Žáci vnímají válku na Ukrajině velmi citlivě. Sami od sebe organizují sbírku na pomoc okupované zemi, říká ředitelka Vávrová

Ráno se v šatnách místo tradičního veselého ryku a štěbetání ozýval dětský pláč. I po tvářích jindy neposedných žáků tekly v pátek slzy. Kateřina Vávrová, ředitelka Základní školy Kladská na Praze 2, která se specializuje na výuku cizích jazyků, především němčiny, netušila, jak ruská invaze na Ukrajině zasáhne její svěřence, včetně nejmenších. „Původně jsme vůbec o válce nechtěli s žáky hovořit, ale když jsme viděli ustrašené děti a na druhém stupni rozčílené a bojovné téměř dospělé žáky, rozhodli jsme se, že vše probereme. Děti nynější situaci vnímají opravdu velmi citlivě.“ Vedení školy minulý pátek chystalo jen projev ke komunistickému převratu z 25. února 1948, aby si návštěvníci ústavu uvědomili, že před 74 lety země přišla o svobodu a demokracii. „V kontextu s válkou jsme doplnili, že ztrátu plurality právě zažívá Ukrajina,“ vzpomíná Držitelka ocenění Zlatá ředitelka z roku 2013.

Studenti bedlivě naslouchali vzpomínkám na srpen

Školním rozhlasem ale téma neskončilo, debata pak pokračovala i místo výuky. Pedagogové zvolili rozdílný přístup. „Na prvním stupni jsme děti uklidňovali, ze stresu se doslova vykreslily, malovaly ukrajinské války a psaly také vzkazy. Ve třídách se staršími žáky jsme ale mluvili otevřeně. Jasně jsme řekli, že Putinův režim je krutý a nedemokratický.“

Kateřina Vávrová studentům připomněla i 21. srpen 1968, kdy tehdejší Československo napadly armády Varšavské smlouvy, a to pod taktovkou bývalého Sovětského svazu. „Vzpomínala jsem před nimi na hrůzu tehdejšího rána, kdy jsme ve čtyři hodiny poslouchali rozhlas o začínající invazi. Rovněž jsem zmínila, jak se sovětští vojáci tehdy chovali a kterak jejich propaganda později vše překrucovala.“ Zvláště deváťáci jejím slovům bedlivě naslouchali. „Naše letošní poslední ročníky jsou enormně citlivé a hloubavé. Historie je neobyčejně zajímá.“

Učitelka s aprobací výtvarné výchovy a německého jazyka si ale dávala pozor, aby nerozpoutala napětí mezi ukrajinskými a ruskými žáky, kteří prestižní školu navštěvují. „Ještě předtím, než jsme obdrželi metodiku od pana ministra školství Petra Gazdíka, jak máme s dětmi nastalou situaci řešit, jsem okamžitě sepsala manuál, který pamatoval i na ukrajinské a ruské svěřence.“ Jasně v návodu zdůraznila, že jakákoli eskalace napětí mezi žáky je nepřijatelná. „Všichni kantoři zdůrazňovali, že řada Rusů s prezidentem Vladimirem Putinem nesouhlasí a mnozí pro své názory museli ze země uprchnout, a proto jsou i tady s námi. Důrazně jsme všem řekli, že jakékoli hádky, šikany či násilí nebudeme absolutně tolerovat.“

Vedení školy v návodu zmínilo i místa s kryty

Vávrová se netají tím, že do návodu napsala i místa, kde se nacházejí kryty. „Rusům totiž vůbec nevěřím a u nich počítám vždy s nejhorším. Proto je nutné myslet i na bezpečí žáků, za které v době výuky neseme plnou odpovědnost.“ Záhy do Základní školy Kladská na Praze 2, kterou navštěvovaly v minulosti takové osobnosti jako byli písničkář Jan Vodňanský, zpěvačka Jitka Molavcová, herci Jan Čenský i Vojtěch Kotek či operní pěvec Adam Plachetka, anebo herečka i zpěvačka Anna Slováčková, dorazily nejen pokyny z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ale také návod od Člověka v tísni, jak v komunikaci s žáky, jejichž národnosti konflikt zasáhl, komunikovat. „Pomoci se nám dostalo i od paní psycholožky Pavly Pickové, která působí v Pedagogicko-psychologické poradně pro Prahu 2. Z jejích návrhů jsme rovněž čerpali,“ pochvaluje si.

Šéfka Základní školy Kladská, která je Fakultní školou Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, je i po týdnu trvající válce zahlcena dotazy rodičů, zda mají dětem v televizi pouštět někdy až trýznivé záběry z Ukrajiny. „Maminkám a tatínkům malých potomků odpovídám, aby je u televize nedrželi a raději je uklidňovali a zdůrazňovali, že jsou v bezpečí. U starších doporučuji otevřenou rétoriku, nešetřila bych je. Jen ať vědí, jak nebezpečné je Rusko pod Putinem a čeho všeho je schopna jeho exekutiva.“

Expertka na školství rovněž doplňuje, že dbá, aby vycházející žáci měli dokonale nastudované dějiny dvacátého století, kterým se ne všude věnuje dostatečná pozornost. „U nás jsme na toto téma pečliví. Téměř dospělí žáci musejí vědět, jak nelidská byla tady padesátá léta. Zatajovat před mladou generací komunistická zvěrstva, včetně poprav a mučení odpůrců, by bylo velkou chybou. Zase bychom něco skrývali, a to už přece nechceme,“ tvrdí odhodlaně.

Děti vyjádřily solidaritu modrožlutým oblečením

Žáci s okupovanou  Ukrajinou neztrácejí soucit ani po týdnu. Jejich empatie paní ředitelku doslova dojala. „Nevěřila jsem vlastním očím, když jsem otevřela e-mail, v němž mně děti psaly, že chtějí zorganizovat sbírku pro Ukrajinu a žádaly mě o pomoc se zařizováním kolem projektu. Velmi ráda jsem se jejich přání ujala.“ Vávrová se obrátila na Červený kříž, se kterým se jí podařilo dojednat páteční odvoz věcí. „Sehnali jsme ukrajinského pana řidiče, který vše potřebné doveze na správné místo.“

Do té doby malí i velcí ve svém úsilí pomoci svým stejně starým dětem na Ukrajině nepoleví. „Nejmenší vytvářejí dárečky, starší shromažďují zdravotnické potřeby, někteří obětují i své kapesné od rodičů.“

Solidaritu projevila škola i v úterý, kdy vyhlásila Den pro Ukrajinu. „Proto jsme se všichni oblékli do modrožlutých barev symbolizující ukrajinskou vlajku a snažili jsme se trpícím poslat energii. Bylo krásné pozorovat děti, jak jsou jednotné a zapálené. Jsem ráda, že s nastupující generací není vše zlé, jak se občas tvrdí. I děti mohou dospělým ukázat, že svět je v jejich podání lepší,“ uzavírá hrdě pro EuroZprávy.cz ředitelka Základní školy Kladská Kateřina Vávrová.