Stát by měl řešit lepší připojení škol a žáků k internetu

Stát by měl do budoucna řešit potíže škol s kapacitou připojení k internetu, vzděláváním učitelů v používání digitálních technologií a velkou decentralizací vzdělávacího systému. Tyto věci se ukázaly jako zásadní pro kvalitu školství při současné koronavirové krizi, kdy se děti vzdělávají na dálku. Vyplynulo to z dnešní online diskuze Návrat do škol, nebo škola doma?, kterou pořádali zástupci Svazu průmyslu a dopravy a které se zúčastnil také ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Podle Plagy je třeba se do budoucna bavit hlavně o tom, že by připojení k internetu mělo být ve státu univerzální standardní službou pro občany. Díky spolupráci některých škol s firmami a neziskovými organizacemi se podle něj sice konektivita škol proti jaru zlepšila, ale nejde o systémové řešení.

"Jsme pro to, aby se hledalo udržitelné řešení. Internet není něco, k čemu by bylo třeba se dopracovávat komplikovanou cestou. Je to něco, co má být absolutním standardem pro každého občana. Má být rychlý, dostupný a spolehlivý," doplnil výkonný ředitel společnosti T-Mobile Czech Republic Juraj Bóna. Připomněl, že T-Mobile minulý týden nabídl školám pro distanční výuku zejména žáků základních škol 10.000 SIM karet s rychlým připojením bezplatně na tři měsíce. Podle něj se toto množství za dva dny rozebralo, takže společnost přidá ještě jednou stejné množství. "Není to ale udržitelný způsob do budoucna," řekl.

Upozornil, že některé školy a úřady v Česku stále mají rychlost internetu 30 megabitů za sekundu, která se v zemi nyní považuje za standard. Cílem by podle něj mělo být, aby školy měly standardně internet s rychlostí tisíc megabitů za sekundu. Sociálně slabé rodiny by pak podle Bóny mohly dostávat přístup k připojení například formou dotací.

Podle Bóny v současnosti snahy o pomoc s investicemi do celoplošného pokrytí často naráží na spolupráci s jednotlivými obcemi, které bývají zřizovateli základních škol. "Problém je velká decentralizace," řekl. S tím souhlasil i generální ředitel CISCO SYSTEMS Czech Republic Michal Stachník, podle kterého není v současnosti ani tak problém s nedostatkem peněz, jako spíš s neefektivitou investic do vzdělávání z důvodu jejich nesystematičnosti.

Podle Stachník je také stále velkým problémem to, že učitelé neumí efektivně využívat digitální technologie k výuce. "Na tom musíme pracovat souběžně s budováním internetové infrastruktury nebo vybavováním škol počítači a software. Teď můžeme udělat generační skok. Společnost je na to připravena a my tuto šanci nesmíme promarnit," řekl.

Podle viceprezidentky Svazu průmyslu a dopravy Mileny Jabůrkové proto vláda musí nastavit ve školství systémové změny, které by vedly k větší digitalizaci školství. Využít by přitom měla peněz z Národního plánu obnovy. "Je třeba politikům vysvětlovat, že není možné lít peníze jen do betonu, ale i do vzdělávání, které je důležitou investicí," uzavřela.

Školy jsou od první poloviny října zavřené a děti se učí převážně prostřednictvím internetu. Kdy přesně se obnoví prezenční výuka, bude záležet na dalším vývoji epidemie koronaviru.

Související

Více souvisejících

ministerstvo školství Robert Plaga

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy