Buďme rádi, že je na nás vir hodný, apeloval epidemiolog s nezakrytým nosem

O tomto ožehavém tématu hovořili Robert Plaga, ministr školství (ANO), Jiří Mihola, poslanec KDU ČSL, Bohumil Kartous, expert na vzdělávání iniciativy KoroNERV-20, Karel Rajchl, ředitel 2 základních a 2 mateřských škol v Děčíně, Jaroslav Flegr, evoluční biolog a parazitolog a Petr Šmíd, učitel českého jazyka a dějepisu ZŠ Plánice.

Moderátorka Jílková mimořádně zahájila diskuzi dotazem z řad veřejnosti, který vzhledem k hygienickým opatřením a s nimi souvisejícím vyloučením diváků v publiku musela odcitovat. "Proboha! Pusťte děti do školy! Tohle přeci není normální! Otevřete školy a začněte naše děti učit!," interpretovala. Posléze dala prostor učiteli Šmídovi, který by také rovněž uvítal, kdyby všichni žáci mohli znovu zasednout do lavic. Ten řekl, že se mu nelíbí takové to chození okolo horké kaše. Buď situace je nepříznivá, a tím pádem by děti měly i nadále zůstat doma, anebo je příznivá, a tudíž není důvod, proč by se nemohla povinná školní docházka zcela obnovit, s důrazem na to "povinná". Vyjádřil výhrady proti relativizaci tohoto pojmu, který máme už od Marie Terezie. 

Ministr Plaga zpočátku konstatoval, že by si i on na svém místě přál, aby děti mohly opět začít chodit do školy, ale že o tom nerozhoduje on, nýbrž resort zdravotnictví a epidemiologové. Rovněž připomněl, že mu v rámci těch postupných vln uvolňování záleželo na tom, aby mohly do školy zejména závěrečné ročníky připravující se na přijímací zkoušky a maturanti. Kritériem jsou homogenní skupiny po 15 žácích a bezpečné rozestupy mezi nimi. Proto se nemohou vrátit do škol všichni. Šmíd nicméně namítl, že mu vadí ta báze dobrovolnosti chození do školy. Nic neměl proti technické stránce věci, ale vzdělávat se, byť za různých podmínek, by mělo být povinné. 

Bylo mu odpovězeno, že se zpočátku počítalo s rouškami a zákazem přístupu rizikových skupin do školských zařízení. "No, ale proč to není nařízené? Proč to závisí na vůli rodičů nebo náladě dětí ráno?," vložila se do toho Jílková. Dále opět papouškovala dotaz z řad veřejnosti, proč děti nemusejí do školy, když se beztak "flákají" ve skupinkách na lavičkách v parcích? Mnozí rodiče jsou zoufalí z toho, jak jejich děti zanedbávají výuku. Jedna paní si například neumí poradit se dvěma syny, jedním v sedmém ročníku a druhým v prváku na gymnáziu. 

Kartous jí na to odpověděl, že rozumným kompromisem by mělo být především zajištění hlídání dětí, které jsou například na prvním stupni. Jílková ale opět odcitovala další dotaz, a že jich bylo hodně. "Když se středoškoláci opíjejí v parcích, tak proč nemohou do škol všichni?!," interpretovala. Mluvila pak i o nákupních centrech, které s velkou pravděpodobností vezme mládež brzy útokem. Plaga jí na to řekl, že srocování je porušování vládních nařízení, a že rozhodně nejsou prázdniny. Výuka probíhá, ač ve stíženém modelu. 

Mihola následně na to vzal hold učitelům, kteří jsou ve špatné situaci, a kteří zajišťují výuku. Jílková mu skočila do řeči, protože by se podle ní měli ocenit i rodiče. "Jak mají například učit cizí jazyk, když ho neovládají?! Jak mají učit druhý stupeň nebo středoškoláky matematiku, když jí nerozumí?!," zeptala se. Z tohoto důvodu se Mihola opravil a poděkoval v podstatě všem. To, co se mu nelíbí, je taková ta nejednotnost, protože pokud je situace příznivá, pak nechápe, proč by se mělo všechno rozvolnit, ale školy zůstat zavřené. 

Epidemiolog Flegr by nicméně byl pro to, aby si rodiče doma děti nechali, je-li to v jejich možnostech. Rovněž vyzval k tomu, abychom nepodceňovali viry. "Máme štěstí a můžeme poděkovat přírodě, anebo věřící i Bohu, že je na nás mírný!," apeloval. Paradoxně mu u toho vykukoval nos z roušky, ač by jej měl mít v zájmu hygieny zakrytý. "No, ale nestrašme! Neděsme! Smrtnost je 0,3 % a 90 % má jenom lehký průběh. Říkají to i lékaři! Linka bezpečí je kvůli tomu zahlcená obavami z koronaviru!," nedala se Jílková.

Ředitel Rajchl si pak stěžoval, že s hygienickými opatřeními se od 25. května v podstatě stanou ze škol hlídací zařízení, ač by měly spíše vzdělávat, nikoliv dohlížet. Vysvětlil totiž, že se počítá s výukou dopoledne, a s družinou odpoledne tak, aby na každou takzvanou školní skupinu připadl jeden vychovatel. Bohužel těch je ale nedostatek. Plaga argumentoval, že se skutečně jedná o kompromis, a zdůraznil, že by měla, pokud možno, dominovat vzdálená výuka. Navíc budou školy moci využít služeb asistentů pedagoga. 

"Učitelka ráno nastoupí v osm hodin do jedné části skupiny, přičemž děti usednou do lavice tak nějak v 9,40 kvůli hygieně," řekl Rachl. Jílková zdůraznila, že se žákům bude měřit teplota, a že si budou muset 30 sekund mýt ruce. Rajchl si ještě postěžoval na rizko přetížení svého pedagogického personálu, protože má většinu vychovatelek a asistentů v rizikových skupinách. Nesmíme zapomínat, že učitelé mají i druhou práci. Po návratu domů se budou muset věnovat dětem a ještě k tomu distanční výuce. 

Jílková ještě zmínila, že jsou děti a studenti často vystresovaní, protože jim chodí emaily od učitelů i v noci. Plaga dále vyloučil, že by bylo povinné měřit dětem před vstupem do školy teplotu. Rovněž není v čestném prohlášení o bezinfečnosti podmínka úplného dodržování dvoumetrových rozestupů, neboť se ho jedna učitelka slovy Jílkové ptala, zda bud moct jezdit do školy v autobuse plném lidí. Rajchl také vyjádřil výhrady vůči novému režimu, pokud jde o stravování v jídelně. Kuchařky jsou v rizikové skupině a navíc není schopen naplnit spotřební koš, když by podával studenou stravu, jak navrhoval Plaga. 

Debata se v blížícím se konci stočila ještě také ke speciálním školám. Citovala příběh jedné matky s nevidomým synem, který těžce snáší absenci kolektivu, a který by se rád vrátil do školy. Problémy mají i autistické děti, které potřebují režim. Plaga odpověděl, že se tento typ školských zařízení otevře 25. května. Mihola také ještě řekl, že nelze dohlédnout na to, aby se děti neshlukovaly na chodbách. Bylo také ještě řečeno, že v Německu a Rakousku je to ještě přísnější. Jílková pak oznámila téma příštího týdne, jímž mimořádně nebude koronavirus, nýbrž vztahy s Ruskem a Čínou.