V Barmě organizace Člověk v tísni porušuje zákony, přiznává Pánek

"Překračujeme řadu zákonů, ale jsou to zákony vojenské junty, které jsou z vyššího principu nedemokratické," vysvětlil Pánek. Po cyklonu Nargis, který Barmu zasáhl v roce 2008, spustila organizace v zemi humanitární program. "Humanitární pomoc jsme dělali pod skrytou identitou, abychom nedráždili názvem Člověk v tísni," řekl.

Práce organizace spočívá ve dvou rovinách, první z nich je informování v České republice i v celé Evropě o tom, co se v zemi děje například formou různých happeningů. Poslední takovouto akcí byla v České republice červnová oslava 65. narozenin vězněné disidentky Aun Schan Su Ťij. Člověk v tísni tehdy na legální grafitti ploše vytvořil velký obraz Su Ťij a kolem něj mohli účastníci napsat krátký vzkaz pro tuto osobnost barmského hnutí za demokracii. Společnou fotku z akce pak zaslali organizátoři českým, evropským i barmským exilovým médiím a také samotné Su Ťij jako vyjádření české podpory.

"Druhá část práce je v Barmě nebo na thajsko-barmském pohraničí, kde má zázemí především barmské opoziční hnutí," upřesnil Pánek. Tam se podle něj konají například různé semináře a školení mladých novinářů či fotokurzy. Připomněl, že nedávno také probíhalo utajené školení o pozorování průběhu nadcházejících voleb. Mezinárodním organizacím se s největší pravděpodobností vstup do země kvůli monitoringu voleb nepovolí. Pánek se pouze domnívá, že je možné, že junta povolí vstup spřáteleným zemím, tedy Číně, Vietnamu nebo Severní Koreji.

Skupinka barmských disidentů, kteří byli v květnu díky organizaci Člověk v tísni na stáži v České republice, řekli tehdy Mediafaxu, že volby považují za nedemokratické a nesvobodné. Za řešení považují volby bojkotovat a nevolit. "Je to způsob, jak ukázat celému světu, že s režimem nesouhlasíme," vysvětlili. Podle nich totiž ten, kdo půjde volit, vyjadřuje svoji podporu nové nedemokratické ústavě. Na druhé straně ten, kdo volit nepůjde, se ocitne v nebezpečí. Režim totiž své obyvatele nutí jít nejenom volit, ale i kontroluje, koho budou volit. Ve volebních místnostech budou podle slov disidentů umístěny kamery nebo přímo vojáci, kteří budou sledovat, koho si voliči na kandidátní listině vybírají. Barmští aktivisté však tvrdili, že i tak se najdou lidé, kteří i přes hrozící nebezpečí, dají hlas opozici.

Vojenská junta se u moci v Barmě drží od roku 1962. Režim zažil v letech 1988 a 2007 obrovské protesty, které však dokázal potlačit. Podle nové ústavy, kterou junta prosadila ve zmanipulovaném referendu v roce 2008, by měl v zemi začít fungovat parlament. Automaticky však bude 25 procent křesel přiděleno armádě a právo volit do parlamentu nemají například členové náboženských řádů, tedy asi 400 000 buddhistických mnichů.

První parlamentní volby mají proběhnout letos, s největší pravděpodobností 10. října. Volby už předem bojkotuje nejsilnější opoziční hnutí Národní liga pro demokracii, jejíž vůdkyní je právě vězněná Su Ťij. Podle informací Člověka v tísni je v zemi přes 2100 politických vězňů.