCR test pozitivitu jednoho žáka potvrdí, budou ho muset podstoupit i ostatní, kteří se s nakaženým potkali za poslední dva dny.

Všude ve školách budou podobně jako už dřív platit i další režimová opatření, jako je nošení roušek, používání dezinfekce nebo časté větrání. Roušky nebudou povinné ve školkách a pro mentálně postižené.

Od pondělí budou nově možné i skupinové konzultace pro nejvýše šest žáků z druhého stupně základních škol. Dosud byly možné jen konzultace individuální. Ty budou pokračovat ve středních školách. Pro přibližně 163.800 dětí se obnoví individuální výuka v základních uměleckých školách. Kolem 7200 žáků bude moct využít individuální konzultace v jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky.

Ministerstvo uvažovalo navíc o skupinových konzultacích pro maturanty, nakonec to ale odsunulo. Podobně se oddálila i praktická výuka ve středních školách a v závěrečných ročnících vysokých škol. Obnovit by se mohla od 19. dubna, kdy se mají do lavic vrátit i mladší žáci na Děčínsku. Tam se kvůli epidemické situaci znovuotevření škol o týden odložilo.

Školy se kvůli covidu-19 poprvé zavřely loni 11. března. Po návratu všech do lavic v září se s výjimkou školek opět uzavřely v říjnu a listopadu. Po prosincovém uvolnění zůstala většina dětí znovu doma od ledna a zbytek od začátku března.

Související

Více souvisejících

děti ,  Školství

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

před 3 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 4 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 6 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 11 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 12 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 14 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 15 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy