Ministerstvo školství se v souvislosti se situací na Ukrajině zabývá mimo jiné přípravou škol na děti uprchlíků a otázkou zajištění nezletilých bez doprovodu. Kvůli situaci na Ukrajině už aktivovalo svůj krizový štáb. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Školní docházka je podle ní povinná pro děti, které jsou v Česku trvale, přechodně déle než 90 dnů nebo žádají o mezinárodní ochranu. Cizinci s oprávněným pobytem v ČR mají také právo na vzdělávání na středních školách. Co se týče vysokoškolských studentů z Ukrajiny, ministerstvo na jejich podporu připravuje dotační program.
Rusko minulý týden ve čtvrtek zaútočilo na Ukrajinu. V důsledku toho ji podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky opustilo už přes 500.000 lidí. Česká vláda počítá zatím se zajištěním pomoci pro 5000 lidí.
Ministerstvo školství má podle Lednové tak jako jiné ústřední správní úřady krizový štáb, který má mimořádnou situaci řešit. "Krizový štáb ministerstva byl už aktivován, jeho členy jsou náměstci ministra, popřípadě další přizvané osoby z jednotlivých sekcí. V současné době se řeší například zajištění nezletilých dětí bez doprovodu, zajišťování kapacit ve školách a školských zařízeních, příprava dětí na povinnou školní docházku, repatriace českých učitelů a dětí a tak dále," řekla.
"Pokud by měla do ČR migrovat větší skupina žáků ve věku povinné školní docházky, byli by zařazeni do škol podle místa pobytu," uvedla. Školy by pak pomoc s integrací těchto děti mohly hledat například na webu Národního pedagogického institutu (NPI), kde jsou mimo jiné informace o tlumočnících či takzvaných adaptačních koordinátorech nebo seznam psychologů, kteří se v krajích věnují péči o děti cizinců. "NPI nabízí také systémové vzdělávání učitelů pro práci s žáky cizinci," podotkla mluvčí. Připomněla, že od loňského září funguje ve školách nový systém jazykové přípravy žáků cizinců. Rozsah kurzu češtiny pro cizince je 100 až 200 hodin podle úrovně znalostí po dobu maximálně deseti měsíců.
Právo na vzdělávání na středních školách mají v Česku Ukrajinci s povolením pobytu nebo ti, kteří si o něj požádají, řekla Lednová. "Do prvních ročníků středních škol mohou být žáci přijímání pouze na základě absolvování přijímacího řízení, nicméně školský zákon umožňuje žáky přijmout i do vyššího ročníku. O přijetí rozhoduje ředitel střední školy, podmínkou je volná kapacita daného oboru vzdělání," vysvětlila. V případě potřeby podle ní může zřizovatel školy povolit výjimku ze stanoveného nejvyššího počtu žáků, a to do počtu navýšení o čtyři žáky.
Co se týče vysokoškoláků, ministerstvo podle Lednové podporuje ukrajinské studenty dlouhodobě stipendii vlády ČR. Aktuálně je vládních stipendistů z Ukrajiny 40. "Kromě toho je MŠMT s vysokými školami v kontaktu, připravuje dotační program na podporu studentů z Ukrajiny a pomáhá vysokým školám s koordinací některých aktivit," doplnila. Jednolivé vysoké školy pak podle ní nabízí pomoc i sami, podrobnosti zveřejňují na svých webech.
Související
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
před 51 minutami
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
před 1 hodinou
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
před 1 hodinou
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 2 hodinami
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 3 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 4 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 5 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 5 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 6 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 7 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 7 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 8 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 9 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 10 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 10 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 12 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
včera
Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo dosáhla historického vítězství v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, když získala bezmála čtyřicet čtyři procent hlasů. Výsledek vyvolal vlnu obav mezi tradičními evropskými politiky, kteří hovoří o vážném momentu pro celou Evropu. Přestože strana těsně nedosáhla na absolutní většinu v zemském sněmu, upevnila svou pozici nejsilnějšího politického subjektu v tomto regionu. Křesťanskodemokratická unie naopak zaznamenala výrazné ztráty a přišla o více než polovinu své dosavadní podpory.
Zdroj: Libor Novák