Sněmovna schválila dvě procenta HDP na obranu a mzdu ve výši 130 procent průměru pro učitele

Návrh zákona odolal snaze opozičního hnutí SPD o zamítnutí a zamíří k projednání do Senátu.

Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Návrh zákona by měl nabýt účinnosti od července a vztahoval by se již na státní rozpočet příštího roku. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany mohly podle důvodové zprávy vzrůst v roce 2024 příjmy asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu navrhnout, aby dosavadní cíl dvou procent HDP pro zbrojní výdaje nebyl stropem, ale minimálním prahem, z něhož by rozpočty jednotlivých zemí měly vycházet.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že závazek je důležitý pro budování vlastní obrany. "Vybírání mírové dividendy", jak uvedla, skončilo loni v únoru po ruské vojenské invazi na Ukrajinu. "Modernizaci našim vojákům dlužíme," poznamenala ministryně. Všechny předchozí vlády, když bylo nutné hledat úspory, braly nejprve armádě, poznamenala.

Ministryně vyzdvihla, že se předpis podařilo schválit před summitem ve Vilniusu. "Že pan prezident a jeho tým budou moci na summitu říct, že ČR udělala další krok k tomu, abychom plnili dvě procenta HDP již v příštím roce," řekla. Ocenila také postoj ANO. "Na obraně a bezpečnosti by se neměla dělat politika, měla by tam fungovat nějaká zásadní shoda, alespoň mezi těmi demokratickými stranami, které mají nějaký podobný pohled na geopolitickou situaci," řekla novinářům.

Do celkových obranných výdajů by se mohly podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje by ale musely splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO. Návrh zákona předpokládá, že ostatní resorty budou své plány obranných výdajů tři roky dopředu oznamovat ministerstvu obrany, které je zahrne do obranného rozpočtu. Sněmovna zamítla pozměňovací návrh Pavla Růžičky (ANO), aby rozhodovala vláda, pokud by ministerstvo obrany požadavek jiného ministerstva odmítlo.

Učitelé budou mít zákonem zaručenou mzdu ve výši 130 procent průměru

Mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství mají mít od příštího roku podle Sněmovny zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda. Dolní parlamentní komora dnes schválila sporné zúžení garance mezd podle návrhu skupiny koaličních poslanců, který kritizovali hlavně zástupci opozice nebo školské odbory. Podle nich to bude demotivovat asistenty pedagogů nebo speciální pedagogy. Novelu učitelského a školského zákona nyní dostane k projednání Senát.

Učitelé včetně vedoucích pracovníků loni v průměru dostávali podle informací ministerstva školství hrubou měsíční odměnu ve výši 48.204 korun. Plat jim tak meziročně vzrostl o 0,8 procenta. Od nástupu vlády Andreje Babiše (ANO) v roce 2017 se pedagogům mzda v průměru zvedla o 52,8 procenta. Do dat nebyli započteni vysokoškolští pedagogové.

Novela také zavádí pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Vysokoškoláci budou moci učit podle předlohu po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách jako kvalifikovaní pedagogové i bez učitelského vzdělání.

Celková výše peněz na platy učitelů bude podle schválené koaliční úpravy činit od příštího roku "v měsíčním průměru na jeden úvazek učitele nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství". Původní vládní návrh předpokládal stanovování objemu peněz na platy pedagogických pracovníků na nejméně 1,404násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok.

Sněmovna schválila jednodušší úřední podmínky pro dovoz i vývoz výbušnin

Úřední podmínky pro dovoz a vývoz výbušnin pravděpodobně budou jednodušší. Ke schválení žádostí Českým báňským úřadem nebudou nutná stanoviska ministerstev nebo zpravodajských služeb, pokud nebudou mít námitky. Postačil by jejich takzvaný tichý souhlas. Počítá s tím novela o hornické činnosti, kterou dnes schválila Sněmovna ve vládní podobě bez úprav. Novelu nyní dostane k projednání Senát.

K vývozu i dovozu výbušnin se nyní vyjadřují ministerstva zahraničí i vnitra, což je podle vlády nadbytečné. Všechny žádosti o povolení dostávají navíc zpravodajské služby. Nově se má ministerstvo zahraničí zabývat pouze vývozem a ministerstvo vnitra dovozem a tranzitem výbušnin. "Většinu transakcí s výbušninami lze považovat za nerizikové, nicméně obě ministerstva vydávají a odesílají poměrně velký počet stanovisek. Zavedení tichého souhlasu by znamenalo významné odstranění administrativní zátěže," uvedla vláda ve zdůvodnění předlohy.

Novela také prováže informační systémy celních úřadů a Českého báňského úřadu. Odstraní se tak povinnost podnikatelů oznamovat některé shodné údaje oběma institucím.

Poslanci souhlasí s ochranou oznamovatelů protiprávního jednání

Oznamovatelé protiprávního jednání zřejmě budou chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Návrh zákona vycházející z evropské směrnice dnes schválila Sněmovna. Vládní předlohu vztáhla i na závažné přestupky, nebude se tedy týkat jen trestných činů. Naopak poslanecké návrhy, podle nichž by se ochrana týkala také anonymních oznamovatelů, dolní komora odmítla. Návrh zákona nyní zamíří k posouzení senátorům.

O rozsah předlohy, zejména o ochranu anonymů, vedli poslanci spor bez ohledu na stranickou příslušnost. Zatímco zastánci jejich zahrnutí tvrdili, že zákon nebude funkční, odpůrci mluvili i o "udavačství" a o "bonzáctví".

Začlenění evropské směrnice o ochraně oznamovatelů do českého právního řádu nabralo zpoždění. Evropská komise už kvůli tomu podala na Česko žalobu Soudnímu dvoru EU se žádostí o vyměření pokuty.

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat, byť zakotvení ochrany oznamovatelů vychází z evropské směrnice z října 2019. Lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci.