Univerzita Karlova (UK) na pomoc Ukrajincům vyčlení lůžka na kolejích, zavede každodenní psychologickou poradnu a informační linku. Kvůli útoku Ruska na Ukrajinu chystá pro své studenty či pedagogy z konfliktem zasažených oblastí komplexní systém podpory. Podle dalšího vývoje chce ve spolupráci s humanitárními organizacemi připravit také finanční pomoc.
ČTK o tom informoval mluvčí univerzity Václav Hájek. Rektor Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) Vojtěch Petráček dnes vyzval ukrajinské studenty a zaměstnance, aby se neváhali o podporu přihlásit. Pomoc jim nabízí i další pražské vysoké školy.
Zástupci vysokých škol ve čtvrtek důrazně odsoudili útok Ruska na Ukrajinu. Česká konference rektorů i vedení Rady vysokých škol zároveň uvedly, že vysoké školy se budou snažit Ukrajince co nejlépe podpořit.
"Aktuálně vedení univerzity intenzivně koordinuje celou záležitost se zástupci jednotlivých fakult," uvedl dnes mluvčí UK. V nejbližších hodinách a dnech podle něj univerzita spustí telefonickou psychologickou poradnu a informační linku. Obojí bude fungovat v češtině, ukrajinštině, ruštině a angličtině, sdělil.
Dále podle Hájka škola vyčlení minimálně 150 lůžek ve svých ubytovacích zařízeních tak, aby se tam mohli případně ubytovat studenti a zaměstnanci i s rodinami z oblastí dotčených konfliktem. "Připravuje se komplexní systém podpory Ukrajinců spjatých s UK a podle dalšího vývoje situace i finanční pomoc prostřednictvím Nadačního fondu UK," dodal mluvčí. V případě uprchlické krize je podle něj škola ochotná nabídnout část svých kapacit státním orgánům.
ČVUT počítá podle rektora Petráčka s tím, že může pomoct studentům a zaměstnancům z Ukrajiny v hmotné nouzi, ale i s úředními otázkami pobytu, pozváním univerzitních kolegů a zajištěním jejich pobytu v ČR. Rektor Ukrajince na ČVUT vyzval, aby se sami přihlásili o podporu. Škola podle něj v nejbližších hodinách uvolní peníze na to, co bude třeba.
Mimořádné stipendium mohou získat ukrajinští studenti v tíživé finanční situaci na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, řekl její mluvčí Michal Janovský. Pomoc má podle něj směřovat hlavně ke studentům, kterým rodiče z Ukrajiny na pobyt v Česku dosud posílali peníze. Využít mohou rovněž psychologické a sociálně právní poradny.
Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) zahájila veřejnou sbírku ČZU pro Ukrajinu. Dary chce dát na pomoc studentům i zaměstnancům školy a na Ukrajinu poslat například potraviny, vodu či oblečení. Pro případné válečné uprchlíky může škola poskytnout desítky lůžek na kolejích a v nejbližších dnech uvolnit další stovky míst, řekla mluvčí Karla Mráčková.
Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) pomůže ukrajinským studentům podle složitosti jejich osobní situace například formou úhrady nákladů na ubytování na kolejích, stipendií nebo odpuštěním školného v cizojazyčných studijních programech, uvedla mluvčí Martina Mlynářová. Může jim také usnadnit přerušení studia, dodala.
VŠ zatím nemají informace o počtech mobilizovaných ukrajinských studentů
Vysoké školy v Praze zatím nemají informace o tom, kolik ukrajinských studentů se kvůli všeobecné mobilizaci na Ukrajině bude vracet do své vlasti. Školy plánují oslovit ukrajinské studenty s žádostí, aby jim informaci o povolání do armády předali. Zvýšený zájem o přerušení studia či jinou pomoc zatím univerzity nezaznamenaly. Vyplývá to z odpovědí mluvčích vysokých škol, které oslovila ČTK.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli ruské invazi na Ukrajinu ve čtvrtek večer nařídil všeobecnou mobilizaci. Po dobu válečného stavu, který nyní v zemi platí, nesmějí Ukrajinu opustit muži ve věku od 18 do 60 let. Na vysokých školách v Česku studuje podle statistik ministerstva školství 4419 Ukrajinek a Ukrajinců.
"Zatím nemáme informace, kolik z našich cca 450 ukrajinských studentů se bude chtít vrátit domů, dosud nikdo z nich o přerušení studia či jinou pomoc nepožádal," uvedla dnes mluvčí Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) Ilona Chalupská. Škola je podle ní ale připravena pomoct zájemcům s vyřizováním formalit i finančně. "Každý z ukrajinských studentů, ale i zaměstnanců může napsat svůj požadavek na e-mail ukrajina@cvut.cz, kde se mu dostane rady i pomoci," řekla.
Žádné informace o návratu studentů na Ukrajinu nemají zatím ani mluvčí Univerzity Karlovy (UK), Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) nebo České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). "Plánujeme oslovit ukrajinské studenty s žádostí o sdělení informace o jejich návratu do vlasti přes studijní oddělení nebo přes kontaktní centrum, které jsme v souvislosti s událostmi na Ukrajině zřídili za účelem nabídky pomoci," řekla mluvčí ČZU Karla Mráčková. Podobně se vyjádřili i zástupci UK a VŠCHT.
ČZU podle Mráčkové rovněž rozeslala ukrajinským studentům e-mail, ve kterém je vedení školy ujistilo, že v případě jejich nutného návratu budou moct dokončit studium později bez ohledu na to, jak dlouho nebudou moct kvůli válce na Ukrajině studovat. "Přerušení studia nebude nutné, pokud si o něho sami nezažádají. Případné poplatky za delší studium jim budou prominuty," dodala.
Mluvčí VŠCHT doplnil, že od některých studentů z Ukrajiny již přišly informace, že povolávací rozkaz do armády ve své vlasti obdrželi. Kolik jich bude muset odjet, ale nevěděl. VŠCHT eviduje nyní ve svých studijních programech 82 Ukrajinců.
Přibližně 500 studujících z Ukrajiny je na Vysoké škole ekonomické (VŠE). Ani její mluvčí Martina Mlynářová ovšem dnes o počtu studentů, kteří uvažují o návratu nebo se musí vrátit na Ukrajinu, zatím žádné informace neměla. "Předpokládáme, že se to ukáže v příštích dnech a týdnech," řekla. Podle ní to na VŠE bude možné sledovat pouze podle žádostí o přerušení studia, které si ale studenti mohou podat i zpětně a přitom zůstat v ČR, dodala.
Související
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
před 34 minutami
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
před 57 minutami
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
před 1 hodinou
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 2 hodinami
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 3 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 4 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 4 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 5 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 6 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 6 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 7 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 8 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 9 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 10 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 10 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 11 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
včera
Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo dosáhla historického vítězství v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, když získala bezmála čtyřicet čtyři procent hlasů. Výsledek vyvolal vlnu obav mezi tradičními evropskými politiky, kteří hovoří o vážném momentu pro celou Evropu. Přestože strana těsně nedosáhla na absolutní většinu v zemském sněmu, upevnila svou pozici nejsilnějšího politického subjektu v tomto regionu. Křesťanskodemokratická unie naopak zaznamenala výrazné ztráty a přišla o více než polovinu své dosavadní podpory.
Zdroj: Libor Novák