Islámský stát má plán a my mu sedáme na lep. Západ se nechává dobrovolně rozložit, varuje ekonomka

Praha – Ekonomka Markéta Šichtařová si posvítila na Islámský stát a vypíchla několik zajímavých postřehů. Džihádisté si potřebují vytvořit imaginárního nepřítele, proto se Západ snaží vyprovokovat k otevřené válce, varuje.

„Radikální islamistická organizace nazývající se Islámský stát samozvaně vyhlásila na dobytých územích takzvaný chalífát. Tedy rádoby státní útvar, který si nárokuje náboženskou autoritu nad všemi muslimy světa. Má to ale háček – ti muslimové, kteří nejsou 'dostatečně' radikální, a že jich je dosud ještě většina, se takové nadvládě brání," vysvětluje na svém blogu na serveru idnes.cz ekonomka.

I proto podle ní přistoupil chalífát ke klasickému modelu, kteří znají diktátoři od Hitlera, přes Stalina až po Kima. Musí vytvořit imaginárního nepřítele. „Proti takovému uměle vyrobenému nepříteli se obyvatelstvo semkne a ve své jednotě pak dobrovolně a rádo akceptuje silného vůdce – diktátora. A přesně v této logice Islámský stát provokuje Západ, předhazujeme mu rituální vraždy a píchá do vosího hnízda sérií teroristických útoků. Islámský stát totiž chce, aby Západ udeřil, varuje Šichtařová.

Pokud možno by pak podle plánu islamistů měl Západ udeřit nejen proti Islámskému státu, ale i proti islámu obecně. „Aby Západ šikanoval pokud možno i nepraktikující, napůl sekulární muslimy žijící odjakživa v Evropě, jako třeba lid Bosny a Hercegoviny. Protože pokud Západ na tuhle hru přistoupí, všichni muslimové (nejen v arabských zemích) získají dojem společného nepřítele. A jako k nejvyšší ochraňující autoritě se pak spontánně obrátí k Islámskému státu. Tohle pak bude jeho vítězství, o které šlo od počátku," píše ekonomka.

Islámskému státu podle ní jde především o vnitřní rozložení stále ještě jakž takž fungujících arabských společností, aby na jejich troskách mohl vytvořit nový, extrémně totalitární stát. Konflikt ze Západem je podle ní ideální záminka. Optikou stratégů IS to podle ní dává naprostý smysl. „Teď ovšem nastává ta část, která je s logikou víc na štíru. Totiž Západ na tuhle hru nejen že přistoupil, ale co hůř, dokonce si dobrovolně necháváme vnitřně rozložit i společnost naši vlastní," varuje.

„Přistupme na malou chvíli na tezi, že jsme skutečně ve válce. Ne ve válce proti islámu jako takovému, ale proti Islámskému státu. Sice to není válka s tanky a blokádou, ale válka kultur a propagandy to je," píše ekonomka a dodává, že války se podařilo vyhrát jen těm, kteří se semkli a táhli za jeden provaz. Těm, kdo před sebou viděli jednoho společného nepřítele. A právě toho se IS snaží vytvořit, aby mohl všechny muslimy přimět semknout se kolem chalífátu. „Jak propaganda Islámského státu zdárně pokračuje, muslimové jsou proti vyrobenému nepříteli stále semknutější. Zato my se stále víc tváří v tvář hrozbě obracíme vnitřně proti sobě, česká společnost je stále roztříštěnější," upozorňuje.

Podotýká přitom, že v Česku vlastně o nic nejde a že rizikům čelí hlavně Německo, Francie nebo Velká Británie. A že i v těchto zemích panuje velké napětí. „Nemá tím náhodou Islámský stát našlápnuto k vítězství? Co z toho plyne? Pozor na ty, kteří si na hlasitém křiku a bezvládí právě teď přihřívají svou polívečku. Povětšinou sami o sobě ani nevědí, zda jsou vlastně pro sociální politiku takovou či makovou, pro daně takové či jiné, pro elektronickou evidenci tržeb nebo proti ní, nemají jiný program než křik – ale právě ti jsou potenciální zárodky diktátorů," připomíná Šichtařová.

Související

Václav Klaus ml.

Kde vzít peníze na růst penzí? Trikolóra představila návrh

Hnutí Trikolóra připravilo novelu zákona, podle které by zaměstnanci mohli přispívat na důchody svým blízkým jedním procentem z hrubé mzdy. Tyto peníze by se jim odečetly z daní. Zástupci hnutí návrh představili na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně.

Více souvisejících

Markéta Šichtařová (ekonomka) Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy