Výuka na dálku u handicapovaných závisí hlavně na rodině, upozornil pedagog

Vzdělávání handicapovaných dětí, které je třeba při učení speciálně podporovat, závisí v současnosti ještě více než u ostatních žáků na rodičích. Pokud se jim dostatečně nevěnují, výuka na dálku nemůže dobře fungovat. ČTK to řekl předseda pražské pobočky Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař. Podle něj by se děti měly do škol vrátit co nejdříve, aby bylo jejich vzdělávání plnohodnotné. Podle dřívějších informací se počítá s otevřením škol po polovině května.

Děti se speciálně vzdělávacími potřebami, mezi které patří žáci s různými postiženími a poruchami nebo i sociálně znevýhodnění, podle Pilaře často nemají intelektuální nebo sociální schopnosti na to, aby se mohly učit prostřednictvím internetu. Domnívá se proto, že domácího vzdělávání se takto účastní spíš jen menšina z nich.

Nejobtížnější podle Pilaře bude zřejmě zvládnutí výuky na dálku pro děti s mentálním postižením. "Ty děti potřebují názorný výklad a televize nebo počítač jim toho příliš nedá. Potřebují pomalounku postupně vést," vysvětlil. "Pokud tam teď nějak vůbec vzdělávání probíhá, tak asi nebude plnohodnotné," dodal.

Podle něj teď ještě víc než dříve nebo u jiných dětí vše záleží na rodičích. Někteří ráno dítě vzbudí, dají mu úkoly, asistují mu a komunikují se školou. Často jde podle něj hlavně o rodiny žáků s tělesným nebo smyslovým postižením, které mají snahu docílit toho, aby dítě něčeho dosáhlo. "Kdežto rodiny, které jsou na tom sociálně špatně, tak mám pocit, že když mají počítač, tak na hry, a vzdělávání moc neřeší," řekl.

Podle Pilaře by proto bylo dobře, aby se děti co nejdříve vrátily zase do lavic. Nesouhlasí s peticí, která ministra školství Roberta Plagu (ANO) vyzývá k zachování uzavřených škol do konce školního roku. Podle něj by se děti měly do škol vrátit třeba i s rouškami, aby slyšely výklad učitele a viděly názorné pomůcky. "I to je rozhodně větší přínos, než aby seděly a koukaly do počítače, jak jim paní učitelka posílá nějaké obrázky," míní.

V základních školách v Česku je podle statistik ministerstva školství kolem 133.000 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, což je zhruba 14 procent všech školáků. Do 478 základních škol se speciálními třídami chodí zhruba 27.340 dětí. Středních škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je 139 a mají 5480 žáků. Různě handicapované děti jsou ale díky inkluzi i v běžných školách.

Školy jsou kvůli šíření koronaviru uzavřené od 11. března do odvolání. Podle dosavadních informací by se mohly znovu otevřít v druhé polovině května. Záležet to bude hlavně na ministerstvu zdravotnictví.

Související

Při výběru bydlení začínají lidé zohledňovat i energetickou úspornost. Původní zpráva

Nový trend v bydlení nabírá na popularitě. Je ale třeba zvážit mnoho faktorů, upozorňují experti

Pasivní a energeticky úsporné domy se stávají stále populárnějšími, a to i přes vyšší počáteční investice. Banky jako Raiffeisenbank a ČSOB dle svých slov nabízejí řadu výhod, které motivují k investicím do udržitelných staveb, jež přinášejí dlouhodobé úspory, zlepšují komfort bydlení a přispívají k ochraně životního prostředí. 

Více souvisejících

Lidé Školství

Aktuálně se děje

před 31 minutami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

včera

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

včera

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

včera

Ruská reakce na rozhodnutí USA o raketách ATACMS: Putin mění přístup k jaderným zbraním

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil aktualizaci jaderné doktríny své země jen dva dny poté, co jeho americký protějšek Joe Biden dal Ukrajině povolení využívat americké zbraně dlouhého dosahu k útokům na ruském území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy