Školství

Související články:

Vláda Petra Fialy

Uprchlíci se asi budou hlásit k maturitě do 5. dubna, schválila vláda

Uprchlíci z Ukrajiny budou moct v České republice asi podat přihlášku na maturitní obory středních škol do 5. dubna. Prodloužil by se tak termín, který skončil 1. března. Do nematuritních oborů by se uprchlíci mohli hlásit do 8. dubna. Vyplývá to z návrhu zákona o zvláštních pravidlech ve školství kvůli ruské invazi na Ukrajinu, který dnes schválila vláda.
Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku

Zřejmě se kvůli uprchlíkům neobejdeme bez nových škol, míní radní Prahy

Pokud uprchlická vlna z Ukrajiny dosáhne předpokládaného počtu lidí, bude v Praze nutné vybudovat nové školské budovy. Na dotaz ČTK to dnes řekl radní města pro školství Vít Šimral (Piráti). V metropoli je podle něj nyní volná kapacita 10.000 míst, ale reálně je nižší. Radní dodal, že stát by měl Praze a krajům poskytnout peníze na budování dalších míst.
Ilustrační foto

Uprchlíci asi budou moct podat přihlášku do maturitních oborů do 5. dubna

Uprchlíci z Ukrajiny budou moct v ČR asi podat přihlášku na maturitní obory středních škol do 5. dubna. Ministerstvo školství tak pro ně chce prodloužit termín, který skončil už 1. března. Do nematuritních oborů by se uprchlíci mohli hlásit do 8. dubna. Vyplývá to z návrhu zákona o zvláštních pravidlech ve školství kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Materiál má ČTK k dispozici. Návrh ministerstva školství navazuje na opatření, která pro uprchlíky připravilo ministerstvo vnitra. Předlohu by ve středu měla projednat vláda.
Ilustrační foto

V Česku dnes začaly fungovat první ukrajinské třídy pro děti uprchlíků

V 1. slovanském gymnáziu v Praze 1 dnes začaly fungovat první ukrajinské třídy pro děti uprchlíků z Ukrajiny. Škola je jednou ze zhruba 20, které se dosud v Praze a Brně přihlásily do projektu Ukrajinské jednotřídky. Projekt připravilo ukrajinské velvyslanectví spolu s Nadačním fondem Děti Ukrajiny a emeritním rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou za podpory ministerstva školství.
Ilustrační foto

V Česku vznikne síť škol pro uprchlíky, učit je budou pedagogové z Ukrajiny

V Česku vznikne síť škol pro uprchlíky z Ukrajiny, kde budou učit pedagogové z Ukrajiny v jejich rodném jazyce. Projekt Ukrajinské jednotřídky připravilo Velvyslanectví Ukrajiny ve spolupráci s Nadačním fondem Děti Ukrajiny a emeritním rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou za podpory ministerstva školství v ČR.
Ředitelka Základní školy Kladská  na Praze 2 Kateřina Vávrová (s mikrofonem u úst, vedle s absolventkou školy herečkou a zpěvačkou Annou Slováčkovou) často ke svým žákům promlouvá a přibližuje jim národní histrorii. Otevřeně se  vymezuje proti totalitním režimům.

Žáci vnímají válku na Ukrajině velmi citlivě. Sami od sebe organizují sbírku na pomoc okupované zemi, říká ředitelka Vávrová

Ředitelka Základní školy Kladská na Praze 2 Kateřina Vávrová přiznává, že byla zaskočena, jakou empatii projevily i malé děti z prvního stupně, když se dozvěděly, že Ruská federace zahájila okupaci Ukrajiny, kde vypukla válka. Vůbec nepředpokládala, že právě probíhající konflikt tolik citlivě zasáhne jejich mysl i duši. O napjaté situaci si se všemi jejich žáky pravidelně povídají. „Malé děti spíše uklidňujeme a snažíme se, aby se z určitého traumatu vykreslily. Se staršími ale vedeme otevřené debaty, v nichž jasně říkáme, že Putinův režim je krutý, nedemokratický a v současné době nacházíme reminiscenci s 21. srpnem 1968. Odezva je silná, žáci sami od sebe uspořádali sbírku na podporu Ukrajiny a v úterý jsme měli modrožlutý den,“ říká pro EuroZprávy.cz Kateřina Vávrová.
Masarykova univerzita, ilustrační foto

Masarykova univerzita vypověděla smlouvy se čtyřmi ruskými univerzitami

Masarykova univerzita v Brně vypověděla smlouvy se čtyřmi ruskými univerzitami. Důvodem je invaze Ruska na Ukrajinu. V prohlášení zveřejněném na stránkách univerzity rektor Martin Bareš uvedl, že jde o přerušení spolupráce s institucemi, které nijak nepostihne studenty ani akademiky s ruským občanstvím v Česku.
Ilustrační foto

VŠ nabízí Ukrajincům pomoc například se zajištěním pobytu nebo s psychikou

Univerzita Karlova (UK) na pomoc Ukrajincům vyčlení lůžka na kolejích, zavede každodenní psychologickou poradnu a informační linku. Kvůli útoku Ruska na Ukrajinu chystá pro své studenty či pedagogy z konfliktem zasažených oblastí komplexní systém podpory. Podle dalšího vývoje chce ve spolupráci s humanitárními organizacemi připravit také finanční pomoc.
Ruská armáda

Vpád Ruska na Ukrajinu je agrese, která destabilizuje Evropu, zní z vysokých škol

Rektorky a rektoři vysokých škol v ČR dnes důrazně odsoudili útok Ruska na Ukrajinu. Současná rétorika ruského vedení podle České konference rektorů ČKR) připomíná slovník nacistů a jejich agresivní politiku vůči Československu v roce 1938. Rusko se tak vyřazuje ze společenství civilizovaných evropských států 21. století, uvedl v prohlášení za ČKR její předseda Martin Bareš.
Ilustrační foto

Nová mapa ukazuje míru vzdělávací neúspěšnosti napříč mikroregiony v Česku

Neúspěšnost žáků ve vzdělávání se týká řady mikroregionů napříč Českem, nejen Karlovarského a Ústeckého kraje. Vyšší neúspěšnost je třeba na území obcí s rozšířenou působností (ORP) na periferiích krajů. Vyplývá to z výsledků výzkumů organizace PAQ Research, které shrnuje nová on-line mapa vzdělávacího ne/úspěchu. Podle výzkumu mají na neúspěch žáků zásadní vliv především exekuce či špatná bytová situace rodin. Mapu dnes představili zástupci PAQ Research na on-line konferenci.
Ilustrační foto

Ve školách dnes probíhá poslední hromadné testování na covid

Dnes se ve školách koná poslední kolo plošného testování žáků a zaměstnanců na covid-19. Jedinci, kteří přijdou do školy například po nemoci až v dalších dnech v týdnu, se budou testovat ještě do pátku. Podle rozhodnutí vlády z minulého týdne skončí testování definitivně od soboty 19. února.

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Čína, Rusko a USA vydaly po setkání lídrů společné prohlášení o míru

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly po trojstranném setkání svých nejvyšších představitelů Si Ťin-pchinga, Vladimira Putina a Donalda Trumpa společné prohlášení o míru. Dokument byl zveřejněn po jednání lídrů a navazuje na dřívější zprávy ruských státních agentur o tom, že společné prohlášení vyjde do hodiny.

před 1 hodinou

Dánsko, Kodaň

Dánsko definitivně posvětilo novou dohodu s USA ohledně Grónska

Dánští zákonodárci ve čtvrtek posvětili novou bezpečnostní dohodu se Spojenými státy americkými, která se týká i Grónska. Informovala o tom americká stanice CNBC, podle které se teď očekává definitivní konec diplomatického napětí mezi oběma členskými státy NATO. 

před 2 hodinami

Olej

Ukrajina hlásí problém. Ovládá třetinu světového trhu s olejem, teď výrobci zastavují jeden závod za druhým

Největší ukrajinští výrobci slunečnicového oleje pozastavili během několika dnů provoz svých závodů, což vedlo k prudkému omezení produkce této klíčové zemědělské komodity. Společnost Kernel, které patří značky Ščedryj Dar a Čumak, oznámila přerušení výroby kvůli výpadkům elektrického proudu a válečným rizikům. Své závody rovněž odstavily firmy Korolivskyj Smak, Delta-Vilmar a Potoky, přičemž společnost Bunge vlastnící značku Oleina zastavila provoz po ruském úderu z 16. listopadu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Krymský most z výšky

Proč se Ukrajina tak dlouho snažila zničit Krymský most?

Ukrajinské ozbrojené síly uskutečnily sérii úspěšných útoků za použití dronů a s plnou podporou řízených střel, které zničily část silniční části Krymského mostu spojujícího anektovaný poloostrov s Ruskem. Při nedělních a pondělních útocích se nejprve zhroutil jeden z oblouků mostu a následně i s příslušným úsekem dálnice zřítil do moře. Tato akce představuje již čtvrtý útok na strategické dopravní spojení od zahájení plnohodnotné ruské invaze v roce 2022 a navazuje na předchozí operace včetně bombového útoku v roce 2022 či námořních úderů.

před 4 hodinami

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Jednání Trumpa s Putinem a Ťin-pchingem lídři označili za historické. Nešetřili chválou a úsměvy

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen společná trojstranná jednání. Jde o historicky vůbec první summit těchto tří mocností na nejvyšší úrovni, který se koná na okraj vrcholné schůzky Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Samotní státníci označili setkání hned v jeho úvodu za přelomové.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Polsko, ilustrační foto

Polsko: Ruská rozvědka chtěla zopakovat rok 1939. Plánovala útok, který chtěla svalit na Ukrajinu

Ruské zpravodajské služby údajně plánovaly na přelomu října a listopadu na polské hranici v blízkosti ruské exklávy Kaliningrad sabotážní operaci, kterou měly v úmyslu svalit na Ukrajinu. S odvoláním na anonymní zdroje blízké polským vojenským a bezpečnostním složkám to uvedl polský deník Rzeczpospolita. Tato tvrzení sice dosud nebyla nezávisle ověřena, avšak varování před připravovanou akcí obdržela Varšava od spojeneckých zpravodajských služeb. Polští bezpečnostní analytici rovněž sami identifikovali konkrétní znaky hrozby a disponovali informacemi o vybraných cílech.

před 8 hodinami

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Válka na Ukrajině stala hlavní příčinou úmrtí ruských mužů

Válka na Ukrajině se v roce 2025 stala hlavní příčinou úmrtí mužů ve věku od 18 do 39 let v téměř každém ruském regionu, jak ukázaly důvěrné záznamy ruského státního statistického úřadu Rosstat zveřejněné agenturou Bloomberg. Tyto údaje poskytují dosud nevídaný pohled na hluboké lidské ztráty a demografický dopad probíhajícího konfliktu.

včera

Trump dorazil do Číny na summit APEC

BBC: Putinova izolace končí. Účastí na čínském summitu se po pěti letech od začátku války vrátil na globální scénu

Nadcházející trojstranná schůzka mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem na summitu APEC v čínském Šen-čenu představuje pro Kreml významný diplomatický úspěch. Podle analýzy BBC se ruský prezident téměř pět let po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu vrací na globální scénu, kde opět zasedá u hlavního stolu po boku vůdců dvou největších mocností světa.

včera

Budova Nejvyššího správního soudu v Brně

Soud odhalil ze strany okrskových komisí na Žďársku řadu pochybení. Senátní volby se zopakují

Nejvyšší správní soud rozhodl o neplatnosti hlasování v senátních volbách ve volebním obvodu číslo 51 na Žďársku, přičemž celé hlasování se musí podle České televize zopakovat od prvního kola. Tento verdikt padl na základě stížnosti kandidáta Radka Černého za ODS, kterému v prvním kole chyběl jediný hlas k postupu do druhého kola, kde by se utkal o mandát.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

EU oficiálně představila návrh půjčky Ukrajině ve výši 45 miliard eur

Evropská komise v Bruselu oficiálně představila návrh nové půjčky ve výši až 45 miliard eur, která má Ukrajině v roce 2027 pokrýt dvě třetiny jejích finančních potřeb. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová přitom vyjádřila plnou důvěru v to, že tento program podpoří všech dvacet sedm členských států unie. Návrh má zajistit dlouhodobou stabilitu a předvídatelnost financování v příštím roce.

včera

Krymský most (rusky Крымский мост), nazývaný též Kerčský most (rusky Керченский мост).

Ukrajina ukázala Muskovi, že se bez něj obejde. Při útoku na Krymský most použila místo Starlinku vlastní systém

Ukrajinským ozbrojeným silám se podařilo provést úspěšný útok na Krymský most, při němž se zhroutila část silničního oblouku. Operace proběhla bez využití satelitního systému Starlink či jeho vojenské verze Starshield, protože ukrajinští vojenští specialisté vyvinuli vlastní domácí komunikační systém. Podle vyjádření příslušníka ukrajinských sil pro Kyiv Post byl tento krok promyšleným symbolickým gestem před nadcházejícím setkáním světových lídrů v Číně.

včera

EU chystá půjčku Ukrajině v hodnotě 45 miliard eur. Splácet ji bude Rusko

Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy