Buďme rádi, že je na nás vir hodný, apeloval epidemiolog s nezakrytým nosem

Ve čtvrtek večer, v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové, se znovu diskutovalo o pandemii Covid-19, tentokrát o jejích dopadech na školství. Měli by se žáci a studenti znovu vrátit do lavic a poslucháren? Kdy, v jakém počtu a za jakých podmínek? Anebo by bylo lepší výuku odložit až na září a dopřát jim delší "prázdniny"?

O tomto ožehavém tématu hovořili Robert Plaga, ministr školství (ANO), Jiří Mihola, poslanec KDU ČSL, Bohumil Kartous, expert na vzdělávání iniciativy KoroNERV-20, Karel Rajchl, ředitel 2 základních a 2 mateřských škol v Děčíně, Jaroslav Flegr, evoluční biolog a parazitolog a Petr Šmíd, učitel českého jazyka a dějepisu ZŠ Plánice.

Moderátorka Jílková mimořádně zahájila diskuzi dotazem z řad veřejnosti, který vzhledem k hygienickým opatřením a s nimi souvisejícím vyloučením diváků v publiku musela odcitovat. "Proboha! Pusťte děti do školy! Tohle přeci není normální! Otevřete školy a začněte naše děti učit!," interpretovala. Posléze dala prostor učiteli Šmídovi, který by také rovněž uvítal, kdyby všichni žáci mohli znovu zasednout do lavic. Ten řekl, že se mu nelíbí takové to chození okolo horké kaše. Buď situace je nepříznivá, a tím pádem by děti měly i nadále zůstat doma, anebo je příznivá, a tudíž není důvod, proč by se nemohla povinná školní docházka zcela obnovit, s důrazem na to "povinná". Vyjádřil výhrady proti relativizaci tohoto pojmu, který máme už od Marie Terezie. 

Ministr Plaga zpočátku konstatoval, že by si i on na svém místě přál, aby děti mohly opět začít chodit do školy, ale že o tom nerozhoduje on, nýbrž resort zdravotnictví a epidemiologové. Rovněž připomněl, že mu v rámci těch postupných vln uvolňování záleželo na tom, aby mohly do školy zejména závěrečné ročníky připravující se na přijímací zkoušky a maturanti. Kritériem jsou homogenní skupiny po 15 žácích a bezpečné rozestupy mezi nimi. Proto se nemohou vrátit do škol všichni. Šmíd nicméně namítl, že mu vadí ta báze dobrovolnosti chození do školy. Nic neměl proti technické stránce věci, ale vzdělávat se, byť za různých podmínek, by mělo být povinné. 

Bylo mu odpovězeno, že se zpočátku počítalo s rouškami a zákazem přístupu rizikových skupin do školských zařízení. "No, ale proč to není nařízené? Proč to závisí na vůli rodičů nebo náladě dětí ráno?," vložila se do toho Jílková. Dále opět papouškovala dotaz z řad veřejnosti, proč děti nemusejí do školy, když se beztak "flákají" ve skupinkách na lavičkách v parcích? Mnozí rodiče jsou zoufalí z toho, jak jejich děti zanedbávají výuku. Jedna paní si například neumí poradit se dvěma syny, jedním v sedmém ročníku a druhým v prváku na gymnáziu. 

"Nejsou prázdniny!," zdůraznil Plaga

Kartous jí na to odpověděl, že rozumným kompromisem by mělo být především zajištění hlídání dětí, které jsou například na prvním stupni. Jílková ale opět odcitovala další dotaz, a že jich bylo hodně. "Když se středoškoláci opíjejí v parcích, tak proč nemohou do škol všichni?!," interpretovala. Mluvila pak i o nákupních centrech, které s velkou pravděpodobností vezme mládež brzy útokem. Plaga jí na to řekl, že srocování je porušování vládních nařízení, a že rozhodně nejsou prázdniny. Výuka probíhá, ač ve stíženém modelu. 

