Čtvrtina britských džihádistů jsou vysokoškoláci, varuje expert. IS láká i duševně postižené

Rafiq se na začátku svého projevu ohradil vůči zaměňování termínu islám a islamismus. „Islám je víra, která má mnoho interpretací, ale islamismus je jen jednou z těchto interpretací. Dle této interpretace je cílem založit chalífát a šířit jednu verzi šaríi; a to takovým způsobem, aby se rozšířila po celém světě, i kdyby to znamenalo ji lidem vnutit. O to usiluje každá islamistická organizace a vždy to nakonec skončí bojem," vysvětluje Rafiq.

Dále také vyjádřil svůj nesouhlas s termínem „islamofobie". „Sám jsem muslim, je to moje volba a je to ideologie dvou miliard lidí na světě. Každá ideologie by měla být kritizována, ale nemůžu změnit barvu své kůže," řekl. Zároveň upozornil, že právě tento termín používají islamisté, aby získali lidi na svou stranu.

Rafiq se také ohradil vůči plánu amerického prezidenta Obamy. Tento plán totiž počítá s použitím lidí, kteří věří ve stejnou ideologii, jako extrémisté, ale nejsou to džihádisté, aby nalákali lidi z bojů zpět. To ale podle Rafiqa představuje hned několik problémů. „Jaký je rozdíl mezi muslimy nebo muslimskými organizacemi, které jsou v Evropě, a věří v chalífát, nebo že člověk, který spáchá nevěru, by měl být ukamenován, a IS? Jen ten, že jedni toto opravdu dělají. Nepřítel našeho nepřítele není vždy přítelem," upozorňuje Rafiq.

Zároveň se také domnívá, že lidé, kteří sami byli džihádisty a vrátili se, jsou ti, kteří mají největší potenciál přivést lidi od extremismu zpět; jako příklad pak uvedl členy think-tanku Quilliam, jehož je výkonným ředitelem. Varuje také, že zaměření se na jednu organizaci, v tomto případě Islámský stát, není správnou cestou: „Organizace neinspirují extremismus, extremismus inspiroval je. Pokud se zaměříme na jedinou organizaci, za pár let budeme mít další vlnu mladých, kteří budu odcházet."

Podle Rafiqa má boj s terorismem dvě stránky. Jednak jde o přímé vypořádání se s extrémistickými vlivy – pokud někdo přímo podporuje islamismus nebo s jeho ideologií sympatizuje, musí být předveden a souzen. Je podle něj nutné si uvědomit, že radikalizace může proběhnout velmi rychle. Zároveň je třeba rehabilitovat například děti, které mají rasistické sklony.

Druhou stránkou, která je, jak Rafiq tvrdí, klíčová pro dlouhodobý boj s extrémismem, je vybudování odolnosti v komunitách vůči charismatickým náborářům. Dále uvedl, že se britský premiér Cameron, jehož je Rafiq poradce, v současnosti připravuje oddělit tyto dvě stránky. To je přitom podle něj nutné, protože jinak bude boj s extrémismem jen dávat munici krajním stranám.

Rafiq pohovořil i o lákadlech, které používají náboráři pro navnadění mladých lidí. „Člověk se nestane džihádistou, pokud zajde na internet koupit si třeba boty nebo kabelku. Internet neovlivní lidi jen tak – musí tyto vlivy hledat, nebo je musí někdo najít," vysvětlil.

Mezi hlavní lákadla pak podle něj patří možnost příslušet do skupiny, utopistická myšlenka chalífátu, představa boje, který je podpořen boží silou a možnost pomsty za minulé křivdy. Mezi ovlivněné lidi také nepatří jen nevzdělaní lidé, jak Rafiq varuje: „23 % usvědčených džihádistů ve Velké Británii má univerzitní vzdělání." Zároveň také upozornil, že cílem náborářů se často cíleně stávají i duševně postižení lidé.

Na závěr Rafiq uvedl, že svět je v ohrožení ze tří různých ideologických směrů: ultrapravicového, ultralevicového a islamistického, přičemž v Evropě tyto směry často žijí v symbióze a různě spolupracují. „A je třeba si uvědomit, že duchovní sice hrají velkou roli, ale nemohou vyřešit vše. Muslimové toto nemohou vyřešit sami," dodal.