Pandemie přinesla nové výzvy. Učitelé je zvládli, shodují se zástupci škol

Podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého byla letos nejpodstatnější pro školství koronavirová krize. "Potěšilo mě, jak většina škol a učitelů dokázala zvládnout dálkovou výuku, ačkoli jsme se na nic takového nikdy předtím nepřipravovali," řekl Černý. Podobně se vyjádřili předseda školských odborů František Dobšík a šéfka Asociace ředitelů gymnázií (AŘG) Renata Schejbalová. "Učitelé se museli naučit ovládat nové počítačové aplikace, změnit formy výuky, naučit se pracovat jinak. Myslím, že většina se s tím vypořádala se ctí," řekla.

Podle předsedy Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka byla ale schopnost vyrovnat se s novou situací ve školách rozdílná. "Některé školy to zvládly perfektně již v jarním období, některé se dopracovaly do tohoto stavu až v období podzimním a existují i školy, kde jsou stále ještě v situaci, kdy to zcela nefunguje," uvedl. Podle něj je to i tím, že mnohdy žáci nemají podmínky pro distanční vzdělávání. Za pozitivní Zajíček označil to, že pandemie urychlila digitalizaci vzdělávání a že učitelé začali víc rozlišovat mezi podstatným a méně potřebným učivem.

Podle Schejbalové se jako důležitá v souvislosti s pandemií ukázala i schopnost ředitelů rychle reagovat na změny. Žáci se podle ní museli naučit být více samostatní a odpovědní za své vzdělávání. Dobšíka zklamala komunikace ze strany ministerstva školství, podle něj mělo být v pokynech pro školy pružnější. Černý připomněl, v jaké nejistotě se v době krize ocitly mateřské školy. Při první vlně epidemie na jaře se na doporučení ministerstva zavřelo 95 procent z nich, na podzim zůstaly otevřené.

Za podstatnou událost v uplynulém roce zástupci škol i jejich zaměstnanců označili i změnu financování, díky které školy už nedostávají peníze jen na počet žáků, ale i počet odučených hodin. Zástupci ředitelů i učitelů se shodli, že se nenaplnily obavy, že financování nebude dobře fungovat. "Vše bylo transparentní a idea předvídatelnosti rozpočtu škol se postupně naplňuje, což považuji za pozitivní," shrnul Dobšík.

Schejbalová se Zajíčkem se neshodli na hodnocení schválených změn v maturitách. Zatímco šéfka AŘG se obává, že se jimi opět snížily nároky na maturitní zkoušku, předsedu Unie CZESHA zklamaly průtahy ve schválení změn. Od jara 2021 měla být maturita povinná z češtiny, cizího jazyka i matematiky, ale podle novely budou státní maturitní testy povinné z češtiny a druhý předmět si maturanti budou moct vybrat z cizího jazyka a matematiky. Testy se podle nové úpravy vyhlášky o maturitách nebudou známkovat, ale budou se hodnotit procenty a slovy "uspěl" či "neuspěl".