Mihola následně na to vzal hold učitelům, kteří jsou ve špatné situaci, a kteří zajišťují výuku. Jílková mu skočila do řeči, protože by se podle ní měli ocenit i rodiče. "Jak mají například učit cizí jazyk, když ho neovládají?! Jak mají učit druhý stupeň nebo středoškoláky matematiku, když jí nerozumí?!," zeptala se. Z tohoto důvodu se Mihola opravil a poděkoval v podstatě všem. To, co se mu nelíbí, je taková ta nejednotnost, protože pokud je situace příznivá, pak nechápe, proč by se mělo všechno rozvolnit, ale školy zůstat zavřené. 

Epidemiolog Flegr by nicméně byl pro to, aby si rodiče doma děti nechali, je-li to v jejich možnostech. Rovněž vyzval k tomu, abychom nepodceňovali viry. "Máme štěstí a můžeme poděkovat přírodě, anebo věřící i Bohu, že je na nás mírný!," apeloval. Paradoxně mu u toho vykukoval nos z roušky, ač by jej měl mít v zájmu hygieny zakrytý. "No, ale nestrašme! Neděsme! Smrtnost je 0,3 % a 90 % má jenom lehký průběh. Říkají to i lékaři! Linka bezpečí je kvůli tomu zahlcená obavami z koronaviru!," nedala se Jílková.

Školy se stanou hlídacími zařízeními

Ředitel Rajchl si pak stěžoval, že s hygienickými opatřeními se od 25. května v podstatě stanou ze škol hlídací zařízení, ač by měly spíše vzdělávat, nikoliv dohlížet. Vysvětlil totiž, že se počítá s výukou dopoledne, a s družinou odpoledne tak, aby na každou takzvanou školní skupinu připadl jeden vychovatel. Bohužel těch je ale nedostatek. Plaga argumentoval, že se skutečně jedná o kompromis, a zdůraznil, že by měla, pokud možno, dominovat vzdálená výuka. Navíc budou školy moci využít služeb asistentů pedagoga. 

"Učitelka ráno nastoupí v osm hodin do jedné části skupiny, přičemž děti usednou do lavice tak nějak v 9,40 kvůli hygieně," řekl Rachl. Jílková zdůraznila, že se žákům bude měřit teplota, a že si budou muset 30 sekund mýt ruce. Rajchl si ještě postěžoval na rizko přetížení svého pedagogického personálu, protože má většinu vychovatelek a asistentů v rizikových skupinách. Nesmíme zapomínat, že učitelé mají i druhou práci. Po návratu domů se budou muset věnovat dětem a ještě k tomu distanční výuce. 

Jílková ještě zmínila, že jsou děti a studenti často vystresovaní, protože jim chodí emaily od učitelů i v noci. Plaga dále vyloučil, že by bylo povinné měřit dětem před vstupem do školy teplotu. Rovněž není v čestném prohlášení o bezinfečnosti podmínka úplného dodržování dvoumetrových rozestupů, neboť se ho jedna učitelka slovy Jílkové ptala, zda bud moct jezdit do školy v autobuse plném lidí. Rajchl také vyjádřil výhrady vůči novému režimu, pokud jde o stravování v jídelně. Kuchařky jsou v rizikové skupině a navíc není schopen naplnit spotřební koš, když by podával studenou stravu, jak navrhoval Plaga. 

Debata se v blížícím se konci stočila ještě také ke speciálním školám. Citovala příběh jedné matky s nevidomým synem, který těžce snáší absenci kolektivu, a který by se rád vrátil do školy. Problémy mají i autistické děti, které potřebují režim. Plaga odpověděl, že se tento typ školských zařízení otevře 25. května. Mihola také ještě řekl, že nelze dohlédnout na to, aby se děti neshlukovaly na chodbách. Bylo také ještě řečeno, že v Německu a Rakousku je to ještě přísnější. Jílková pak oznámila téma příštího týdne, jímž mimořádně nebude koronavirus, nýbrž vztahy s Ruskem a Čínou.

Související

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo

"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka

Globální pandemie nového koronaviru zcela ochromila dopravu a tím pádem i cestování a zahraniční dovolené. Více než polovina Čechů se momentálně chystá strávit prázdniny v tuzemsku. Máme ale jistotu, že když si zakoupíme zájezd, ať už v rámci Česka nebo v cizině, tak skutečně odjedeme, a v pořádku se vrátíme? Toto bylo tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.

Více souvisejících

Máte slovo Školství Robert Plaga Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

před 2 hodinami

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 6 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy