Přijímací zkoušky na VŠ by mohly být 15 dnů po otevření škol

Přijímací zkoušky na vysoké školy by se mohly konat prezenčně nejdříve 15 dnů po znovuotevření škol. Vysoké školy by je ale měly mít možnost organizovat i na dálku, podobně jako státní zkoušky. Vyplývá to z návrhu zákona, který kvůli situaci kolem koronaviru vypracovalo ministerstvo školství. Materiál má ČTK k dispozici. Školy by podle úpravy také mohly prodloužit akademický rok a mohly by studentům odpustit poplatky za příliš dlouhé studium.

Vzhledem k nejistému termínu otevření škol některé vysoké školy již avizovaly, že budou muset zkoušky posunout. O termínech přijímacích zkoušek rozhoduje každá vysoká škola sama. Podle platného zákona je musí vyhlásit s alespoň čtyřměsíčním předstihem. To by ale v současné situaci mohlo působit potíže. Zvláštní zákon by proto měl umožnit lhůtu zkrátit na 15 dnů.

Zkoušky by se mohly konat také na dálku prostřednictvím internetu. Pokud by škola trvala na prezenční formě zkoušky, neměl by být její termín dřív než 15 dnů po znovuotevření škol. Úprava by měla platit jen pro tento rok, a to pro veřejné, soukromé i státní vysoké školy.

Vzhledem k tomu, že letos není zatím jasný ani termín maturit, navrhuje ministerstvo, aby mohli uchazeči o studium předložit maturitní vysvědčení až po zápisu. Měli by ho dodat nejpozději do 30 dnů od zahájení akademického roku 2020/2021. Pokud by to do té doby neučinili, nahlíželo by se na ně, jako by se nikdy studenty nestali.

Maturitní zkoušky by se dle mimořádné úpravy, která je již platná, měly konat 21 dnů po znovuotevření škol. Pokud se ale školy neotevřou do 1. června, zkoušky na maturitním vysvědčení nahradí průměr známek z posledních tří vysvědčení střední školy.

Upravit by se měly i podmínky státních zkoušky na VŠ a obhajoby disertačních prací. Mohly by se konat i přes internet. Podmínkou je, aby šlo o komisionální zkoušení. Nahrávky by se měly uchovat pět let, aby se naplnila podmínka veřejnosti zkoušky. Vysoká školy by je ale mohla poskytnout jen orgánům veřejné moci. Pokud by se státnice nemohly konat ani na dálku, měly by být po otevření škol. Školy by navíc měly mít možnost akademický rok prodloužit.

Návrh, který dle předsedy České konference rektorů Petra Skleničky, vznikal ve spolupráci s vysokými školami, řeší také prodloužení stipendií či odpuštění poplatků za nadstandardní dobu studia. Doba od 1. března do 31. srpna by se v této souvislosti neměla do studia započítávat. Na pokrytí nákladů by měly jít peníze ze stávajících rozpočtů ministerstev školství a sociálních věcí. Akademické senáty by dle návrhu mohly jednat a hlasovat na dálku.

Školy jsou kvůli šíření koronaviru zavřené od 11. března do odvolání. Ministr školství Robert Plaga (ANO) minulý týden uvedl, že předpokládá jejich otevření v druhé polovině května. Rozhodovat bude ministerstvo zdravotnictví dle vývoje koronavirové epidemie.

Související

Petr Fiala

Revoluce ve školství: V Česku vzniknou středoškolská lycea

Česká vláda oznámila vznik nového středoškolského oboru nazvaného všeobecné lyceum, který bude spuštěn od příštího roku. Tento krok je součástí snahy modernizovat český vzdělávací systém a přizpůsobit ho potřebám společnosti ve 21. století. Novinku v úterý představil premiér Petr Fiala společně s ministrem školství Mikulášem Bekem.

Více souvisejících

Školství Vysoké školy přijímací zkoušky Robert Plaga Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

včera

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

včera

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

včera

včera

Proti Ukrajině i vlastním lidem. Putin vede dvojí válku, o invazi se v Rusku stále mluvit nesmí

V dnešním Rusku je každé slovo pečlivě sledováno a váženo. Místo přímých zmínek o válce lidé používají neurčité fráze jako „od roku 2022“ nebo „současná situace“. Tyto eufemismy nejsou znakem opatrnosti, ale nutností. Nikdo si nemůže být jistý, kdo poslouchá, uvedl server Sky News.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy