Co se od roku 1989 změnilo? Veřejnost to vidí takto

STEM se v listopadovém průzkumu dlouholeté série TRENDY zaměřil rovněž na některé otázky spojené s vývojem naší společnosti po roce 1989. V listopadových demonstracích roku 1989 občané volali po návratu demokratických principů do života naší společnosti. Po čtvrtstoletí není v českém veřejném mínění jasno, jak jsme v tomto bodě „uspěli". Jen mírně nadpoloviční většina občanů si myslí, že se u nás skutečně podařilo základy demokracie vybudovat. Téměř srovnatelný podíl lidí však zastává opačné stanovisko a o reálném naplňování demokratických principů pochybuje.

Z unikátní časové řady STEM od roku 1993 je patrné, že do roku 2006 průzkumy STEM zaznamenávaly poměrně stabilně názor zhruba třípětinové většiny občanů, že základy demokracie se vybudovat podařilo. Od roku 2010 do roku 2012 můžeme sledovat pokles podílu pozitivních názorů a narůstající rozčarování z aktuální situace ve společnosti. V loňském a letošním roce se již podíl optimistických názorů na stav demokracie u nás zvyšoval, přesto je stále nižší než v devadesátých letech a prvních letech nového tisíciletí. 

Kvalita politiků

V hodnocení odborných kvalit politiků je již názor veřejnosti jednoznačnější, třípětinová většina občanů se domnívá, že současní političtí představitelé jsou větší odborníci než představitelé režimu před rokem 1989.

Prostřednictvím více než dvacetileté časové řady STEM můžeme sledovat postupné oslabování původně tříčtvrtinového většinového názoru, že politici režimu po roce 1989 jsou na vyšší odborné úrovni než politici minulého režimu. Nejkritičtější byla veřejnost v roce 2010, kdy si jen mírně nadpoloviční většina občanů myslela, že z hlediska odborných schopností jsou na tom současné politické elity lépe než jejich komunističtí předchůdci. Hodnocení aktuální politické reprezentace je poněkud lepší než před čtyřmi lety, hodnot z první poloviny devadesátých let ale nedosahuje.

V hodnocení demokratických základů našeho systému a odborné úrovně politických elit jsou pozitivnější občané s vysokoškolským vzděláním, stoupenci ODS a TOP 09 a pravicově orientovaní lidé. Negativní postoje jsou častější mezi lidmi staršími 60 let, sympatizanty KSČM a levicově zaměřenými občany.

Do sféry změn v ekonomické oblasti po roce 1989 patří restituce a kupónová privatizace. Při zpětném hodnocení restitucí tříčtvrtinová většina občanů považuje za správné, že byl majetek vrácen původním vlastníkům nebo jejich dědicům. Tento názor byl většinový i v předchozích letech, v průzkumu z roku 2004 bylo však jeho zastoupení nejnižší (62 %).

Kuponová privatizace

Hodnocení kupónové privatizace se z původně rozporného v roce 1997 brzy proměnilo v poměrně jasně negativní (v roce 2001 pouze zhruba čtvrtina občanů a v následujících letech zhruba třetina lidí považovala kupónovou privatizaci za správný krok). Po téměř desetileté pauze STEM položil dotázaným občanům tuto otázku znovu a ukazuje se, že více než čtyřpětinová většina veřejnosti dnes kupónovou privatizaci za správnou nepovažuje.

V názorech na restituce a kupónovou privatizaci se sociodemografické skupiny obyvatel příliš neliší. Projevují se však podle očekávání rozdíly podle politického zaměření respondentů. S restitucemi sice souhlasí většina sympatizantů všech parlamentních politických stran, ovšem mezi příznivci KSČM je míra souhlasu jasně nejnižší. Kritika kupónové privatizace je sice rovněž většinovým názorem v různých politických táborech, ale stoupenci ODS výrazně častěji než ostatní souhlasí s tím, že šlo o správný krok.