Sněmovní výbor podpořil změny ve vysílání vojáků

Navrhovanou širší pravomoc vlády k rozhodování o vyslání českých vojáků do zahraničí, například k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení, dnes podpořil sněmovní branný výbor. Pro ústavní novelu ale hlasovali jen poslanci koaličních stran. Členové z řad opozičního hnutí ANO se hlasování zdrželi. Proti byl poslanec SPD Radovan Vích, který neprosadil přerušení diskuse. 

Určité posílení pravomocí vlády na úkor Parlamentu by podle zdůvodnění novely umožnilo státu v případě potřeby lépe reagovat na krizové situace, které mohou kvůli zásadní změně bezpečnostního prostředí ve světě v posledních několika letech nastat velice nečekaně.

Ve Sněmovně je pro schválení změny ústavy potřeba nejméně třípětinová většina, tedy aspoň 120 hlasů. Vládní koalice jich má 108 a potřebuje podporu aspoň části opozice. Předlohou se bude před dalším projednáváním na plénu zabývat ještě garanční ústavně-právní výbor a ústavní komise.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) připomněla, že v minulém volebním období měl její obdobný, ještě širší návrh podporu tehdy vládních poslanců ANO a vlády předsedy hnutí Andreje Babiše. Černochová tehdy byla opoziční poslankyní a vedla branný výbor. Babiš byl stejně jako řada dalších další poslanců ANO pod její novelou podepsaný. Sněmovna tehdy projednávání novely do voleb nedokončila. "Bezpečnostní situace není lepší, je horší," poznamenala Černochová.

Její předchůdce na ministerstvu obrany, nynější předseda výboru Lubomír Metnar (ANO) uvedl, že z věcného hlediska je zpružnění reakce státu potřebné. Otazníky podle něho ale vyvolává právní hledisko. Poslanec ANO Pavel Růžička (ANO) zpochybnil apolitičnost armády, jak podle něho existovala v minulém volebním období. "Opravdu neděláme politiku," reagoval náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle něho žádný stát, který zná, nemá tak omezující podmínky pro vysílání vojáků do ciziny jako Česko. Je potřebná nejen rychlost, ale také utajení, zdůraznil.

Nyní může kabinet vyslat české vojáky do zahraničí bez parlamentního souhlasu nejvýše na 60 dnů v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích. Předloha k výčtu přidává ochranu života a zdraví a ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti Česka.

"Jedná se zejména o případy záchrany občanů ČR v zahraničí, poskytování pomoci uprchlíkům, zajišťování ochrany života a zdraví osob ohrožených nelegální migrací či poskytování zdravotnické pomoci obyvatelstvu například v případě epidemií a pandemií," stojí v důvodové zprávě. Předloha by vládě i v těchto případech umožnila rozhodnout až o 60denním pobytu cizích vojáků v Česku.

Předloha upravuje také schvalování průjezdů a přeletů cizích ozbrojených sil přes české území. Nynější znění ústavy předpokládá, že kabinet by měl rozhodovat o každém jednotlivém případu. V praxi je takový postup skoro nemožný, vyplývá ze zdůvodnění. Novela ústavy odráží nynější stav, kdy vláda o průjezdech a přeletech rozhoduje každoročně jen obecně. Konkrétní případy pak povoluje ministerstvo obrany.

Ústavní novelu ve výboru podpořilo všech devět přítomných vládních poslanců. Hlasování se zdrželi dva přítomní poslanci ANO, Metnar nehlasoval.

Související

Více souvisejících

Armáda České Republiky Poslanecká sněmovna Vláda ČR

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejisté přišli o trénink před Švédskými hokejovými hrami. Kvůli díře v ledu

Nepříjemný a zároveň nečekaný začátek přípravy na závěrečný turnaj před blížícím se mistrovstvím světa, tedy na Švédské hokejové hry, zažili čeští hokejisté. Nejprve v tréninkové hale Caratana Arena ve švédském Ängelholmu hledali někoho, aby v hale rozsvítil. Když se nakonec rozsvítit povedlo, byla odhalena díra v ledu. Nakonec byl tento původně naplánovaný trénink zrušen, aby mohl být nahrazen čtvrtečním ranním.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

WHO pátrá po původu hantaviru. Objevila pacienta nula

Představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) vnesli více světla do probíhajícího vyšetřování nákazy na palubě výletní lodi MV Hondius. Šéf organizace podrobně zrekapituloval dosud známé a potvrzené případy, které odstartovaly mezinárodní zdravotní pohotovost. Celý řetězec tragických událostí začal u muže, u něhož se první příznaky objevily již 6. dubna a který nemoci podlehl o pět dní později.

včera

Letadla, ilustrační foto

Hantavirem se zřejmě nakazila i letuška. Na palubě letadla bylo téměř 400 lidí

Letecká společnost KLM potvrdila, že na palubě letu z jihoafrického Johannesburgu do Amsterdamu, kterým měla cestovat žena nakažená hantavirem, se nacházelo celkem 388 osob. Incident se odehrál 25. dubna a vyvolal rozsáhlá preventivní opatření ze strany nizozemských zdravotnických úřadů. Mezi lidmi na palubě bylo kromě cestujících také čtrnáct členů posádky.

včera

Prezident Trump Prohlédněte si galerii

NBC: Trump musel zastavit operaci Projekt Svoboda kvůli Saúdům. Zablokovali Američanům vzdušný prostor

Americký prezident Donald Trump musel nečekaně zastavit operaci „Projekt Svoboda“, jejímž cílem bylo prolomit íránskou blokádu v Hormuzském průlivu a zajistit bezpečný průjezd lodí. K tomuto náhlému obratu došlo pouhých 36 hodin po spuštění akce poté, co klíčový spojenec v Perském zálivu – Saúdská Arábie – zablokoval americké armádě přístup ke svým základnám a vzdušnému prostoru.

včera

včera

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

včera

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

včera

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

včera

včera

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

včera

včera

včera

Dobré zprávy z Českého Švýcarska. Stupeň požárního poplachu se snížil

Další dobré zprávy přišly z Českého Švýcarska, kde hasiči od víkendu bojují s rozsáhlým lesním požárem. Podle nejnovějších informací se snížil stupeň požárního poplachu. Okolnostmi požáru se zabývá policie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy