Přijímací zkoušky na VŠ by mohly být 15 dnů po otevření škol

Přijímací zkoušky na vysoké školy by se mohly konat prezenčně nejdříve 15 dnů po znovuotevření škol. Vysoké školy by je ale měly mít možnost organizovat i na dálku, podobně jako státní zkoušky. Vyplývá to z návrhu zákona, který kvůli situaci kolem koronaviru vypracovalo ministerstvo školství. Materiál má ČTK k dispozici. Školy by podle úpravy také mohly prodloužit akademický rok a mohly by studentům odpustit poplatky za příliš dlouhé studium.

Vzhledem k nejistému termínu otevření škol některé vysoké školy již avizovaly, že budou muset zkoušky posunout. O termínech přijímacích zkoušek rozhoduje každá vysoká škola sama. Podle platného zákona je musí vyhlásit s alespoň čtyřměsíčním předstihem. To by ale v současné situaci mohlo působit potíže. Zvláštní zákon by proto měl umožnit lhůtu zkrátit na 15 dnů.

Zkoušky by se mohly konat také na dálku prostřednictvím internetu. Pokud by škola trvala na prezenční formě zkoušky, neměl by být její termín dřív než 15 dnů po znovuotevření škol. Úprava by měla platit jen pro tento rok, a to pro veřejné, soukromé i státní vysoké školy.

Vzhledem k tomu, že letos není zatím jasný ani termín maturit, navrhuje ministerstvo, aby mohli uchazeči o studium předložit maturitní vysvědčení až po zápisu. Měli by ho dodat nejpozději do 30 dnů od zahájení akademického roku 2020/2021. Pokud by to do té doby neučinili, nahlíželo by se na ně, jako by se nikdy studenty nestali.

Maturitní zkoušky by se dle mimořádné úpravy, která je již platná, měly konat 21 dnů po znovuotevření škol. Pokud se ale školy neotevřou do 1. června, zkoušky na maturitním vysvědčení nahradí průměr známek z posledních tří vysvědčení střední školy.

Upravit by se měly i podmínky státních zkoušky na VŠ a obhajoby disertačních prací. Mohly by se konat i přes internet. Podmínkou je, aby šlo o komisionální zkoušení. Nahrávky by se měly uchovat pět let, aby se naplnila podmínka veřejnosti zkoušky. Vysoká školy by je ale mohla poskytnout jen orgánům veřejné moci. Pokud by se státnice nemohly konat ani na dálku, měly by být po otevření škol. Školy by navíc měly mít možnost akademický rok prodloužit.

Návrh, který dle předsedy České konference rektorů Petra Skleničky, vznikal ve spolupráci s vysokými školami, řeší také prodloužení stipendií či odpuštění poplatků za nadstandardní dobu studia. Doba od 1. března do 31. srpna by se v této souvislosti neměla do studia započítávat. Na pokrytí nákladů by měly jít peníze ze stávajících rozpočtů ministerstev školství a sociálních věcí. Akademické senáty by dle návrhu mohly jednat a hlasovat na dálku.

Školy jsou kvůli šíření koronaviru zavřené od 11. března do odvolání. Ministr školství Robert Plaga (ANO) minulý týden uvedl, že předpokládá jejich otevření v druhé polovině května. Rozhodovat bude ministerstvo zdravotnictví dle vývoje koronavirové epidemie.

Související

Ilustrační foto

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.
Google, ilustrační fotografie

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.

Více souvisejících

Školství ,  Vysoké školy ,  přijímací zkoušky ,  Robert Plaga ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Ilustrační foto

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

včera

Ed Miliband

Změna klimatu je ohrožením pro všechny státy světa. Plošné ničení se stalo realitou, varoval Miliband na COP31

Britský ministr zahraničních věcí Ed Miliband vystoupil na probíhajícím klimatickém summitu OSN COP31 v turecké Antalyi s důrazným varováním, že globální změna klimatu představuje bezprostřední a vážné ohrožení pro národní bezpečnost všech států světa. Podle jeho slov se dříve nemyslitelné katastrofické scénáře a plošné ničení, které lidé dosud znali pouze z vědeckofantastických filmů, staly pevnou součástí každodenní reality a běžných zpráv.

včera

11. listopadu 2026 21:06

11. listopadu 2026 19:45

Alexandr Darčiev

Zemřel ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčiev. Příčinu smrti Moskva tají

Ruské ministerstvo zahraničních věcí ve středu oznámilo náhlé úmrtí velvyslance Ruské federace ve Spojených státech amerických Alexandra Darčieva. Zkušený diplomat zemřel ve věku šedesáti šesti let, aniž by úřad v oficiálním prohlášení uvedl konkrétní příčinu jeho skonu. Zpráva o jeho úmrtí překvapila diplomatickou scénu v USA i v Rusku.

11. listopadu 2026 18:26

11. listopadu 2026 17:08

11. listopadu 2026 15:55

Rustem Umerov

Druhý den mírových rozhovorů skončil. Rusko s Ukrajinou vyjednalo rozsáhlou výměnu zajatců

V Abú Zabí skončilo ve středu po necelých dvou hodinách uzavřených rozhovorů bez přítomnosti médií druhé kolo třístranných mírových jednání mezi Ukrajinou, Spojenými státy a Ruskem. Schůzky navázaly na úvodní pondělní kolo a jejich hlavním cílem bylo hledání cesty k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Oficiální informace o průběhu a závěrech středečních rozhovorů sdělili webu Kyiv Post zástupci zúčastněných delegací.

11. listopadu 2026 14:38

Sněmovna reprezentantů těsnou většinou zablokovala snahu o impeachment Hegsetha

Sněmovna reprezentantů USA v úterý těsnou většinou zablokovala snahu o ústavní žalobu neboli impeachment na ministra obrany Peta Hegsetha, kterou inicioval republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky kvůli údajně neautorizovanému vedení vojenských operací v Iránu a dalším sporným krokům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy