To není normální. Co se děje v Evropě? Ekonomka se pozastavuje nad závažnou věcí

Praha – Stále častěji se v souvislosti s děním v Evropě poukazuje na mnohdy přehnanou politickou korektnost – ať už jde o postavení žen, uprchlíky nebo nově třeba norského masového vraha Anderse Breivika. Podle ekonomky a šéfky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové se ale tato korektnost zřejmě už vymkla jakékoliv kontrole.

Deník Shopaholičky

Na svém blogu na serveru iDnes.cz se pozastavuje nad tím, co to vlastně tato korektnost je. „Možná to je nějaká kuriózní forma socialismu. Možná zhmotnění orwellovského světa. Možná to je jen vrcholná forma evropského pseudohumanismu. Každá krajní forma jakékoliv ideologie mívá sklon státi se poněkud likvidační pro lidstvo. Tak se z krajního konzervativního levičáctví mohl vyloupnout pokus o komunismus. Tak se mohl vyloupnout fašismus. A tak se z dobře míněného pokusu o maximální ochranářství slabých, všeobjímající humanismus a maximální korektnost vůči každé menšině mohl vyloupnout systém, který zatím patrně ještě nemá oficiální jméno, ale Evropa jím samu sebe zevnitř dokonale rozkládá," pokouší se pojem definovat Šichtařová.

Začalo to podle ní ve Skandinávii, postupně se ale jev rozšířil do celé Evropy. Poukazuje například na kauzu Breivika, který se domohl odškodnění za porušování jeho lidských práv. Souhlasí prý se soudkyní, která verdikt odůvocnila tím, že „zákaz nelidského a ponižujícího zacházení představuje základní hodnotu v demokratické společnosti". Dodává, že ona sama vždy vystupovala proti trestu smrti, nejen kvůli možným justičním omylům, ale také proto, že pokud chce společnost soudit jiné, musí být lepší než tito souzení. V pořádku pak prý ale není, když si člověk uvědomí, že vrah má mít v Norsku více práv než děti a jejich rodiče.

„Snaha o maximální korektnost vůči menšinám se zvrtla v diskriminaci naruby, kdy domnělá práva každičké menšiny zalepují pusy většině. Masoví vrazi, vozíčkáři, přistěhovalci, neplodné páry, transvestiti, autisté, nezaměstnaní, frigidní, věřící, HIV pozitivní, státní zaměstnanci, ochránci zvířat, drogově závislí, pěstouni dětí... a bla bla bla, dosaďte si, co chcete: Všechno to je nasypáno na jednu hromadu, rozdíly mezi menšinami se smývají, všichni mají své právo na ochranu a na korektnost. Pěstouni mají právo na děti k pěstování, nezaměstnaní na práci, HIV pozitivní na sex. Jako by snad dítě bylo právem a ne darem. Jako by práce byla právem a ne výhodou. Jako by sex byl právem a ne zábavou a potěšením," píše ekonomka.

Jedním dechem dodává, že na transvestitech, neplodných párech, těch a oněch nic „závadného" není. „Závada je úplně jinde. Běda, jste-li ženatý heterosexuální muž, otec čtyř dětí, pracující, nepobírající žádné sociální dávky a nedejbože nejen živící sám sebe, ale ještě zaměstnávající pár dalších zaměstnanců: Pak máte právo leda tak korektně se zdržet veškerých vtipů o svých šťastnějších spoluobčanech, kteří nezaspali jako vy a včas se přihlásili k nějaké té – jedno jaké – menšině," říká.

Poukazuje na to, že masový vrah Breivik má právo vídat se se svou biologickou rodinou, zatímco Eva Michaláková, jejíž děti byly v Norsku zabaveny, toto právo nemá. „Prokazatelný vrah 77 lidí, který se ke svému činu hrdě hlásí, se odškodného domohl. Děti jsou norskou sociální službou Barnevernet rodičům zabavovány při pouhém podezření. A ukradené děti nebyly české matce Evě Michalákové vráceny ani poté, když se podezření na jejich poškozování nepotvrdilo," upozorňuje na dvě závažné situace Šichtařová.

To vše se podle ní děje ve jménu „přebujelé pseudohumanity", tedy doktríny, podle které patří jednotĺivec státu. A stát je vše. „To vše ve jménu systému, ve kterém se zhlédla i česká ministryně sociálních věcí a náramně ráda by jej u nás prosadila," píše ekonomka. „V dnešním Norsku je zhruba jedna třetina rodin s dětmi Barnevernetem tak či onak monitorována. Aby taky ne. Rodiče a domov mohou přeci děti ovlivnit; dokud jsou ještě tvárné, mohou jim vymluvit všechno to, co je systém učí a co z nich chce mít. Proto je potřeba přílišnému vlivu rodičů na své děti zabránit. Proto neustále snižujeme věk pro začátek povinné školní docházky. Proto posíláme rodiče do práce co možná nejdřív po narození jejich dětí a děti vytahujeme div ne z peřinek. Jen tak z nich můžeme vypěstovat to správné stádečko, jen tak v nich můžeme zavčasu podpořit, aby si vybraly, ke které menšině se ony zařadí a které výhody budou ony čerpat," ironicky podotýká ekonomka.

Každý by podle ní přece měl bý někam zařazen. „A víte, co je na tom nejlepší? Vrah Breivik je také dítětem sledovaným Barnevernetem, aby z něj systém mohl vypěstovat lepšího člověka, než by dokázali jeho rodiče. Jo, to se povedlo," dodává.

Deník Shopaholičky

Související

Václav Klaus ml.

Kde vzít peníze na růst penzí? Trikolóra představila návrh

Hnutí Trikolóra připravilo novelu zákona, podle které by zaměstnanci mohli přispívat na důchody svým blízkým jedním procentem z hrubé mzdy. Tyto peníze by se jim odečetly z daní. Zástupci hnutí návrh představili na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně.

Více souvisejících

Markéta Šichtařová (ekonomka) Anders Breivik Eva Michaláková (matka českých dětí v Norsku)

Aktuálně se děje

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

včera

3. prosince 2025 21:58

3. prosince 2025 21:07

3. prosince 2025 19:54

Metro zastavila vážná nehoda. Mladá žena spadla pod soupravu

Vážný incident se v úterý stal na lince A pražského metra. Ve stanici Hradčanská spadla pod soupravu mladá žena, která utrpěla vážná zranění. Zřejmě šlo o pokus o sebevraždu. Událost ovlivnila provoz na zmíněné lince. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy