Spory o výživné? Nešťastník Kmoníček, likvidace rodičů, a Babiš má prý pravdu. Europoslanec nám řekl víc

Debaty o výživném hýbou politickými kruhy od chvíle, kdy vláda navrhla, zavedení zálohového výživného, v rámci kterého by měl stát otcům matkám samoživitelkám posílal alimenty na účet.

Zlepšení situace nepřispělo ani rozhodnutí Ústavního soudu, který odmítl stížnost šéfa zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynka Kmoníčka. Ten se neúspěšně domáhal snížení výživného, které platí na dvě děti. Po přesunu z postu velvyslance v Austrálii na Pražský hrad si Kmoníček stěžuje, že mu klesly příjmy a podle žaloby tak není nadále schopen stanovené výživné platit.

Podle Zdechovského je exšéf zahraničního odboru jedním z "nešťastníků, kteří musí platit svým dětem výživné ve výši několika desítek tisíc. Můžeme si o něm myslet cokoli, ale 30 000 výživné je opravdu příliš. Pokud mu výše příjmů opravdu poklesla, nevidím žádný problém s vyhověním jeho žádosti. Výše alimentů by mu měla být snížena úměrně výši jeho platu. I tak bude hodně nadprůměrná," domnívá se europoslanec.

Některé rodiny se ale musí spokojit s výživným ve výši několika stokorun. To je sice podle zdechovského směšné, ale zároveň asi nemá příliš smysl, když se jejich výše rovná částce přesahující jeden průměrný měsíční plat.

"Ano, i takové případy se občas stávají. Některé děti pobírají výživné pohybující se v řádu desítek tisíc korun a s klasikem mohou zvolat ono proslulé: Kdo z vás to má?" tvrdí europoslanec.

Výživné musí mít pozitivní funkci

Zdechovský podotýká, že ačkoliv měl Kmoníčkovi po odchodu z funkce velvyslance v Austrálii výrazně poklesnout příjem, Ústavní soud řekl, že nynější výše výživného je v pořádku. Věc ale podle europoslanec v pořádku není a být nemůže, protože se vzdal vyšších funkcí dobrovolně. Kmoníček ale platil a chce platit alimenty, proč tedy musí platit výživné ve stejné výši, když už prakticky nemá z čeho?

"Kmoníček se alespoň mohl obrátit na Ústavní soud, ale najde se spousta otců, kterým byly vyměřeny neúměrně vysoké alimenty a bohužel se nikde ozvat nemohou. Nemají totiž prostředky na žádné opravné řízení. Zkuste se zeptat otců na jejich názor na výši jejich alimentů. Věřte tomu, že se přihlásí spousta takových, kterým výše přijde nepřiměřená. Samozřejmě nevíme, kolik z nich si stěžuje oprávněně, ale nějací určitě ano," uvádí Zdechovský.

Dodává, že je třeba mít na paměti, že výživné má mít především pozitivní funkci, tedy finančně zabezpečovat potřeby dětí. "Nemělo by zároveň děti příliš rozmazlovat a co je nejdůležitější, rozhodně by nemělo sloužit k finančnímu ruinování jednoho z rodičů. Kdy vezme tuto skutečnost v potaz i Ústavní soud?" táže se europoslanec.

Zálohové výživné

Pro případy, kdy jeden z rodičů neplatí na své dítě výživné, chystá vláda zavedení zálohového výživného, v rámci kterého by měl stát otcům matkám samoživitelkám posílal alimenty na účet. Ty bude následně sám vymáhat po neplatičích. To se ale nelíbí ministru financí Andreji Babišovi.

Náklady státu se odhadují na miliardu korun ročně a ministr financí Andrej Babiš se k tomuto návrhu staví odměřeně. Prosadit návrh v koalici podle České televize nebude lehké a Babiš s plánem nesouhlasí. "To bychom potom museli řešit i nezaplacené faktury podnikatelům, potom se rozpočtově totálně zhroutíme," řekl Babiš před nedávnem televizi.

Podobný systém se nelíbí ani Zdechovskému a dává Babišovi za pravdu. "Podle mě je to nesmysl. Stát namísto zálohování a vymáhání částek jako banka by měl spíše tlačit na to, aby soudy rychleji o těchto záležitostech rozhodovali," řekl serveru EuroZprávy.cz.

Současná praxe, kdy se dostane věc neplacení výživného k některým soudům za několik měsíců, je podle něj nesmyslná. "Už před několika měsíci jsme upozornil na to, že placení záloh a následné vymáhání je nejen ekonomicky nákladné a výsledek velmi sporný. Jsem zásadně proti," dodal.