Vysokoškoláci těžce snášeli pandemii. Řada z nich měla příznaky deprese

Antverpská univerzita provedla průzkum dojmů vysokoškolských studentů ze studia v době koronavirové pandemie. Zapojilo se do něj i sedm českých vysokých škol. Jednou z nich byla Masarykova univerzita v Brně, podle jejíchž průzkumů měla až třetina studentů příznaky deprese.

„Nejvíce psychicky náročné bylo hlavně to, že se člověk vyskytoval nejenom na jednom místě, ale dokonce i v jedné místnosti,“ potvrdil redakci EuroZpráv.cz student medicíny na Masarykově univerzitě Eduard Heřmánek.

Kvůli zákazu výuky na školách spadlo z průměrných šestnácti hodin prezenční studium na nulu. Online vyučování se naopak v průměru zvedlo z nuly na šest hodin a vysokoškolákům zabralo samostudium průměrně dvacet tři hodin týdně. Téměř polovina se jich v době pandemie přestěhovala zpět k rodičům.

Názory na to, zda dokáže online výuka plně nahradit tu normální, se lišily. Třicet čtyři procent studentů uvedlo, že je univerzita schopna podávat výuku stejně kvalitně i online, třicet osm procent s tím naopak nesouhlasilo.

„Problematické bylo především to, že do online prostředí nešla překlopit praktická výuka, jako jsou laboratorní cvičení nebo terénní exkurze,“ vysvětlila studentka Přírodovědecké fakulty Veronika Křešťáková na univerzitním webu. Souhlasí s ní i studenti, které EuroZprávy.cz oslovily.

„Online výuka rozhodně nemohla nahradit fyzickou výuku ani u nás. Ten kontakt s učitelem a všechno okolo je nesmírně důležité,“ řekl pro EuroZprávy.cz student Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Jan Moravec. „U nás na medicíně online výuka rozhodně nedokáže plnohodnotně nahradit tu normální,“ konstatoval Heřmánek.