Soud přikázal pražskému Gymnáziu Na Zatlance obnovit denní formu vzdělávání. Distanční formu výuky mu zakázal se zdůvodněním, že příslušné krizové opatření vlády povstalo z protiústavně vyhlášeného nouzového stavu. ČTK to dnes sdělil asistent předsedkyně Městského soudu v Praze Adam Wenig.
Soud tak vyhověl správní žalobě, kterou podal student prvního ročníku gymnázia. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Vedení Gymnázia Na Zatlance nyní čeká na podrobné zdůvodnění rozhodnutí a rozsudek nechce komentovat, řekla ČTK Kateřina Musilová ze sekretariátu gymnázia. "Ministerstvo školství není účastníkem řízení, a proto se musí s rozhodnutím soudu teprve seznámit. Až poté bude možné se k celé věci blíže vyjádřit," přidala se mluvčí úřadu Aneta Lednová.
Podobně se vyjádřil i pražský magistrát, který školu zřizuje. "Gymnázium umístí na svůj web informaci o tom, že se věcí zabývá ve spolupráci s legislativou ministerstva školství, a bude na web průběžně vydávat další informace," uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman. V Praze 5, kde gymnázium sídlí, jsou do konce tohoto týdne jarní prázdniny. Výuka bude pokračovat od 1. března, kdy už by nouzový stav měla nahradit opatření podle nového pandemického zákona.
Soud dnes rozhodl v neveřejném jednání. "Lze shrnout, že pro postup žalovaného (gymnázia), který neposkytuje denní formu vzdělávání, v době vydání tohoto rozsudku neexistuje žádný způsobilý právní podklad," uvedl Wenig.
Podkladem pro vydání krizového opatření, které od 15. do 28. února 2021 zakázalo osobní přítomnost žáků a studentů na středním a vyšším odborném vzdělávání ve školách, bylo usnesení vlády z 14. února o vyhlášení nouzového stavu. Podle soudu však tento nouzový stav nebyl řádně vyhlášen.
Soudní senát Milana Taubera vyšel z toho, že Sněmovna s dalším prodloužením nouzového stavu nevyslovila na své schůzi 11. února souhlas. Aktuální nouzový stav není podle názoru soudu novým nouzovým stavem, ale faktickým pokračováním předchozího, které vláda Andreje Babiše (ANO) vyhlásila proti vůli Sněmovny. "Pokračování nouzového stavu od 15. 2. 2021 odporuje ústavnímu pořádku," výslovně soud uvedl v rozhodnutí.
Tauberův senát zcela odmítl argumenty, které vláda ohledně nutnosti vyhlášení nouzového stavu použila. Zpochybnil, že nouzový stav je jedinou alternativou k ochraně životů a zdraví při pandemii. Žádost hejtmanů o vyhlášení nouzového stavu je podle soudu jen nezávazným procedurálním krokem, nikoliv novým věcným důvodem. Při ukončení nouzového stavu navíc nehrají čelní úlohu v řešení pandemické situace hejtmani, ale orgány ochrany veřejného zdraví - ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice.
Soud také připomněl, že vláda je podle Ústavy odpovědná Sněmovně. "Argument, podle kterého Poslanecké sněmovně není nijak bráněno nově vyhlášený nouzový stav zrušit, velmi silně tuto odpovědnost vlády vůči Poslanecké sněmovně relativizuje," podotkl. Obnovování nouzových stavů při nesouhlasu Sněmovny s jejich prodlužováním označil za "učebnicový příklad obcházení ústavního pořádku".
Student prvního ročníku gymnázia se žalobou domáhal ochrany před nezákonným zásahem a žádal, aby soud škole přikázal obnovit prezenční výuku tak, jak byla uskutečňována do 2. října 2020. Gymnázium učí distančně od 5. října loňského roku, a to na základě opatření vlády. Student poukazoval na to, že tento způsob výuky školský zákon nezná a že nemůže nahradit výuku prezenční. Zároveň namítal, že distanční vzdělání je v rozporu s rámcovým vzdělávacím programem.
"Soud připomíná, že o podané žalobě rozhodoval ke dni vydání rozsudku, tudíž nehodnotil a hodnotit ani nemohl právní možnost konat denní výuku v budoucnu," podotkl k tomu soudní senát.
Kvůli epidemii jsou nyní otevřené jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy základních škol. Ostatní mají povinnou výuku na dálku. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pondělí po jednání vlády uvedl, že se nadále počítá s plánem částečného návratu dětí do škol počínaje od 1. března dále. Podmínkou je ale distribuce antigenních testů a platnost pandemického zákona.
Související
Další z obviněných v kauze pardubického útoku skončil ve vazbě
Žalobci navrhli vazbu pro dalšího obviněného v pardubickém případu
soudy , Gymnázium Na Zatlance , Městský soud , Školství
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
před 1 hodinou
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
před 3 hodinami
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
před 4 hodinami
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
před 5 hodinami
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
před 6 hodinami
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
před 7 hodinami
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
před 9 hodinami
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
před 10 hodinami
Počasí: Příští týden se citelně oteplí
včera
Ceny Anděl 2025 předány. Uspěli Michal Prokop, James Cole i Gufrau a Victor Kal
včera
Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě
včera
Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop
včera
CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo
včera
Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD
včera
Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny
včera
Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje
včera
V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA
včera
Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku
včera
Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident
včera
Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána
Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.
Zdroj: Libor Novák