Řada ředitelů škol a školek v Praze by zavření uvítala

Možné uzavření škol, které zvažuje vláda, by mnozí ředitele pražských škol, vzhledem k epidemiologické situaci v zemi, uvítali. Někteří však kritizují to, že se o možných změnách, které by měly případně platit od 1. března, dozví na poslední chvíli. Řekli to dnes ČTK.

"Vadí mi, že dva dny před tím, než děti měly po jarních prázdninách opět nastoupit do školy, nám nikdo nedal vědět, zda je tedy máme učit dálkově, nebo ve škole," řekla ČTK ředitelka ZŠ Slovenská v Praze 2 Hana Žampová. Prvňáci a druháci z této školy navíc mají nyní mnohé materiály ve škole. K tomu, aby si je žáci vzali domů, je kvůli prázdninám nebylo možné vyzvat. Škola tak bude muset zařizovat distribuci školních materiálů. Samotná distanční výuka už podle Žampové problém nebude. "Už jsme na to zvyklí," řekla.

S náhlým uzavřením škol však budou spojené provozní problémy. Školy mají totiž pro své jídelny nakoupené potraviny na obědy. Například ZŠ Zárubova v Praze 12 podle její ředitelky Dagmar Bolfové by případně potraviny darovala sociálním službám v městské části. "Jídlo vyhazovat nechceme, takže bychom ho jako loni rozdali. Peníze nám za to ale už nikdo nevrátí," řekla.

Uzavření mateřských škol by kvůli epidemiologické situaci uvítala třeba ředitelka ZŠ a MŠ na náměstí Svobody v Praze 6 Michaela Rybářová. "V mateřských školách v Praze 6 teď covid řádí, a to jak mezi dětmi, tak mezi personálem. Takže bychom s kolegy velmi přivítali, kdyby školky byly zavřené," řekla. Podobně se Rybářová vyjádřila i k distanční výuce žáků nejnižších ročníků ZŠ. "Dokud nebudeme naočkovaní, tak bychom uvítali výuku na dálku, a to i v těchto třídách," doplnila. Od ledna byly podle ředitelky školy v karanténě dvě celé třídy a několikrát i jednotliví žáci prvního a druhého ročníku, kteří školu dosud navštěvovali.

Kvůli možné změně typu vyučování si dnes žáci školy v Praze 6 berou s sebou domů všechny potřebné pomůcky. Od 1. března mají v této škole jarní prázdniny a na přípravu dálkové výuky bude proto více času. Jsou na ni však podle Rybářové nachystaní dobře. Dálkově se budou žáci učit všechny základní předměty jako čtení, psaní a počítání nebo prvouku. Mnozí učitelé plánují zařadit i výchovné předměty, kdy si spolu s žáky zacvičí nebo si společně do mikrofonu zazpívají.

Dálková výuka je podle odborníků pro malé žáky náročná. Dlouhodobé učení přes internet by podle ředitelky Bolfové bylo pro nejmenší žáky neúnosné. Dětem podle ní bude chybět sociální kontakt a hrozí ztráta základních školních návyků. Podobně se již dříve vyjádřily ředitelka ZŠ a MŠ Věry Čáslavské v Praze 6 Helena Patáková a ředitelka ZŠ Tusarova v Praze 7 Monika Nezbedová. Shodly se, že v nižších ročnících vznikají mezi žáky při výuce na dálku rozdíly v úrovni znalostí, protože podpora od rodičů při učení se liší.

Podle oslovených ředitelů je chybou, že se učitelé mohou k očkování proti covidu-19 registrovat až od konce února. Vakcinace pracovníků škol podle nich měla začít už dříve. Většina pracovníků školy totiž má o očkování zájem. Podle Rybářové se k očkování chce přihlásit asi 90 procent zaměstnanců. V ZŠ Zárubova je prozatímní zájem jen o málo menší.

Vláda podle čtvrtečního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) počítá s uzavřením školek a všech škol včetně speciálních a dětských skupin. Otevřené by měly být jen pro děti pracovníků záchranných složek.

Související

Ilustrační foto

Školní jídelny mohou ode dneška díky novelizované vyhlášce výrazněji zdražit

Školní jídelny mohou ode dneška díky novelizované vyhlášce o školním stravování výrazněji zdražit ceny pokrmů. Poplatky za hlavní jídla se mohou zvýšit až o 20 procent a poplatky za přesnídávky a odpolední svačiny o 30 procent proti cenám, které strávníci platili ještě v lednu. Jídelnám zdražení umožňuje vyhláška, kterou připravilo ministerstvo školství (MŠMT). Mnohé jídelny ale nyní nezdražují a v brzké době to neplánují, vyplývá z vyjádření jejich vedoucích pro ČTK.

Více souvisejících

Mateřské školy / školky Školství

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy