Opatření proti covidu vedly ke ztrátě motivace k učení a sociálních vztahů, tvrdí spolek

ČTK to řekli zástupkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) Lenka Hečková a ředitel organizace Učitel naživo Martin Kozel. Děti a dospívající podle nich přišli nejen o výuku, ale také volnočasové aktivity.

Hečková připomněla, že uzavírka škol v ČR byla kvůli covidu-19 jednou z nejdelších v Evropě. Podle dat Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO) trvalo přerušení prezenčního vzdělávání v Česku od vypuknutí epidemie v březnu minulého roku 46 týdnů. V Evropské unii na tom byly hůře nebo srovnatelně školy ve Slovinsku, Bulharsku či Lotyšsku.

"Na distanční výuku i na aktuální hybridní formy vyučování se všichni zvládli nějak adaptovat, protože zkrátka není jiná možnost, ale cena, kterou platíme, je obrovská," uvedl Kozel. U třetiny učitelů podle Kozla vedlo dlouhé období výuky na dálku k větším projevům depresí než u ostatních lidí. "Až čtvrtina českých žáků vykazuje duševní nepohodu především výskyt špatných nálad, podrážděnost, úzkost nebo problémy se spánkem. Školy referují nárůst psychických obtíží, náročného chování i ztráty motivace," doplnila Hečková.

Prioritou pro další období by proto podle ní mělo být bezpečné prostředí ve školách a dobré vztahy mezi dětmi a učiteli, k čemuž by měla směřovat i pomoc státu. Pedagogové by ve školách měli mít po ruce mentory, psychology, speciální pedagogy a sociální pedagogy, nabídku sociálních služeb, krizových center, terapeutů i dalších specialistů, řekla. Podle Kozla by proto nová vláda pětikoalice měla co nejdříve schválit novelu zákona o pedagogických pracovnících, která mimo jiné zajistí systémové financování podpůrných profesí, jako jsou školní psychologové.

Navzdory potížím ale podle Kozla letošní rok přinesl i důvody k radosti. "Začala se naplňovat vzdělávací Strategie 2030+, nastupující ministr školství slibuje pokračovat v nastaveném reformním kurzu a chce zachovat otevřenou komunikaci s odbornou veřejností a školami," řekl.

Pro zlepšování škol považuje za zásadní kvalitu pedagogů. Přispět by k tomu podle něj mohlo to, že se pedagogické fakulty s ministerstvem školství zavázaly na reformě přípravy budoucích učitelů nebo, že Národní pedagogický institut a program Ředitel naživo budou spolupracovat na vzdělávání ředitelů. Od očekávané novely zákona o pedagozích čeká také to, že ve školství zaručí stabilní platy a zavede do systému pozici uvádějícího učitel, který by měl pomáhat začínajícím kolegům.