Politici a pamětníci si u budovy Českého rozhlasu připomněli události srpna 1968

"Před 42 lety obsadili vojáci pěti komunistických armád naši zemi. Československý rozhlas tehdy od začátku informoval a varoval občany, často i se samopaly v zádech," řekl prozatímní ředitel Českého rozhlasu Petr Duhan. Zmínil také československé žurnalisty, kteří svou statečností pomohli ke svobodnému informování občanů. "Mnozí působili po roce 1968 v zahraničních redakcích. Jsem hluboce přesvědčen, že československá exilová žurnalistika válčila ve jménu pravdy a svobody i později v zahraničí. Na to nesmíme nikdy zapomenout," dodal.Podle Přemysla Sobotky žádné jiné místo v Praze nesymbolizuje srpnové události tak, jako budova Českého rozhlasu: "Právě zásluhou rozhlasu se lidé dozvěděli pravdu, na dalších 21 let poslední pravdu, kterou mohli veřejně slyšet." Dodal, oběti srpna 1968 nebyly zbytečné, měly by neustále připomínat, že svoboda není zadarmo. "Nezapomínejme na to dnes, kdy se nám život ve svobodě zdá tak samozřejmý," vyzval Sobotka.Jako jediná z řečníků přednesla svůj projev zpaměti bývalá ministryně obrany a současná místopředsedkyně sněmovny Vlasta Parkanová. Podle ní život ve svobodě a možnost tuto svobodu udržet často vyžaduje připravenost k tomu, že za ni můžeme zaplatit krví i vlastním životem.Ministr Besser, který na pietním aktu zastupoval premiéra Petra Nečase (ODS), se přiznal, že i on na konci komunismu neodolal a režimu se podvolil: "Od roku 1968 jsem viděl, jak to vypadá, když se násilně přetrhne lidská naděje, která následně umírá. Viděl jsem lidi, kteří upadli do apatie, těžko se mi to vyjadřuje slovy. Víte, že i já jsem se nakonec podvolil. Můžete si ale být jistí, že to komunistům ani sám sobě do konce života neodpustím."Poslední promluvila náměstkyně pražského primátora Marie Kousalíková (ODS), která zmínila i ekonomické aspekty normalizační politiky KSČ.Akce se zúčastnilo zhruba sto vojáků a několik desítek pamětníků srpnových událostí.Ačkoliv vojska Varšavské smlouvy obsadila drtivou většinu všech strategických míst v zemi bezprostředně po svém vpádu do Československa, tedy v noci na 21. srpna 1968, pracovníkům Československého rozhlasu se podařilo zajistit vysílání až do 27. srpna.