To není normální. Co se děje v Evropě? Ekonomka se pozastavuje nad závažnou věcí

Praha – Stále častěji se v souvislosti s děním v Evropě poukazuje na mnohdy přehnanou politickou korektnost – ať už jde o postavení žen, uprchlíky nebo nově třeba norského masového vraha Anderse Breivika. Podle ekonomky a šéfky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové se ale tato korektnost zřejmě už vymkla jakékoliv kontrole.

Na svém blogu na serveru iDnes.cz se pozastavuje nad tím, co to vlastně tato korektnost je. „Možná to je nějaká kuriózní forma socialismu. Možná zhmotnění orwellovského světa. Možná to je jen vrcholná forma evropského pseudohumanismu. Každá krajní forma jakékoliv ideologie mívá sklon státi se poněkud likvidační pro lidstvo. Tak se z krajního konzervativního levičáctví mohl vyloupnout pokus o komunismus. Tak se mohl vyloupnout fašismus. A tak se z dobře míněného pokusu o maximální ochranářství slabých, všeobjímající humanismus a maximální korektnost vůči každé menšině mohl vyloupnout systém, který zatím patrně ještě nemá oficiální jméno, ale Evropa jím samu sebe zevnitř dokonale rozkládá," pokouší se pojem definovat Šichtařová.

Začalo to podle ní ve Skandinávii, postupně se ale jev rozšířil do celé Evropy. Poukazuje například na kauzu Breivika, který se domohl odškodnění za porušování jeho lidských práv. Souhlasí prý se soudkyní, která verdikt odůvocnila tím, že „zákaz nelidského a ponižujícího zacházení představuje základní hodnotu v demokratické společnosti". Dodává, že ona sama vždy vystupovala proti trestu smrti, nejen kvůli možným justičním omylům, ale také proto, že pokud chce společnost soudit jiné, musí být lepší než tito souzení. V pořádku pak prý ale není, když si člověk uvědomí, že vrah má mít v Norsku více práv než děti a jejich rodiče.

„Snaha o maximální korektnost vůči menšinám se zvrtla v diskriminaci naruby, kdy domnělá práva každičké menšiny zalepují pusy většině. Masoví vrazi, vozíčkáři, přistěhovalci, neplodné páry, transvestiti, autisté, nezaměstnaní, frigidní, věřící, HIV pozitivní, státní zaměstnanci, ochránci zvířat, drogově závislí, pěstouni dětí... a bla bla bla, dosaďte si, co chcete: Všechno to je nasypáno na jednu hromadu, rozdíly mezi menšinami se smývají, všichni mají své právo na ochranu a na korektnost. Pěstouni mají právo na děti k pěstování, nezaměstnaní na práci, HIV pozitivní na sex. Jako by snad dítě bylo právem a ne darem. Jako by práce byla právem a ne výhodou. Jako by sex byl právem a ne zábavou a potěšením," píše ekonomka.

Jedním dechem dodává, že na transvestitech, neplodných párech, těch a oněch nic „závadného" není. „Závada je úplně jinde. Běda, jste-li ženatý heterosexuální muž, otec čtyř dětí, pracující, nepobírající žádné sociální dávky a nedejbože nejen živící sám sebe, ale ještě zaměstnávající pár dalších zaměstnanců: Pak máte právo leda tak korektně se zdržet veškerých vtipů o svých šťastnějších spoluobčanech, kteří nezaspali jako vy a včas se přihlásili k nějaké té – jedno jaké – menšině," říká.

Poukazuje na to, že masový vrah Breivik má právo vídat se se svou biologickou rodinou, zatímco Eva Michaláková, jejíž děti byly v Norsku zabaveny, toto právo nemá. „Prokazatelný vrah 77 lidí, který se ke svému činu hrdě hlásí, se odškodného domohl. Děti jsou norskou sociální službou Barnevernet rodičům zabavovány při pouhém podezření. A ukradené děti nebyly české matce Evě Michalákové vráceny ani poté, když se podezření na jejich poškozování nepotvrdilo," upozorňuje na dvě závažné situace Šichtařová.

To vše se podle ní děje ve jménu „přebujelé pseudohumanity", tedy doktríny, podle které patří jednotĺivec státu. A stát je vše. „To vše ve jménu systému, ve kterém se zhlédla i česká ministryně sociálních věcí a náramně ráda by jej u nás prosadila," píše ekonomka. „V dnešním Norsku je zhruba jedna třetina rodin s dětmi Barnevernetem tak či onak monitorována. Aby taky ne. Rodiče a domov mohou přeci děti ovlivnit; dokud jsou ještě tvárné, mohou jim vymluvit všechno to, co je systém učí a co z nich chce mít. Proto je potřeba přílišnému vlivu rodičů na své děti zabránit. Proto neustále snižujeme věk pro začátek povinné školní docházky. Proto posíláme rodiče do práce co možná nejdřív po narození jejich dětí a děti vytahujeme div ne z peřinek. Jen tak z nich můžeme vypěstovat to správné stádečko, jen tak v nich můžeme zavčasu podpořit, aby si vybraly, ke které menšině se ony zařadí a které výhody budou ony čerpat," ironicky podotýká ekonomka.

Každý by podle ní přece měl bý někam zařazen. „A víte, co je na tom nejlepší? Vrah Breivik je také dítětem sledovaným Barnevernetem, aby z něj systém mohl vypěstovat lepšího člověka, než by dokázali jeho rodiče. Jo, to se povedlo," dodává.

Související

Václav Klaus ml.

Kde vzít peníze na růst penzí? Trikolóra představila návrh

Hnutí Trikolóra připravilo novelu zákona, podle které by zaměstnanci mohli přispívat na důchody svým blízkým jedním procentem z hrubé mzdy. Tyto peníze by se jim odečetly z daní. Zástupci hnutí návrh představili na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně.

Více souvisejících

Markéta Šichtařová (ekonomka) Anders Breivik Eva Michaláková (matka českých dětí v Norsku)

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy