Džihádismus že nemá nic společného s islámem? Je to jako tvrdit, že Hitler nemá nic společného s Německem, míní odborník

REPORTÁŽ - Poněkud netradičně ke svému projevu na konferenci Home Affairs přistoupil Roland Freudenstein, zástupce ředitele a vedoucí výzkumu ve Wildfried Martens Centre for European Studies – se slovy, že vše, co by mělo být řečeno, už řečeno bylo, se rozhodl rozvířit doposud relativně klidné vody diskuze a vyjádřil se i k citlivým tématům.

Podle Freudensteina existují v přístupu k islamistickému extremismu tři mantry, tedy názory, které se opakují neustále dokola. První z nich je názor, že radikální džihádismus nemá nic společného s islámem.

„To mi připomíná frázi, že Hitler nemá nic společného s Německem," uvedl a upozornil, že IS a al-Kajda se vyvinuly z Islámského bratrstva, které zase vzniklo z radikálních názorů některých věřících. Tvrdit, že džihádismus nijak nesouvisí s islámem je podle něj tedy zkratka.

Na druhou stranu uznává, že vytváření takovéto spojitosti je velmi závislé na kontextu a dávat islám a islamistický extremismus na stejnou rovinu je šílenství. „Popírat jakoukoliv spojitost ale dělá víc škody než užitku. Islám má problém a je třeba ho řešit, mluvit o něm, probírat ho," dodal.

Druhou mantrou podle Freudensteina je tvrzení, že džihádisté pocházejí ze situací, kdy se cítí, že normální víra selhala, a obrátí se tak k extrémismu. Jak tvrdí, je pravda, že je u zahraničních bojovníků statisticky častým jevem ztráta identity a pocitu náležitosti. Nesouhlasí ale, že by řešením bylo podporovat větší zbožnost a náboženskou zakořeněnost. „Tvrdit, že čím zbožnější, tím lepší, je zjednodušení, které vede od racionálního řešení," řekl dále Freudenstein.

Třetí mantrou je pak tvrzení, že řešení leží v imigraci a integraci. Varuje, že ačkoliv každá země v Evropě přistupuje k této otázce po svém, zatím žádná nebyla úspěšná. Dále také řekl, že je třeba si uvědomit, že jsme imigrační společnost, což velké množství politických sil popíralo nebo stále popírá. „Imigrace není to demografické řešení," tvrdí a pokračuje: „Neznamená to, že Evropa bude méně evropská kvůli přítomnosti lidem jiné víry nebo barvy pleti."

Freudenstein ale odmítá názor, že čím více se budeme míchat s jinými kulturami, tím lepšími budeme lidmi. Jak řekl, je nutné se soustředit na základní hodnoty a svobody, které bychom měli více podporovat a spolupracovat na tom s imigranty. Zároveň také vyzval, abychom byli více američtí, jako je například Kanada nebo Austrálie, kde podle něj uznávají, že imigrace je součást jejich společnosti. „Směřujeme k tomu. Ale zatím tam nejsme," dodal.

Související

Harald Weilnböck, psycholog a expert na násilný extremismus, metody prevence a deradikalizace

Problém s extremisty? Expert na deradikalizaci má nápad

Aarhus/Berlín/Brusel – Jeden z předních světových expertů na deradikalizaci Harald Weilnböck, s nímž jsme vám před týdnem přinesli rozhovor, tvrdí, že videa a anti-propaganda jsou proti jakékoli formě radikalismu neúčinné. Serveru EuroZprávy.cz exkluzivně poskytl materiály, ve kterých je vysvětleno, proč tomu tak je a jak se radikalismu bránit.
Gilles de Kerchove, Protiteroristický koordinátor Rady EU

Teroristé mezi uprchlíky? Odborník na terorismus přiznal, jak to je

Praha - Protiteroristický koordinátor EU Gilles de Kerchove upozorňuje, že mezi uprchlíky proudícími do Evropy se teroristé neukrývají. Nemá podle něj logiku, aby Islámský stát nebo al-Káida posílaly své lidi „v převlečení“ za běžence do Evropy, naopak je hledají přímo v EU.

Více souvisejících

Internal Security Forum Prague 2015 (konference HOMEAFFAIRS) Evropské hodnoty

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně

Český prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.

před 1 hodinou

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 3 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy