V březnu by se do škol mohlo vrátit téměř půl milionu žáků a učitelů

V březnu by se do škol mělo vrátit přibližně 450.000 žáků a učitelů. Jejich návrat by měl začít 1. března se zahájením pravidelného testování na covid-19 ve školách. Konat by se měl do poloviny měsíce ve třech etapách vždy po týdnu. Jako první mají přijít na řadu závěrečné ročníky středních škol, pak středoškoláci v oborech s praktickou výukou a deváté třídy základních škol. Do konce měsíce pro ně bude potřeba zajistit zhruba 3,7 milionu antigenních testů. Vyplývá to z vládního materiálu, který má ČTK k dispozici.

Většina žáků a studentů má již řadu týdnů povinnou výuku na dálku. Otevřené jsou nyní jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy škol základních. Vláda avizovala, že chce školy od 1. března postupně otevírat. Podmínkou bude testování na covid-19, jehož zajištění má na starosti ministerstvo vnitra. V úterý oslovilo šest dodavatelů testů s žádostí o nabídku.

Ministerstvo zdravotnictví pro testování ve školách doporučilo antigenní testy s výtěrem z kraje nosu. Podle návrhu ministerstva školství by se měly ve školách používat dvakrát týdně, každý by se testoval sám.

Závěrečné ročníky středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol by měly mít podle vlády od začátku března prezenční výuku v těch předmětech, ze kterých mají žáci skládat maturitní a závěrečné zkoušky. Do školy by mohly chodit každý den za dodržení režimových opatření a pravidelného testování. Návrat do škol by se v této etapě týkal 133.720 lidí, z toho 100.720 studentů a 33.000 zaměstnanců škol. Každý týden by pro ně bylo potřeba 267.440 testů.

Od 8. března by se měla obnovit praktická výuka ve středních a vyšších odborných školách. Dveře škol se tak otevřou pro 169.000 žáků a 20.000 zaměstnanců. Nově by se testovalo dalších 189.900 lidí. Spolu se závěrečnými ročníky by se jednalo o 647.240 testů týdně. Od 15. března by k nim pak mělo přibýt ještě zhruba 91.200 deváťáků, které v dubnu čekají přijímací zkoušky na střední školy. Vládní materiál k nim připočítává i odpovídající ročník víceletých gymnázií, kam chodí 11.752 dětí, a zhruba 30.000 zaměstnanců druhého stupně základních škol. Znamená to dalších 132.958 lidí, pro které by bylo potřeba 265.916 testů týdně.

Podle doporučení ministerstva zdravotnictví se mají používat testy s certifikací pro použití v EU a senzitivitou udávanou výrobcem v hodnotě nad 90 procent. Musí mít také povolení k použití pro samoodběr bez asistence zdravotníka. Náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová dnes na jednání výboru pro zdravotnictví zopakovala, že žádný test v ČR ještě tuto certifikaci nemá. O výjimku musí požádat výrobce.

Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula v úterý ČTK řekl, že antigenní testy na covid-19, které se používají ve školách v Rakousku, jímž by se vláda chtěla inspirovat, zřejmě nejsou dostatečně citlivé. Podíl pozitivních, které zachytily, byl v řádech promile. Vhodné podle něj zřejmě nebudou ani kloktací testy, protože někteří menší žáci nedokážou dobře vykloktat.

Související

Více souvisejících

Školství studenti

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

Francouzská policie

Druhý blackout za dva dny. Francie řeší podivnou sabotáž

Francouzské úřady zahájily vyšetřování druhého výpadku elektřiny během pouhých dvou dnů poté, co bylo zjištěno, že požár transformátoru v Nice mohl být výsledkem úmyslného žhářství. Událost ovlivnila dodávky proudu pro nejméně 45 000 obyvatel a přišla den po podobném výpadku v Cannes, který narušil závěr tamního filmového festivalu.

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Tisíc za tisíc. Ukrajina a Rusko dokončily dosud největší výměnu vězňů

Ukrajina a Rusko během tří dnů uskutečnily dosud největší výměnu válečných zajatců od začátku války. Prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že byl dokončen poslední krok výměny „1000 za 1000“ – na svobodu se vrátili i poslední z 303 ukrajinských zajatců, které mělo Rusko v rámci dohody propustit.

včera

Švédský tým na MS v hokeji

Švédsko poráží Dánsko 6:2 a slaví bronz z mistrovství světa

V napínavém souboji o třetí místo mistrovství světa v ledním hokeji si Švédsko nakonec před zaplněnou Avicii Arenou pojistilo bronzové medaile, když porazilo houževnatý dánský výběr 6:2. Tři korunky dominovaly především ve druhé a třetí třetině, zatímco Dánové ani přes velkou bojovnost nedokázali odvrátit porážku.

včera

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Evropa si pěstuje čínského hada na prsou. A začíná jí to docházet

Evropská unie čelí stále naléhavější bezpečnostní výzvě, kterou dlouho přehlížela: rozsáhlému podílu čínských firem na správě a vlastnictví více než 30 přístavů po celé Evropě. Zatímco v minulosti byly tyto investice vítány jako vítaný příliv kapitálu a příležitost pro modernizaci infrastruktury, dnes se stále častěji ukazuje, že přítomnost čínských firem v klíčových logistických uzlech představuje strategické riziko pro celou evropskou bezpečnost.

včera

Jana Maláčová

Šéfka SOCDEM a bývalý ministryně Maláčová má rakovinu

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí a současná členka SOCDEM Jana Maláčová se rozhodla podělit o velmi osobní informaci. Na sociální síti X (dříve Twitter) otevřeně přiznala, že v posledních měsících čelí onkologickému onemocnění. Ve svém příspěvku uvedla, že nosí paruku – ne však jako módní doplněk, ale kvůli následkům náročné léčby.

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

"Chci domů za dcerou, ale pokud se vzdáme, vrátí se." Jak se žije na ukrajinské frontě?

Z východní Ukrajiny, kde se v posledních měsících boje soustředí především na město Pokrovsk a jeho okolí, přichází zvláštní ticho. Není to klid před bouří, ale spíše napjaté ticho plné otázek, které si vojáci i obyvatelé pokládají častěji než dříve: může být nadcházející návrh na mírová jednání s Ruskem počátkem konce války, která trvá již třetím rokem?

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti se obávají nejhoršího: Rusko testuje zbraň, která může zvrátit situaci na Ukrajině

Ruská armáda podle nejnovějších zpráv zřejmě dokončuje finální testy své nejmodernější hypersonické zbraně RS-26 „Orešnik“. Tento vývoj vyvolává obavy, že Kreml se připravuje na nový masivní úder proti Ukrajině, jenž by mohl zásadně změnit průběh konfliktu. Upozorňuje na to americký vojenský analytik Brandon J. Weichert v článku pro deník The Washington Times, který vychází z informací ukrajinského serveru Militarnyi a portálu Defence-Blog.com.

včera

včera

včera

24. května 2025 21:41

Dovoz a vývoz zboží

"Trochu respektu..." EU zareagovala na Trumpovu hrozbu 50% cel

Evropská unie vyzvala Spojené státy k vzájemnému respektu v obchodních vztazích poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením 50% cla na veškeré zboží dovážené z EU. Brusel zároveň varoval, že je připraven hájit své zájmy, pokud dojde k eskalaci obchodního napětí.

24. května 2025 21:04

24. května 2025 20:30

Elon Musk

Největší destrukce značky v dějinách? Expert popsal, jak Musk zničil Teslu

Americký marketingový expert Scott Galloway označil zapojení Elona Muska do vládních škrtů ve službách administrativy Donalda Trumpa za „jeden z největších případů zničení značky v dějinách“. Na páteční epizodě populárního podcastu Pivot, který Galloway spolumoderuje, uvedl, že Musk odcizil jádro své zákaznické základny tím, že se politicky přiblížil lidem, kteří o elektromobily nemají zájem.

24. května 2025 19:21

plynovod Nord Stream 2

Odpojení Ruska od SWIFTu, zákaz plynovodů Nord Stream. EU plánuje velmi tvrdé sankce

Evropská unie připravuje další kolo sankcí namířených proti Rusku, jehož cílem je vyvinout větší tlak na Moskvu kvůli pokračující válce proti Ukrajině. Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Brusel mimo jiné odpojení více než 20 ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, snížení cenového stropu na ruskou ropu a zákaz plynovodů Nord Stream.

24. května 2025 18:05

Trump zablokoval sankce proti Rusku. Evropa ztrácí trpělivost a propadá se do zoufalství

Zatímco napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přetrvává a evropské státy zoufale hledají způsoby, jak přimět Moskvu k příměří, Spojené státy vedené Donaldem Trumpem odmítají zavést slíbené tvrdé sankce proti Kremlu. Tato situace vyvolává mezi evropskými lídry narůstající frustraci, kterou neutišil ani dvouhodinový telefonát Trumpa s Vladimirem Putinem, jenž k žádnému posunu směrem k míru nevedl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy